On-line reportáž
rancouzská herečka Jeanne Moreauová se rozhodla veřejně zastat provokující punkové kapely Pussy Riot, proti které tvrdě zasáhla ruská justice. Žijící filmová legenda hodlá ve středu přečíst v médiích dopis, jejž napsala jedna ze dvou uvězněných členek kapely. Sdělil to v pondělí hereččin sekretariát. "V mém věku již nemohu lézt na barikády. K vyjádření svého rozhořčení se ujímám slova. Chci říci co největšímu počtu lidí, že to, co se děje této mladé ženě, je odsouzeníhodné, a že její život je ohrožený," řekla pětaosmdesátiletá divadelní a filmová herečka, režisérka a zpěvačka.
Několik ruských opozičních webů nedávno zveřejnilo dopis, ve kterém si vězněná ruská rockerka Naděžda Tolokonnikovová stěžuje na údajně kruté podmínky v mordvinské věznici zhruba 600 kilometrů východně od Moskvy, kam ji poslali. Členka punkové kapely Pussy Riot uvedla, že se obává o život. Na protest proti údajnému hrubému zacházení a "otrocké" práci v káznici držela Tolokonnikovová na konci září více než týden hladovku, kterou ukončila po důrazném varování lékařů. Poté, co se po třech týdnech hospitalizace vrátila do stejného vězeňského tábora, zahájila hladovku nanovo a požadovala převoz do jiné věznice, sdělil její manžel.
Takzvaná protivládní "punková modlitba" skupiny Pussy Riot, zahraná loni v únoru v jednom chrámu, přivedla tři z pěti rockerek před soud. Zatímco Tolokonnikovová a Marija Aljochinová, které jsou obě matkami, byly za výtržnosti odsouzeny k dvouletému nepodmíněnému trestu, jejich kolegyni Jaktěrině Samucevičové později soud trest změnil na podmínku. Jejich odsouzení vyvolalo v zahraničí důrazné protesty, v Rusku ale podle průzkumů vysoké procento obyvatel s trestem souhlasí. (ČTK)
Padesát let od vzniku Mefista - první profesionální bigbeatové skupiny u nás - připomněl pondělní koncert v Praze. Formaci založil v roce 1963 saxofonista František Kopal s klávesistou Karlem Svobodou, kytaristou Tomášem Weberem a bubeníkem Milanem Voblizou; zahraničním vzorem jim byly skupiny Shadows a Ventures, z jejichž repertoáru převzali některé skladby. Na pondělním večeru vystoupili v kapele tři muzikanti ze sestavy 60. let - kromě Voblizy ještě sólový kytarista Pavel Říčař a tenorsaxofonista Borysh Secký. Moderátorem byl Pavel Černocký, který si rovněž zazpíval některé hity. Zazněly i v podání Václava Neckáře (Ša-la-la-la-li), Viktora Sodomy (Sweet Little Sixteen, Twist Again) či Pavla Sedláčka (Roll Over Beethoven, Johnny B. Goode). Hosty koncertu, v jehož úvodu zazněla slavná orchestrálka Karla Svobody Návrat Gemini, byli i Karel Vágner a Josef Laufer. V úvodu převzala květinu Helena Rytířová, jejíž nedávno zesnulý manžel patřil k oporám původní sestavy kapely. Jeho osobité podání hitu Keep On Running z repertoáru skupiny Spencer Davis Group zní určitě dodnes v uších dnes už značně dospělých fanynek.
"S Mefistem jsem se poprvé dal dohromady na podzim roku 1963, ještě jako zpěvák orchestru Zdeňka Bartáka. Tehdy jsme se střídali ve Slovanském domě. Tam jsem poznal členy této kapely, která byla dost komerční. Měli saka a kravaty, což vždycky Svoboda prosazoval. V hudbě nebyli příliš drsní," řekl ČTK Sodoma. Mefisto byla první skupinou, která přešla z bigbeatové scény na jeviště hudebního divadla. Nejdříve to byla Laterna magika a koncem roku 1965 Divadlo Rokoko, později Semafor. Na jevišti doprovázela zpěváky a jezdila jako doprovod po republice s různými programy i vlastními koncerty.
V roce 1966 nahrála skupina hudbu k filmu Každý mladý muž, prvnímu celovečernímu filmu režiséra Pavla Juráčka. V roce 1966 účinkovala v Západním Německu a začátkem roku 1967 v TV show Euro-party v Paříži. Hrála ve filmu Kulhavý ďábel a Dáma na kolejích. Klíčové okamžiky Mefista připomněla loni vydaná kniha Mefisto a co všechno odnes' čas..., jejímž autorem byl bubeník Milan Vobliza. Kapelou, jejímž nepsaným lídrem byl skladatel Karel Svoboda, prošel například i Karel Kahovec. V 60. letech doprovázela Golden Kids a byla doprovodnou kapelou Waldemara Matušky v letech jeho největší slávy. Členy Mefista byli v 60. letech například hráč na kytaru, foukací harmoniku a zpěvák Petr "Pete" Kaplan či hráč na sólovou kytaru Ota Jahn. Rytíř hrál na kytaru, klávesy a zpíval. (ČTK)
Hlavním hostem 19. ročníku Videofestu v Táboře, který každý rok představuje tvorbu začínajících filmařů, bude režisér Jiří Menzel. Přehlídka se uskuteční od středy do soboty 2. listopadu. Tradiční série amatérských, nezávislých a studentských filmů během hlavního večera bude mít už poněkolikáté soutěžní charakter. Diváci budou hlasovat o udělení sošky Táborského Páska, řekl dnes ČTK Štěpán Pavlík, předseda pořádajícího sdružení Fest 2004.
"Hlavní večer čtyřdenního festivalu je v plánu v sobotu 2. listopadu od 19:00 v sále KD Střelnice. Právě tam v průběhu večera dorazí letošní hlavní host, režisér Jiří Menzel. Důvodem jeho návštěvy je hlavně fakt, že v Táboře loni v létě natočil značnou část svého posledního snímku Donšajni," vysvětlil Pavlík. V táborském kině Svět se konala jedna ze dvou předpremiér filmu. Jiří Menzel kromě uvedení svých raných a krátkých filmů zavzpomíná právě na natáčení Donšajnů. Doprovodné projekce Videofestu, který sází na rozmanitost, uvidí zájemci od středy 30. října na třech místech - v Baru MP7, Jazz Gallery Charlie a Aux Café. "Ukážeme tu bloky projekcí filmových škol, ale též raritních divadelních inscenací Jiřího Menzela," upozornil Pavlík.
Součástí posledních Videofestů bylo představení hosta s táborskou stopou, což znamená, že tvůrce ve městě bydlí, narodil se tam, nebo se tam přistěhoval. Tentokráte pořadatelé vybrali finskou režisérku Katariinu Lillqvistovou, která v Táboře provozuje Muzeum loutek. Absolventka pražské FAMU uvede v rámci doprovodných projekcí výběr ze své loutkové tvorby. Svůj film bude mít Lillqvistová zastoupen také v hlavním večeru. Mezi hosty, kteří festival od roku 1998 pravidelně navštěvovali, patří režiséři Igor Chaun, Petr Čtvrtníček a Zdeněk Suchý, Tomáš Vorel, Václav Koubek, Petr Zelenka, Alice Nellis, Helena Třeštíková, Jan Svěrák, Václav Marhoul, Michaela Pavlátová, Vít Klusák, Filip Remunda a řada dalších, vyjmenoval Pavlík plejádu slavných hostů Videofestu. (ČTK)
Celovečerní dokument o architektovi Davidu Kopeckém, který patřil k radikálně experimentujícím tvůrcům, natočila jeho manželka Bára Kopecká. Snímek nazvaný jednoduše DK je velmi intimní výpovědí o silných vizích, posedlostí prací často odsouvající běžné životní problémy, touze objevovat nové a nově vidět. Společnost Aerofilms snímek uvede do kin 7. listopadu. David Kopecký zemřel před čtyřmi lety po krátké těžké nemoci ve věku 46 let.Narodil se v roce 1963 v Praze a začátkem 90. let vystudoval školu architektury Emila Přikryla na Akademii výtvarných umění. Poté žil v Londýně, kde se seznámil se slovenským architektem Jánem Studeným. V roce 1995 spolu založili architektonickou kancelář ksa.
Upozornili na sebe v roce 2000, kdy dokončili experimentální dům ve slovenské Stupavě. Montovaný ocelový skelet nesl fasádu z rozměrných skleněných tvárnic, vyvinutých pro průmyslové stavby. Jednoduchý kvádr domu s transparentní fasádou byl uvnitř členěn systémem posuvných stěn, díky nimž bylo možné libovolně měnit počet a velikost místností. Byť majitel na přání manželky později fasádu změnil, zůstává dům ve Stupavě pravděpodobně Kopeckého nejznámější a ceněnou realizací. Ceny získal také rodinný dům v Černošicích, který vypadá jako krystal stojící na jednom z hrotů. Experimentální stavba zvítězila před pěti lety v jedné z kategorií Grand Prix architektů; dům vznikl ve studiu ksa, sám Kopecký se na něm ale nepodílel.
Pro československý pavilon v Benátkách připravili Kopecký se Studeným v roce 2002 projekt Modular next - koncept bydlení budoucnosti. Vytvořili systém architektury bez architektů, postupně rostoucí strukturu, která se skládá z jednotek bytů, které si mohou majitelé v mezích systému navrhnout zvenku i zevnitř sami. Režisérka Bára Kopecká absolvovala katedru střihové skladby na FAMU, pracuje jako dramaturgyně, scenáristka, střihačka, publicistka a filmová pedagožka, vyučuje na katedře FAMU International. Její dokument je převážně koláží Kopeckého filmů, které vystavoval jako videoart, a vzpomínek přátel a kolegů. Natočením filmu chtěla podle svých slov pátrat po tom, kým vlastně její muž byl. Jeho život dnes vidí hlavně jako touhu po ideálu, ze kterého Kopecký odmítal slevit. ČTK)
Speciálním programem dnes oslaví v pražském Lucerna Music Baru své 30. narozeniny průkopníci reggae v Čechách skupina Švihadlo. Koncert je součástí turné k výročí kapely, která svoji dosavadní činnost rekapituluje na výběrovém albu Best of 30. "Do Lucerna Music Baru jsme si připravili program, který se nebude opakovat jinde na turné. Před koncertem promítneme historické záběry Švihadla z našeho bohatého archívu. Hrát budeme prodloužený set, v rámci kterého zahrajeme staré písničky, které jsme dlouho nehráli a v premiéře představíme i zbrusu nový pecky. Doprovodí nás vokalistky G-Apeels a dechová sekce," uvedl zakladatel Švihadla Petr Šturma.
Kapela vznikla v roce 1983 v Mladé Boleslavi pod názvem Nouzový východ. Po několika vystoupeních se přejmenovala na Švihadlo. Vydali za svou existenci pět řadových alb (Reggae Vol.1, Slunce, Sám si to nevychutnám, Oči otevřený, Času je málo) a jedno album rarit k 20. výročí (Pozpátku).
Jedinečnost kapely spojuje nápaditost a talent autora většiny skladeb Petra Šturmy, autentičnost Jamajčana Vincenta Richardse a muzikálnost celé kapely. Více informací na www.svihadlo.cz. (ČTK)
Ve Smetanově síni Obecního domu v Praze dnes vystoupí jedna z nejžádanějších pěvkyň současné operní scény Angela Gheorghiuová. Na vystoupení v rámci koncertní řady Hvězdy světové opery v Praze se jako host představí brazilský tenorista Atalla Ayan. Letošní evropské turné Gheorghiuové začalo v Německu, kde pěvkyni doprovodili členové Neue Philharmonie Westfalen. Turné pokračuje koncerty v Praze, Mnichově, Paříži a Vídeň s Filharmonií Bohuslava Martinů, kterou povede Tiberu Soare.
Vedle árií a duet z oper Verdiho, Pucciniho, Gounoda a Catalaniho se posluchači mohou těšit i na Dvořákovu Rusalku.
Rumunská sopranistka Gheorghiuová na mezinárodní scéně debutovala v roce 1992 v londýnské Královské opeře v Pucciniho Bohémě a v témže roce se poprvé představila také v newyorské Metropolitní opeře a ve Vídeňské státní opeře. V roce 1994 zpívala s velkým úspěchem poprvé titulní roli ve Verdiho La traviatě v Covent Garden. Od té doby vystupuje na operních scénách a v koncertních síních celého světa.
Gheorghiuová je nositelkou francouzského titulu Rytíř Řádu umění a literatury. V říjnu 2012 jí někdejší rumunský král Michal I. udělil vyznamenání Nihil Sine Deo za zásluhy o propagaci rumunské kultury v zahraničí. (ČTK)
Vernisáží výstavy Jiřího Gruse, projekcí dokumentárního filmu nebo uvedením divadelní inscenace o legendárním Pérákovi dnes v Praze začne osmý ročník mezinárodního festivalu KomiksFEST! Potrvá až do neděle 3. listopadu a jako každý rok představí nová jména, komiksy, výstavy, filmy, divadelní představení, workshopy, autogramiády a besedy.
Vyvrcholením festivalu bude celodenní sobotní program 2. listopadu v MeetFactory. Dopoledne bude patřit dětským dílnám, odpoledne, večer a noc pak hlavnímu programu celého festivalu, v jehož rámci budou vyhlášeny výroční ceny Muriel. Předsedou poroty je letos grafický designér Petr Babák.
Festival dnes v 18:00 zahájí projekce filmu Souhvězdí Jodorowsky věnovaného francouzskému režisérovi a komiksovému scenáristovi Alejandru Jodorowskému. Film se věnuje hlavně jeho snaze uskutečnit svůj velký projekt, adaptaci slavného románu Duna Franka Herberta (do role císaře hodlal obsadit malíře Salvadora Dalího, do role barona Harkonnena Orsona Wellese).
Projekt však zkrachoval, Jodorowsky si neporozuměl s autorem knihy Herbertem. Jodorowsky pak natočil ještě tři filmy, ovšem již jen v undergroundové produkci. Známou se stala jeho sci-fi komiksová série Incal z let 1981 až 1989, která nedávno vyšla také česky. Jodorowsky se ale již v té době víc věnoval duchovním otázkám, rozvinul vlastní filozoficko-spirituální systém, který nazval psychomagie, a který je postaven především na studiu tarotu. (ČTK)
Americká chlapecká skupina Jonas Brothers složená ze tří bratří Jonasových v úterý oznámila, že se rozchází - alespoň prozatím. Tuto zprávu vydali několik týdnů poté, co zrušili poslední turné kvůli hlubokým vzájemným rozporům, napsala dnes agentura AFP.
Skupina, kterou tvoří bratři Kevin, Joe a Nick Jonasové, vznikla roku 2006, kdy vyšlo jejich debutové album It's About Time. Kariéru chlapecké sestavy značně podpořily filmy a televizní pořady studia Disney. Nyní bratři tvrdí, že rozhodnutí rozpustit kapelu je "jednomyslné".
"Prozatím je konec," řekl časopisu People Kevin Jonas a jeho bratr Nick dodal: "Je opravdu těžké říct 'navždy'. Ale uzavíráme jednu kapitolu, to je jisté."
Jonas Brothers prodali na celém světě více než 20 milionů nahrávek. Drží zápis v Guinnessově knize rekordů za nejvíc singlů na prvních 20 příčkách amerických hitparád během jediného roku - mezi nejlepších dvacet se dostali s pěti singly. Po celém světě získali téměř 50 hudebních cen. (ČTK)
Ve věku 73 let skonal před 20 lety, 31. října 1993, legendární italský filmový režisér a scenárista Federico Fellini. Jeden z nejslavnějších filmových tvůrců historie natočil přes dvě desítky filmů a některé jeho snímky bývají pravidelně zařazovány do žebříčků nejlepších filmů světa všech dob.
"Dělám filmy tak, že vyprávím útržky ze svého života," říkával o svých dílech, v nichž se geniálně snoubí fantazie s realitou a hranice, kde autobiografické otisky dotváří jeho bujná představivost, je těžko rozpoznatelná. Světovou kinematografii zasáhl slavný režisér nejvíce snímkem Sladký život. Jeho pohled na život vyšší římské společnosti vyvolal v době premiéry roku 1960 odpor i nadšení. Proti filmu hlasitě protestovala také církev, snímek však svou pozici obhájil a stal se milníkem historie kinematografie.
Fellini začínal jako karikaturista a ilustrátor, přispíval do několika novin a psal různé rozhlasové skeče. Osudové se pro něj stalo setkání s hercem Aldem Fabrizim, který ho přivedl ke kočovné divadelní společnosti. Začal psát scénáře a svůj první samostatný snímek Bílý šejk natočil ve svých 32 letech v roce 1952. Fellini obdržel pět Oscarů - za filmy Silnice, Cabiriiny noci, 8 1/2 a Amarcord a za celoživotní dílo.
Jeden z nejoriginálnějších kouzelníků stříbrného plátna zemřel den po 50. výročí sňatku s herečkou Giuliettou Masinovou, pro kterou napsal snad nejkrásnější role. Svého manžela přežila tato oblíbená umělkyně jen o necelých pět měsíců. (ČTK)
Pro brněnskou funkcionalistickou vilu Tugendhat, zapsanou na seznamu památek UNESCO, je letošní sezona mimořádně úspěšná. Předpokládá se, že ji navštíví v tomto roce zhruba 45.000 lidí. Téměř všechny vstupenky až do ledna 2014 jsou zamluveny. Vila byla po rozsáhlé rekonstrukci otevřena loni v březnu a zájem o její prohlídky je od té doby trvale vysoký, řekla dnes ČTK vedoucí správy objektu Iveta Černá.
"V létě jsme měli problémy, protože mnozí zájemci o prohlídku se do vily nedostali. To, že máme návštěvnost stejnou jako loni, je úspěch," uvedla. Denně se koná osm prohlídek objektu a každé z nich se může účastnit nejvíce 15 lidí. Podle Černé už nelze tuto kapacitu kvůli ochraně objektu zvyšovat.
Již 15. listopadu spustí správa vily na svých internetnetových stránkách rezervační systém pro vstupy na příští rok. Jako první jsou obvykle zamluveny všechny víkendy v létě. Asi 40 procent návštěvníků funkcionalistického objektu tvoří cizinci.
Velkým lákadlem jsou hudební vystoupení v takzvaném Skleněném pokoji, z něhož je výhled na Brno. Objekt se plní také při filmových projekcích. Zaměřeny jsou na historické snímky. Do konce roku se budou promítat někdejší světové trháky, k nimž patří Casablanca, Někdo to rád horké nebo Upír Nosferatu.
Objekt je nejznámější brněnskou funkcionalistickou vilou. Její rekonstrukce stála bezmála 174 milionů korun. Po opravě se návštěvnost vily Tugendhat ve srovnání s obdobím, kdy byla ještě otevřena v zanedbaném stavu, bezmála ztrojnásobila.
Odborníci o ní hovoří jako o díle, které vneslo do moderní architektury zcela nové, revoluční prvky. Je vytvořena z těch nejkvalitnějších materiálů a architekt kladl při její tvorbě důraz na prostor, světlo a vzdušnost. Celou jednu prosklenou stěnu, za níž je výhled na Brno, lze v létě otevřít. Vilu si nechala postavit průmyslnická rodina Tugendhatů, která těsně před druhou světovou válkou kvůli svému židovskému původu uprchla před nastupujícím nacismem. Vila je majetkem města Brna.
V noci na pondělí zemřel po delší nemoci ve věku 85 let klarinetista Ferdinand Havlík. Spoluzakladatel Divadla Semafor a kapelník jeho orchestru byl mimo jiné autorem hudby i k nejvíce reprízované hře Semaforu Kytice. Informaci Blesku dnes ČTK potvrdila zpěvačka Eva Pilarová.
"Ferda byl v Divadle Semafor můj první kapelník staré zlaté éře Semaforu. Natáčel první desky a představuje pro mě kus nostalgie," řekla ČTK Pilarová, která si s Havlíkem zahrála i v hudební komedii Kdyby tisíc klarinetů.
Jméno klarinetisty, skladatele a aranžéra Havlíka, který se narodil 17. června 1928 v Brně, je neodmyslitelně spjato s divadlem Semafor. Právě on prý dával písničkám typický "semaforský" styl. Jeho hudební záběr byl ale širší. Založil několik hudebních formací, které doprovázely řadu skvělých zpěváků a jako herec se objevil i v divadle a filmu.
Havlík se věnoval hudbě profesionálně již od sedmnácti let. Hrál v orchestrech Arnošta Kafky, Zdeňka Bartáka či Jiřího Procházky. V roce 1959 s Jiřím Suchým a Jiřím Šlitrem spoluzakládal Semafor, kde se po smrti Šlitra stal hlavním skladatelem. Napsal hudbu k Čarodějkám, Faustovi a především k vrcholné Kytici, která se stala největším úspěchem celé éry divadla. Ve většině her se objevoval i v malých rolích, často ve dvojici se saxofonistou Eugenem (Evženem) Jegorovem.
Vedle Semaforu se milovník swingu věnoval dalším aktivitám. V polovině 70. let například založil Swing Band, složil hudbu k řadě známých inscenací i filmů a občas si v některém zahrál. (ČTK)
V Itálii výjimečně vystavují poklad svatého Januária - soubor votivních předmětů nedozírné ceny, který svou hodnotou konkuruje třeba britským korunovačním klenotům. Výstava začala dnes v Římě, kam byl poklad z domovské Neapole převezen vůbec poprvé. Možnost prohlédnout si třeba biskupskou mitru zdobenou čtyřmi tisícovkami drahých kamenů podle odhadů přitáhne obrovské množství zájemců.
Výstava v muzeu Fondazione Roma potrvá do poloviny února příštího roku a koná se za mimořádných bezpečnostních opatření. Podle odborníků se totiž poklad svou hodnotou rovná těm nejvýznamnějším sbírkám klenotů světa.
Mezi asi sedmi desítkami předmětů jsou třeba stříbrné busty, šperky, zdobené kalichy a kříže či zmiňovaná mitra. Ta bude na výstavě jedním ze zlatých hřebů, protože je v ní zasazeno přesně 3964 drahých kamenů - včetně diamantů, rubínů a smaragdů. Pozornost se upírá i na bohatě zdobený náhrdelník, údajně jeden z nejcennějších jednotlivých šperků na světě.
Poklad svatého Januária (santo Gennaro) se vytvářel po staletí z darů, jež neapolskému patronovi přinášeli církevní hodnostáři či panovníci. Januárius zemřel mučednickou smrtí ve 3. století a v Itálii patří k nejuctívanějším světcům. V domovské Neapoli jej považují za svého ochránce a cenné dary měly v minulosti město pomoci uchránit před zkázou, kterou přinášely epidemie, války nebo erupce blízké sopky Vesuv.
Soubor předmětů se uchovává v prostorách neapolského dómu a každý rok si jej prohlédnou asi dva miliony návštěvníků. Zájem věřících je pak enormní ve dnech, kdy podle tradice svatý Januárius koná své zázraky. Třikrát za rok je k vidění fiála obsahující údajně jeho krev, která v těchto dnech zkapalní. Považuje se to za patronovo požehnání městu. (ČTK)
Spolu s Gustavem Klimtem a Oskarem Kokoschkou patří Egon Schiele mezi největší hvězdy rakouské moderny. Vyšel z vídeňské secese a již před první světovou válkou vytvořil expresivní krajiny a města, silně erotické akty, symbolické autoportréty a vizionářské kompozice s personifikací smrti. Ačkoli se jeho bouřlivý život uzavřel před 95 lety, 31. října 1918, v pouhých 28 letech kvůli španělské chřipce, zanechal za sebou úctyhodné dílo - zhruba 250 obrazů a na 2000 kreseb a akvarelů.
Schiele vyrůstal v době, kdy psychiatr Sigmund Freud otevíral téma lidské sexuality. A mladý umělec je uchopil po svém. Ve věci aktů přišel Schiele s nebývale otevřeným pojetím. To ale tehdejší šosáckou Vídeň značně pobuřovalo. V roce 1910 se tak malíř znechucený Vídní, která se mu zdála "příšerně ošklivou", rozhodl jet do Českého Krumlova, domovského města své matky. Bohémský životní styl a kresby aktů i zde narážely na odpor místních. Začaly se šířit také klepy, že Schiele možná nezletilá děvčata i svádí. Nerad se musel tedy sebrat a Krumlov opustit. Mnohokrát jej ale maloval a vracel se k němu ve vzpomínkách.
Schiele se narodil 12. června 1890 v hornorakouském Tullnu v rodině přednosty stanice. Otec byl rakouským Němcem, matka pocházela z Čech. Velkým vzorem i přítelem mu byl Klimt (jeho otec pocházel z Litoměřic), starší současník a významný představitel secese. Schiele zpočátku pracoval pod jeho vlivem, ale později si našel vlastní rukopis, který sám Klimt označil za mistrovský. Uměleckým průlomem pro Schieleho byla 49. výstava Vídeňské secese v roce 1918.
Získat v současnosti nějaký Schieleho originál není jen tak, jeho obrazy dosahují závratných výšek. V roce 2003 bylo například jedno z jeho děl - Pohled na Český Krumlov (1916) - vydraženo londýnskou Sotheby's za 12,7 milionu liber (tehdy 575 milionů korun). (ČTK)
Zlínští divadelníci připravují premiéru inscenace Tracyho tygr. Jevištní verzi známého díla Williama Saroyana režíruje slovenský režisér Jozef Krasula, sdělila dnes ČTK mluvčí divadla Veronika Jurčová. Inscenace bude mít premiéru 9. listopadu ve Studiu Z.
Krasula má podle svých slov příběh o Tomu Tracym velmi rád. "Připomíná mi to touhu po svobodě a učí mě, že je třeba si vážit lásky. Asi před sedmi lety jsem jej inscenoval se studentským divadlem v Partizánském. Tehdy jsme více akcentovali touhu člověka nenechat se okrást o lásku. V té zlínské je to důkaz toho, jakou sílu může láska mít," uvedl Krasula.
Zlínské publikum jej zná coby režiséra představení Jak jsem potkal lidi, Když už člověk jednou je... nebo Život je zatraceně krásnej.
V roli Thomase Tracyho se ve zlínském divadle představí Marek Příkazký, v roli Laury Luthyové Markéta Kalužíková, psychiatra bude hrát Radoslav Šopík. Autorem hudby je nováček zlínského hereckého souboru Tomáš David.
Letošní 68. sezona zlínského divadla se nese v ženském duchu. Podtitulem je Cherchez la femme, tedy Za vším hledej ženu. Jedním z vrcholů bude divadelní adaptace románu Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně. Drama o ženách z nedalekých Kopanic na česko-slovenském pomezí, které byly schopné léčit, uřknout, proklít a byly spjaté s přírodou, bude režírovat Dodo Gombár. (ČTK)
Mezinárodní pěvecká soutěž Antonína Dvořáka, která se bude konat od 15. do 22. listopadu v Karlových Varech, přivítá letos ve třech kategoriích 85 účastníků ze 17 zemí. Po několika letech klesajícího zájmu o soutěž se jedná o výrazný nárůst soutěžících. Novináře o tom dnes informoval Alois Ježek, ředitel Mezinárodního pěveckého centra Antonína Dvořáka, které soutěž pořádá.
"V prvních dvou kolech s klavírním doprovodem patří mezi soutěžní úkoly árie z období baroka, klasicismu, romantismu, tvorbu Antonína Dvořáka, až k dílům 20. století. Třetí kolo obsahuje jednu árii podle volby kandidáta," vedl Ježek.
Soutěž vznikla v roce 1966, aby rozvinula tehdejší pěvecké školy a dala příležitost mladým zpěvákům k prosazení svého umění. Tento cíl si ponechala dodnes. Pořadatelé v roce 2009 u mužů prodloužili věkové rozmezí soutěžících v junior kategorii do 25 let. O rok později zvýšili věkový limit pro účastníky v kategorii opera do 35 let u mužů i žen. Vítěze čekají nejen finanční odměny, ale i nabídky na hostování v českých a moravských operních domech. Na závěrečném koncertu laureátů zazpívají finalisté soutěže s orchestrem v Karlovarském městském divadle. V soutěži v minulosti například uspěli Roman Janál, Gabriela Beňačková, Eva Urbanová, Adam Plachetka a další. (ČTK)
Sedmiletý fotograf Kryštof Vaněk vystavuje od středy v galerii na radnici v Bruntále. Návštěvníci tam uvidí jeho snímky z přírodních rezervací v Irsku i z Bruntálu a jeho okolí. Výstava patří k akcím, které se v Bruntále konají u příležitosti jeho 800. výročí založení, uvedl mluvčí radnice Jiří Ondrášek. Chlapec začal fotit, když mu ještě nebyly ani tři roky, když mu rodiče dali nepoužívaný digitální fotoaparát. Od té doby už má za sebou několik výstav, a to i v zahraničí. "Nyní fotí zrcadlovkou, vytváří si své vlastní kompozice a ovládá editační programy, kde vylepšuje svá díla," řekl Ondrášek.
Kryštofův otec Aleš Vaněk už dříve uvedl, že syna nechávají fotit to, co jej samotného zaujme. "Dnes už třeba ví, že některá místa už nikdy nemusí navštívit, tak si je dokumentuje sám pro sebe," uvedl.
Podstatná část výstavy patří fotografiím z irských národních parků, další snímky jsou z okolí Bruntálu. "Při cestách na severní Moravu se mu zalíbilo také na Bruntálsku, a tak v letošním roce vznikly snímky z města samotného i z okolí, zejména z prostředí přehradní nádrže Slezská Harta," uvedl mluvčí. Výstava je instalována ve druhém podlaží budovy B bruntálského městského úřadu. Lidé si ji mohou prohlédnout do druhé poloviny prosince vždy v pondělí a ve středu od 08:00 do 17:00, v úterý a ve čtvrtek od 08:00 do 15:00 a v pátek od 08:00 do 14:00.
S velkým ohlasem se ve středu setkalo koncertní vystoupení slavné rumunské sopranistky Angely Gheorghiuové a brazilského tenoristy Atallyho Ayana v pražském Obecním domě. Publikum v zaplněné Smetanově síni provedli výběrem z nejkrásnějších operních áriích a duetů například od Giuseppe Verdiho nebo Charlese Gounoda. Od nadšeného publika se dočkali trojích ovací vstoje a odměnili posluchače sérií šesti přídavků, poslední z nich notoricky známou písní Granada.Výkon pěvců vzbuzoval pozitivní reakce pokaždé, zejména pak český "operní hit" Měsíčku na nebi hlubokém z opery Rusalka skladatele Antonína Dvořáka. Pěvce doprovodila Filharmonie Bohuslava Martinů vedená Rumunem Tiberiem Soarem. Pěvci zavítali do Prahy v rámci evropského turné, které začalo v Německu. Tam pěvkyni doprovodili členové Neue Philharmonie Westfalen.
Jedna z nejžádanějších operních div současnosti osmačtyřicetiletá Gheorghiuová vystupuje na předních světových scénách a koncertních pódiích. V Praze není poprvé. V roce 1994, v začátcích své mezinárodní kariéry, sem zavítala s tenoristou Plácidem Domingem; později zde natáčela se svým tehdejším manželem, tenoristou Robertem Alagnou. Své vystoupení otevřela známou árií Ombra mai fu z Händelovy opery Xerxes. Hned po ní následoval milostný duet z Verdiho La traviaty. Nehledě na koncertní pódium se Gheorghiuová a Ayana snažili zpěv zpestřit hereckými výkony; mimo jiné v duetu, v němž Alfredo přesvědčuje kurtizánu Violettu o svém štěstí. Drželi se za ruce a objímali také v jednom z nejkrásnějších duetů z Gounodova Romea a Julie.
Hlasitými výkřiky "Bravo!" odměnili posluchači i árii Rusalky, již půvabná rumunská pěvkyně přednesla svým zvučným sopránem srozumitelně česky, při přednesu si ovšem vypomohla partiturou. Stejně tak působivě zazpívala slavnou árii zoufalé vesnické dívky Wally z poslední stejnojmenné Catalaniho opery. Nadšení ale vzbuzovala všechna vystoupení včetně orchestrálních čísel, například duet z Donizettiho Nápoje lásky. Koncert ještě před přídavky zakončil působivý milostný duet Rudolfa a Mimi "Ó, milá dívko" z Pucciniho Bohémy. Gheorghiuová je nositelkou francouzského titulu Rytíř Řádu umění a literatury. V říjnu 2012 jí někdejší rumunský král Michal I. udělil vyznamenání Nihil Sine Deo za zásluhy o propagaci rumunské kultury v zahraničí. (ČTK)
Pražské Divadlo na Fidlovačce uvede dnes večer premiéru hry britského dramatika Noëla Cowarda s názvem Až naprší a uschne. V režii Jany Kališové a dramaturgii Johany Kudláčkové se v hlavní roli stárnoucí herečky představí Eliška Balzerová. Podle dramaturgyně Johany Kudláčkové zavádí autor diváky na anglický venkov roku 1920 a nechává je prožít bláznivý víkend v letním sídle slavné divadelní herečky. Každý ze členů její bohémské rodiny - manžel v podání Ladislava Županiče a jejich dvě děti - si sem pozval svého hosta. V uměleckém prostředí neplatí obvyklé konvence, hosté jsou zmateni a podléhají nástrahám milostných hrátek.
Coward patří v Británii a Americe k nejúspěšnějším autorům, jeho texty dosahovaly stovek repríz. V dalších rolích se na Fidlovačce objeví například Marie Doležalová, Matěj Nechvátal, Iva Pazderková a Lukáš Rous. Noël Coward (1899-1973) se u nás proslavil především díky komedii Rozmarný duch, která byla od roku 1945 nastudována pětatřicetkrát. Jeho doménou byla fraška a komedie mravů. Celkem za svůj život publikoval na padesát divadelních her, z nichž mnohé jsou dodnes součástí světového repertoáru.
Podle jeho her a scénářů bylo natočeno mnoho filmů, ve spoustě z nich sám hrál, některé i režíroval. V roce 1969 byl povýšen do šlechtického stavu. Američané ho o rok později ověnčili prestižní divadelní Cenou Tony za celoživotní dílo. (ČTK)
V Hudebním divadle Karlín v Praze dnes bude mít premiéru muzikál o skupině Lucie. V představení s názvem Lucie, větší než malé množství lásky zaznějí známé písně jedné z nejúspěšnějších českých kapel posledních desetiletí. Autorem libreta je Tomáš Belko, režie se ujal Petr Novotný. Tvůrci zdůrazňují, že se nejedná o historii skupiny Lucie. Členové kapely David Koller, Robert Kodym, Michal Dvořák a P.B.CH. podle režiséra Novotného do jeho práce zasahovali. S tvůrci mluvili o obsazení, řešení jednotlivých scén, dramaturgii a hudební podobě díla. Dívku Lucii ztvární Barbora Poláková v alternaci s Emmou Smetanou.
Do hlavní mužské role Daniela byli obsazeni Václav Noid Bárta a David Kraus a do role Jáchyma Pavel Liška. Role Andrey, televizní reportérky, připadne Janě Pidrmanové a Kateřině Sedlákové. Do role šéfa tiskárny přibyl k Jiřímu Kornovi Václav Vydra a s Lukášem Vaculíkem se v roli Borise, policejního vyjednávače, bude střídat Karel Roden.
Poprocková skupina Lucie vyhlásila v roce 2004 tvůrčí pauzu. Až loni v prosinci vystoupila na večírku skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera, letos v červnu pak měla charitativní koncert v pražském SaSazu a zahrála také v rámci karlovarského filmového festivalu a na předvolebním koncertu na Staroměstském náměstí. Halové turné kapela oznámila na příští rok. Zahájí ho 26. května 2014 v Košicích. (ČTK)
Zpěvačka a skladatelka Lucia Šoralová, kterou si lidé spojují především jako představitelku výrazných muzikálových rolí v pražském divadle Kalich, zde 4. listopadu chystá velký koncert. Na něm chce spolu se svou skupinou La Alma ukázat svoji méně známou uměleckou polohu prezentovanou na kritikou ceněné desce O lásce, cti a kuráži. "V Praze jsem se sice uvedla muzikálem Vlasy, ale od dvaceti let jsem se na Slovensku věnovala vlastním věcem. Tam má moje koncertování nějakou kontinuitu, ale v Česku začínáme tak trochu na zelené louce " řekla ČTK Šoralová, kterou její spolupracovník Michal Horáček označil za jednu z "nejvíce nedoceněných zpěvaček".
Hosty pražského koncertu budou Lenka Dusilová a Horáček, který pro album Šoralové napsal všechny texty. S oběma se Šoralová pracovně potkala při přípravě Horáčkova alba Český kalendář, pro který zkomponovala tři skladby. Dvě z nich osobitě nazpíval Michael Kocáb a píseň S díky Karlu Škrétovi právě Lenka Dusilová. "Ze všech letošních koncertů bude ten pražský největší a pro mě nejdůležitější, protože bude v mém domovském divadle. Pro tradiční návštěvníky muzikálového divadla Kalich bude moje šansonová tvář možná trochu překvapením," uvedla Šoralová. V první polovině roku Šoralová absolvovala šest koncertů na Slovensku. V České republice její koncertní turné začalo 25. září v Kolíně. Ještě před pražským koncertem dnes Šoralová zahraje v Děčíně v klubu La Garage Noir. Letos její program s kapelou La Alma mohou zájemci slyšet 5. listopadu v Roudnici nad Labem a 20. prosince v Brně.
"Když přijedu na Slovensko, tak lidé vědí, že jdou na šansoniérku. V České republice se vinou bulváru přetřásá mé soukromí, ale o mých vlastních písních se příliš neví. To bych chtěla změnit, ale chce to trpělivost a vytrvalé hraní," podotkla Šoralová. Šestatřicetiletá Šoralová se v Praze představila v muzikálu Vlasy, později zazářila v Johance z Arku či Miss Saigon. V současnosti ztvárňuje matku vlčici v Mauglím. Na albu s názvem O lásce, cti a kuráži loni zhudebnila a nazpívala balady Michala Horáčka se svoji skupinou La Alma. V duetu Nachytaná v nedbalkách je jejím pěveckým partnerem Petr Hapka. Šoralová původně zhudebnila jen jednu z Horáčkových balad, Yes, you can. Autorovi textu se skladba líbila a navázal se zpěvačkou dlouhodobější spolupráci. (ČTK)
V pražském kině Ponrepo se dnes večer budou udílet Ceny ministerstva kultury za přínos v oblasti kinematografie a audiovize pro rok 2013. Bývalý dlouholetý ředitel Národního filmového archivu Vladimír Opěla dostane cenu za celoživotní dílo a dlouhodobé zásluhy v péči o záchranu filmového kulturního dědictví. Režisér František Vláčil dostane in memoriam cenu za celoživotní filmovou tvorbu a mimořádný umělecký přínos české kinematografii. Ceny bude předávat ministr kultury Jiří Balvín. Ocenění je součástí dalších oborových cen, které ministerstvo udílí a jež už byly předány minulý týden. Filmové ceny se ale předávají samostatně, protože součástí ceremoniálu je také projekce.
Dnes se bude promítat méně známý film Františka Vláčila Skleněná oblaka. Vláčil je jednou z nejvýraznějších osobností české kinematografie. Říká se mu také básník filmového plátna. Měl výtvarné nadání, právě výtvarná složka dělá z jeho filmů poetické básně v obrazech. Do dějin českého filmu se zapsal historickými snímky, k zařazení mezi "nesmrtelné" by však postačila jen monumentální rapsodie Markéta Lazarová podle románu Vladislava Vančury. K dalším snímkům patří Holubice, Údolí včel a Adelheid.
Vladimír Opěla se podle rozhodnutí příslušné poroty, která mu cenu udělila, zasloužil o zachování integrity a rozvoj výjimečných sbírek Národního filmového archivu, který se díky jeho práci stal světově respektovanou institucí. V jeho čele Opěla stál od roku 1992, koncem roku 2011 ho tehdejší ministr kultury Jiří Besser odvolal kvůli údajným finančním pochybením, archiv údajně vyplatil přes 3,5 milionu korun za přípravu projektové dokumentace na své nové sídlo na základě neplatných smluv. Úřad však poté nikdy celý případ nevysvětlil. Za Opělu se stavěli mnozí odborníci z Česka i zahraničí. (ČTK)
Promotéři největších evropských festivalů a hudební producenti z celého světa se 1. a 2. listopadu sejdou v areálu pivovaru Staropramen v Praze, kde se uskuteční první showcase festival pořádaný v Česku Nouvelle Prague. Kromě odborníků mohou festivalová vystoupení navštívit také všichni, kdo mají zájem poznat vycházející hvězdy zámořské hudební scény, které mají ambice na úspěch také v Evropě. ČTK o tom za pořadatele informoval Michal Rejzek. Showcase festivaly pomáhají nadějným, ale zatím ne příliš známým umělcům. Slouží pro ně jako příležitost veřejně se předvést a upoutat pozornost důležitých lidí z hudební branže. Ti jim mohou nabídnout možnost spolupráce, například účast na festivalech nebo smlouvu s hudebním vydavatelstvím.
"A právě několik desítek významných zahraničních pořadatelů letních festivalů a hudebních agentů se pokusí zaujmout talentovaní interpreti a kapely především ze zámoří. Kromě nich na Nouvelle Prague vystoupí také britská písničkářka Lucy Roseová a undergroundová hip-hopová formace Dilated Peoples z USA, která představí především materiál z nového alba Directors of Photography," uvedl Rejzek. Ze začínajících interpretů v Praze vystoupí například City Of Glass, Dorine Levy, Jeremy Loops, Little Suns, Local foreigners, Money for rope, Neon Windbreaker a Technical Kidman.
Součástí festivalu bude i konference, která se bude věnovat důležitým otázkám hudebního průmyslu, kam patří autorská práva, streaming živých vystoupení, pojištění koncertů a festivalů, evropský festivalový trh, ale také propagace české hudby v zahraničí. "Na prostorném nádvoří vyroste vyhřívaný stan, návštěvníkům bude k dispozici také restaurace Staropramen Potrefená husa, konferenční prostory, bary, hudební klub Phenomen a VIP salonky," sdělili Jan Vošta, manažer Staropramenu. První ochutnávku showcase festivalu Nouvelle Prague nabídl Staropramen již v září letošního roku, kdy v rámci hudebního festivalu Smíchov Open Air zahrálo několika kapel na Nouvelle Prague Stage. (ČTK)
- Unikátní obnova rozměrných nástěnných maleb tanečního sálu vrcholí na státním zámku Nebílovy na Plzeňsku. Část výmaleb z 90. let 18. století odborníci v roce 1968 sňali a déle než 40 let byly uloženy. Na místo se vrátily až loni, když se zámku podařilo sehnat pět milionů korun potřebných na záchranu největší nástěnné výmalby Antonína Tuvory v Česku, řekl dnes ČTK kastelán Milan Fiala. Dokončený sál uvidí návštěvníci příští návštěvnickou sezonu. "V Čechách v tuto chvíli není žádný jiný restaurátorský projekt, kde by se v tak velkém rozsahu vracely restaurované malby a kde by došlo k tak výrazné rehabilitaci celého restaurovaného prostoru," uvedl ředitel českobudějovického pracoviště Národního památkového ústavu Petr Pavelec. Podle něj i odborníci pochybovali o tom, že po tak dlouhé době uložení bude možné malbu vrátit zpět a restaurovat. "Výsledek předčil očekávání. Pro mě osobně je to jedinečná akce a svým způsobem zázrak v oboru restaurování," popsal Pavelec.
Nebílovský zámek byl ve špatném stavu, když se rozhodlo o sejmutí Tuvorovy stropní malby tropické krajiny s bujnou vegetací, ptáky, motýly či opicemi. V sále bylo potřeba udělat novou dřevěnou klenbu, protože stará se bortila a poškozovala malbu. Při snímání se musí celá malba přelepit, zajistit, pak se rozřeže, poklepem se odstraní ze zdi i s podkladovou omítkou a zezadu se zbrousí na tenkou vrstvu, popsala postup akademická malířka Karine Artouni, která nyní malbu restauruje. V Nebílovech se sejmulo téměř 200 metrů čtverečních z celkem 850 metrů čtverečních Tuvorovy výmalby tanečního sálu. Sejmuté části se rozřezaly na 650 dílů. Klenba v sále se nakonec v 70. letech opravila, nástropní malba se už zpět nevrátila. Kastelán o její záchranu a vrácení do sálu bojoval mnoho let. Podle něj spočívá výjimečnost restaurování sálu v tom, že jde o jeden z největších transferů nástěnné malby v zemi. "Samo o sobě je to husarský kousek - malba, která leží téměř půlstoletí na regálech a rozpadá se," podotkl kastelán.
I podle Artouni nevhodné a dlouhé uskladnění dílů a zacházení s nimi malbu poškodily. Když se loni vracely jednotlivé díly na místo, sestavovaly se jako puzzle, řekla restaurátorka, která prací v sále strávila už dlouhé měsíce. Tuvorova krajina je podle ní nereálná, některé stromy nebo třeba opice jsou dílem malířovy fantazie. Taneční sál je v patře zadního křídla zámku, kde je opraveno jen pár pokojů. Původně renesanční zámeček byl v roce 1706 přestaven na dvojdílný barokní zámek. Dvě proti sobě situované budovy bývaly dříve po stranách spojeny arkádovými chodbami s terasami. V 60. letech minulého století byl zámek určen k demolici, zcela zchátral. V 90. letech jej začal památkový ústav opravovat a od roku 1998 je přístupná opravená přední část zámku. Zadní křídlo potřebuje ještě velké investice. (ČTK)
V pražské střešovické nemocnici zemřel ve čtvrtek ve věku 90 let spisovatel Jaroslav Putík. ČTK to řekl jeho vnuk Daniel Putík. Spisovatelsky Putík debutoval už před koncem druhé světové války, ale následně musel čelit mnoha překážkám, včetně uvěznění v koncentračním táboře a perzekuce za komunistické totality. Byl autorem různorodé tvorby, jeho asi nejznámějším dílem je román Muž s břitvou.
Putík se narodil 25. července 1923 v Mostě. Za druhé světové války se aktivně účastnil protinacistického odboje. Kvůli tomu vystřídal několik věznic, včetně koncentračního tábora v Dachau. Ani za komunistického režimu ale neměl jednoduchý život. Po sovětské okupaci v srpnu 1968 vystoupil z komunistické strany a následně pak až do konce 80. let nesměl publikovat. Spolupracoval tedy s exilovými nakladateli jako redaktor i autor a živil se rovněž jako překladatel i dělník.
Složení jeho tvorby je velmi pestré, od cestopisných reportáží přes fejetony či svazky deníkových záznamů až po novely, povídky a romány. Kromě Muže s břitvou jsou známé také třeba jeho další prózy Smrtelná neděle, Brána blažených či Volný let voliérou. Putíkovi přineslo jeho dílo několik ocenění, včetně prestižní Ceny Egona Hostovského nebo letos udělené Ceny Českého PEN klubu. (ČTK(
Na 650 školách se budou v listopadu promítat filmy o totalitě, program Jeden svět na školách odstartoval ve čtvrtek předáním cen Příběhů bezpráví třem protikomunistickým bojovníkům. Projekt na školách organizuje devátým rokem společnost Člověk v tísni, smyslem je varovat mladé lidi před nebezpečím totalitních režimů. "Období nesvobody, diktatury a jejich mechanismy přibližujeme mladým lidem zejména prostřednictvím konkrétních osudů. Zprostředkováváme jim informace o hrůzných důsledcích, které přineslo uvedení nacistické a komunistické ideologie do praxe. Snažíme se přispět k tomu, aby dokázali rozpoznat autoritářské tendence oslabující demokracii, byli citliví na vyvolávání nenávisti vůči nějaké skupině spoluobčanů a odolní vůči populismu a manipulaci," uvedl ředitel programu Karel Strachota.
Cena Příběhů bezpráví je letos věnována památce Ivana Martina Jirouse, navržené osobnosti nominovali a vybrali studenti. Ocenění si v pražské Lucerně odnesl skaut Zdeněk Kovařík, kterého v roce 1949 zatkla Státní bezpečnost za protikomunistické aktivity. Poté byl odsouzen a pět let strávil v jáchymovských uranových dolech. S jáchymovskými doly je spojen i osud druhého laureáta Josefa Čecha, který sem donášel balíčky politickým vězňům a nakonec zde skončil sám jako vězeň. Po devíti letech byl sice propuštěn na amnestii, za jeho protikomunistické názory ho ale udali kolegové a do vězení šel znovu. Třetí oceněný Karel Metyš, kterého komunisté odsoudili spolu s dalšími skauty v obřím procesu, si za svůj nesouhlas s režimem odseděl tři roky.
V listopadu budou přihlášené školy promítat jeden ze čtyř dokumentů, který dostaly zdarma na DVD a který přináší příběhy o komunistickém nebo nacistickém bezpráví. Školy měly na výběr mezi dokumentem Heleny Třeštíkové Hitler, Stalin a já, snímkem Ivana Biela Postavení mimo hru o osudech členů věznění národního hokejového mužstva, dokumentem Milana Maryšky Deset bodů o stávce vysokoškolských studentů v listopadu 1968 a filmem Karla Strachoty České děti o nezávislém hnutí druhé poloviny 80. let. Promítání jsou vždy spojena s besedami s pamětníky. Registrovaní kantoři navíc mohou pro žáky získat loutkový film Normalizační loutka a třídílné drama Hořící keř o Janu Palachovi. (ČTK)
Zaplněné Hudební divadlo Karlín v Praze ve čtvrtek aplaudovalo premiéře muzikálu s názvem Lucie, větší než malé množství lásky. V představení zazněly známé písně jedné z nejúspěšnějších českých kapel posledních desetiletí, tvůrci však zdůrazňují, že se nejedná o její historii. Dívku Lucii na premiéře ztvárnila Barbora Poláková. Do hlavní mužské role Daniela byl obsazen Václav Noid Bárta, který si svým zpěvem několikrát vysloužil potlesk na otevřené scéně. V roli Jáchyma se představil Pavel Liška, šéfa tiskárny si zahrál Jiří Korn a policejního vyjednávače Karel Roden. V premiérovém publiku se objevilo mnoho známých tváří. Mimo jiné dorazil autor několika hitů Lucie Oskar Petr, hudebník Ladislav Štaidl nebo Jan Kalina ze skupiny Sto zvířat. "Ze začátku mi přišlo, že některé scény jsou na muziku trochu násilně našroubované, ale ve druhé půlce to dostalo spád. Je to skvělé," řekla ČTK zpěváčka Bára Basiková.
Houslista Jaroslav Svěcený ocenil výkon zpěváka Bárty. "Byl pro mě velkým překvapením, do písní Lucie krásně vplul," podotkl. Autorem libreta představení v režii Petra Novotného je Tomáš Belko, který v retrospektivně vyprávěném příběhu využil písně skupiny Lucie jako Chci zas v tobě spát, Sex je náš, Amerika, Svítání nebo Medvídek odehrané za doprovodu živé kapely vedené dirigentem Kryštofem Markem. Příběh provázely filmové dotáčky a efekty, komunikace s publikem a značně zaujal dechberoucí "let" Barbory Polákové, která se při zpěvu vznášela vysoko nad hlavami diváků.
Ze členů Lucie se při závěrečné děkovačce na pódiu objevil jen David Koller. Bubeník a zpěvák Lucie stejně jako Robert Kodym, Michal Dvořák a P.B.CH. podle režiséra Novotného do jeho práce zasahovali. S tvůrci mluvili o obsazení, řešení jednotlivých scén, dramaturgii a hudební podobě díla. Poprocková skupina Lucie vyhlásila v roce 2004 tvůrčí pauzu. Až loni v prosinci vystoupila na večírku skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera, letos v červnu pak měla charitativní koncert v pražském SaSazu a zahrála také v rámci karlovarského filmového festivalu a na předvolebním koncertu na Staroměstském náměstí. Halové turné kapela oznámila na příští rok. Zahájí ho 26. května 2014 v Košicích a po vystoupeních v Bratislavě, Ostravě, Brně ho zakončí 10. a 11. června v pražské O2 areně. (ČTK)
Nový seriál České televize (ČT) První republika, který se začne vysílat na přelomu ledna a února příštího roku, chce navázat na úspěch retro seriálu Vyprávěj. Na dnešní tiskové konferenci to řekl generální ředitel ČT Petr Dvořák. Seriál, který bude sledovat období a atmosféru od roku 1918 do roku 1945, nabídne romantický příběh, kdy se milostné vztahy proplétají s odhalováním starého zločinu. Režisérem První republiky je stejně jako v případě Vyprávěj Biser A. Arichtev. "Ve srovnání s Vyprávěj, kde jsme se spíš dívali na Čechy s humorem a lehkou nadsázkou, je První republika postavená na klasickém romantickém příběhu lásky," uvedl Arichtev. Seriál bude sledovat konkrétní osudy rozvětvené rodiny Valentových, která zbohatla na válečných zakázkách, a stěhuje se z venkova do pražského Podolí.
Podle kreativního producenta ČT Jana Šterna a producenta První republiky Filipa Bobiňského má seriál potenciál upoutat i mnohé distributory v zahraničí. "Probíhají úvodní jednání s klienty," řekl Bobiňski, který stál také za seriálem Vyprávěj. Podle Dvořáka se První republika trefila do trendů, které na evropském televizním trhu nyní vládnou. "Mnozí se do této doby vrací, protože vizuálně vypadá velmi dobře," uvedl Dvořák.
Seriál, ve kterém se z herců představí mimo jiné Pavel Kříž, Jan Vlasák či Markéta Plánková, v první sérii nabídne 22 dílů. Dvořák ale nevyloučil, že pokud bude seriál úspěšný, ČT by ráda navázala druhou i třetí sérií. Kromě sledovanosti bude ČT mimo jiné hodnotit i úspěšnost seriálu na mezinárodních festivalech. "Vyprávěj byl fenomén a První republika má ambici se stát fenoménem také," uvedl Dvořák. Každou řadu seriálu Vyprávěj, který v červnu skončil, sledovalo v průměru více než milion diváků. Poslední pátou sérii vidělo 1,063 milionu lidí. (ČTK)
Poprvé od ničivého zemětřesení v roce 2011 navštívila Česká filharmonie Japonsko. Od roku 1959 odehrála ve více než 90 japonských městech přes tři stovky koncertů, poslední turné před dvěma lety musela vzhledem k přírodní katastrofě přerušit. Turné ČF zahájila vystoupením v Kjótó 27. října. Po koncertech v Tokiu a Matsudu se filharmonici ještě představí ve městech Mijazaki, Kawasaki a Nagoja. Celkem do 4. listopadu zahrají v šesti městech na sedmi koncertech. ČTK o tom informovala mluvčí ČF Petra Zindulková.
V Japonsku mimořádně oblíbenou Dvořákovu Symfonii č. 9 e moll Z nového světa v podání ČF uslyší jen návštěvníci Musa Kawasaki Symphony Hall. "Ačkoliv jsme Novosvětskou tentokrát hrát nechtěli a upřednostnili jsme možnost ukázat umění orchestru v celé repertoárové šíři, nakonec jsme vyhověli přání pořadatelů. Při naší poslední návštěvě v roce 2011 jsme nemohli v zemětřesením zasažené Kawasaki vystoupit. Letos po dvouleté obnově zcela zničeného sálu se vracíme a skladbu věnujeme Kawasaki jako výraz naší solidarity," uvedl generální manažer ČF Robert Hanč s tím, že orchestr se ve prospěch města vzdá části svého honoráře. ČF se již před dvěma lety zúčastnila benefičního koncertu pro Japonsko ve Španělském sále Pražského hradu.
ČF při její 23. návštěvě země vycházejícího slunce řídí jeho šéfdirigent Jiří Bělohlávek. S orchestrem složeným z 99 hráčů vystupují sólisté Narek Hakhnazaryan (cello), Hisako Kawamurová (klavír), Isabelle Faustová (housle) a koncertní mistr ČF Josef Špaček mladší (housle). Filharmonie si připravila průřez světovým repertoárem. Celkem šestkrát zahraje Glinkovu předehru k opeře Ruslan a Ludmila, čtyřikrát Čajkovského symfonii č. 6 h moll Patetickou a třikrát Brahmsovu symfonii č. 1 c moll. Orchestr se do Japonska pravidelně vrací, od poloviny 90. let takřka každoročně. Vydobyl si významné postavení vedle jiných světových těles a stal se miláčkem japonského publika. Od roku 2000 filharmonici strávili v Japonsku téměř 100 dnů a absolvovali přibližně 80 vystoupení. (ČTK)
Ve věku 83 let zemřel ve čtvrtek v Paříži po těžké nemoci francouzský spisovatel Gérard de Villiers. Oznámil to v pátek jeho právník. Villersových špionážních thrillerů se po celém světě prodalo více než 100 milionů výtisků.Krátce před smrtí Villiers vydal pod názvem Pomsta od Kremlu svůj 200. příběh série SAS, jejíž hrdina Malko Linge je podle serveru BBC často označován za francouzskou literární obdobu britského agenta Jamese Bonda. Villiers měl síť zpravodajských zdrojů po světě a dokázal předvídat některé politické a další události.
Spisovatel k sepsání svých románů procestoval kolem 130 zemí. Ještě začátkem letošního roku čerpal informace a atmosféru v Afghánistánu, přestože od infarktu v roce 2010 už byl zesláblý. Deník The New York Times ho v únoru označil za "autora špionážních románů, který toho vždy věděl příliš".
V květnu lékaři u Villierse objevili rakovinu slinivky břišní v pokročilém stádiu. "V posledních týdnech byl stále při vědomí, ale velmi slabý. To je přesně ta smrt, kterou si nepřál," řekla spisovatelova manželka Christine de Villiersová. (ČTK)
Karel Gott pokřtí 6. listopadu v prostorách pasáže Koruna na Václavském náměstí v Praze nové CD s názvem Láska je nádhera, na němž posluchači naleznou převzaté písně Roy Orbisona, Johnnyho Nashe či Burta Bacharacha s českými texty. Při té příležitosti bude v Megastoru Bontonland otevřena stálá expozice Karla Gotta. Zpěvák, jehož řadu 13 vítězství v anketě Český slavík loni přerušil Tomáš Klus, se letos kvůli zahraničnímu turné vyhlášení výsledků 23. listopadu nezúčastní.
Nahrávka Láska je nádhera je pokračováním alba Dotek lásky, na němž v loňském roce nabídl 17 hitů světové popové klasiky. Novinka obsahuje dalších 14 skladeb, které měl Gott "vždycky chuť nazpívat a nikdy se k tomu nedostal". "Moji ctižádostí je, aby posluchač poznal, že k té věci mám vztah. Že to není jenom tak něco přezpívat, ale musí tam být vidět můj styl a hlavně emoce. Je spousta lepších zpěváků, než jsem já. Mají větší hlas, zazpívají píseň profesionálně, ale přesto to se mnou nic neudělá. Je něco, co není v notách, co se nezapíše, co nenaučí žádná konzervatoř. Je to interpretace, při které se posluchači otevře duše," řekl ČTK Gott.
Gott s dramaturgem alba Janem Adamem vybrali písně zejména z 60. a 70.let, vedle melodických balad také rytmické až tanečně laděné skladby. Mezi nimi je Diamondova skladba Girl, You´ll Be A Woman Soon známá z filmu Pulp Fiction nebo novější píseň I Don´t Want To Miss A Think z repertoáru skupiny Aerosmith. "Některé z těch písní už jsem zpíval v 80. letech, ale nechal jsem se přesvědčit, abych je nenatočil. Teď mě mrzí, že se textaři Eduard Pergner a Zdeněk Rytíř jejich natočení nedožili," uvedl Gott.
Písně z předchozího Gottova alba převzatých světových hitů s úspěchem zazněly například při jeho letošním vystoupení na festivalu Rock for People nebo na turné po 22 českých a slovenských městech. "Při výběru písní jsem se opět řídil tím, jak silně ke mně promlouvá. Jen tak mám jistotu, že promluví k mým posluchačům. O každé písni prostě musím být stoprocentně přesvědčený," konstatoval Gott. V nové stálé expozici v Megastoru Bontonland budou předměty spojené se zpěvákem. "Bude tam nejen mé poslední album, ale různé rarity, upomínkové předměty, alba vydaná v zahraničí, kniha mých obrazů, různé fotografie a podobně," podotkl Gott.
Novou autorskou desku Gott v současné době připravuje. "Jde to pomaleji, ale polovina už je v podstatě hotová. Písně pro mě napsali domácí i zahraniční autoři a líbí se mi, že se tam vystřídají různé styly," prozradil bez bližších podrobností Gott, jehož hudební kariéra trvá už přes půl století. Česká mincovna v Jablonci nad Nisou připravuje k 75. narozeninám Gotta připadajícím na 14. července 2014 ražbu jednouncových a půluncových zlatých medailí. (ČTK)
Severočeské muzeum v Liberci připravuje změny v zázemí i expozicích, a pět měsíců bude proto od začátku příštího roku uzavřeno. Projektu za zhruba 11 milionů korun bude předcházet modernizace historické expozice Liberecka. Na její proměně začne muzeum pracovat už za několik dnů. ČTK to řekl ředitel muzea Jiří Křížek. Historické expozice bude oficiálně uzavřena 7. listopadu v 18:00, dodal. Expozice osvětluje významné mezníky dějin Liberecka od 12. století do roku 1918. V nezměněné podobě ji návštěvníci vidí zhruba 30 let. "Je poznamenána dobou a fyzicky už je za zenitem," konstatoval ředitel. Na vybudování zcela nové expozice za miliony korun nemá muzeum peníze, proto současnou upraví svépomoci. "Nemůžeme si dovolit nové osvětlení nebo výrazně mnoho moderních prvků, které by ji zatraktivnily," řekl Křížek.
I tak ale chce, aby pro návštěvníky byla zajímavější. Podle ředitele do ní patří mimořádně zajímavé exponáty, jež ale svým umístěním a absencí doprovodných textů návštěvníka nezaujmou. "Jsou tam třeba nádherné váhy ze staré novorenesanční radnice, které sloužily k oficiálnímu vážení zboží. Podle té váhy kupci platili městu poplatky," uvedl Křížek. Nově by už také neměla expozice končit rokem 1918, ale jiným přelomovým rokem v dějinách země, a to rokem 1989. S vylepšováním expozic mají zaměstnanci muzea zkušenosti. Naposledy letos na jaře upravili antickou a orientální expozici. Aby byla pro návštěvníka zajímavější, použili původní repasované vitríny z roku 1898 a historické předměty rozmístili tak, jak to muzejníci dělali před sto lety.
Práce na historické expozicí jsou předzvěstí rozsáhlých úprav, které muzeum zcela uzavřou od ledna do května příštího roku. Na ně muzeum postavené na konci 19. století získalo evropskou dotaci. "Muzeum se dočká výtahu a bezbariérových ramp, většina veřejných prostor bude po ukončení prací po 115 letech konečně přístupná tělesně postiženým a rodinám s kočárky," řekl ředitel. V muzeu bude také kamerový systém a radikální proměna čeká sociální zázemí pro veřejnost. Ve výstavní části muzea vznikne nová expozice historických automatofonů - flašinetů, orchestrionů i pianol. V nové expozici se návštěvníci seznámí s místní výrobou těchto specifických hudebních nástrojů. V prostředí pánského salónu, v podloubí ulice i u hospodského výčepu si budou moci vyzkoušet funkční modely hracích strojků nebo se zaposlouchat do jejich tónů. (ČTK)
Aukční síň Christie's bude brzy dražit jeden z nejpamětihodnějších hudebních nástrojů světového rock'n rollu: elektrickou kytaru Boba Dylana, na níž zahrál na festivalu v Newportu v roce 1965. Dylan tehdy elektrickou kytaru použil vůbec poprvé, za což ho někteří fanoušci vypískali. Kytara Fender Stratocaster by se podle odhadů mohla prodat až za půl milionu dolarů (asi deset milionů korun).
Příběh Dylanovy kytary je velmi spletitý a experti v minulých letech dlouze zkoumali, zda je nástroj autentický. Jeho majitelkou je totiž dcera pilota Vika Quinta, který v 60. letech pracoval pro Dylanova manažera. Ten našel nástroj zapomenutý v letadle, a protože se o něj nikdo nehlásil, nakonec si ho nechal. Dylan sám dlouho popíral, že kytara je skutečně jeho. Americká televize ale loni nástroji věnovala celý pořad a renomovaní odborníci se nakonec shodli, že jde o opravdu o kytaru z Newportu.
"Podařilo se mi srovnat kresbu dřeva z těla kytary... a z jedinečného hmatníku z růžového dřeva. Kresba je něco jako otisky prstů, neexistují dvě úplně stejné," řekl tehdy v rozhovoru expert Andy Babiuk. "Na základě souhrnu důkazů jsem schopen říci, že jde o kytaru, na níž Bob Dylan hrál v Newportu." Kytara se bude dražit 6. prosince v New Yorku. (ČTK)
Inscenací s názvem Vzduch z kamene režisérky a autorky Anne Habermehlové v podání vídeňského Schauspielhausu pokračuje dnes večer v Divadle Komedie Pražský divadelní festival německého jazyka. Premiéru měla loni v srpnu a je třetím počinem renomované přehlídky, která začala 28. října.
Ústřední otázka tohoto komorního představení zní: Jak žiju a kam patřím? a na základě tří generací jedné rodiny rozvíjí panorama evropských dějin od druhé světové války po současnost. Jeho hrdinové zjišťují, že se vlastní životopis nedá oddělit od životopisu rodiny, že některá traumata jsou tak hluboká, že je zdědí další generace a přidá k nim nová.
Habermehlová skáče desetiletími a vypráví především příběh tří žen odehrávající se v roce 1944, 1963 a 2013. Hledají lásku, domov a smysl, ale ztroskotají. Německá autorka napsala svůj text na zakázku vídeňské scény, jejíž historie sahá do počátků 20. století. Její současný umělecký šéf Andreas Beck usiluje o uvádění světových premiér nových textů, silná témata a výpovědi.
Festival bude pokračovat v pondělí 4. listopadu na jevišti Divadla Na zábradlí hostováním Théâtres de la Ville de Luxembourg. (ČTK)
Americká skupina Pavlov´s Dog, která se proslavila v 70. letech osobitou kombinací progresivního rocku a symfonického zvuku, poprvé přijede do Brna. Vystoupí 6. listopadu v klubu Melodka, sdělili ČTK pořadatelé. Poznávacím znamením kapely je vysoký a rozechvělý hlas zpěváka Davida Surkampa. "Skupina několikrát dlouhodobě přerušila činnost, naposledy se dala znovu dohromady v roce 2009," uvedla za pořadatele Kateřina Čechová. V říjnu 2011 Pavlov´s Dog koncertovali v Praze, na jižní Moravě se kapela dosud nepředstavila.
Skupina debutovala v roce 1975 albem Pampered Menial, které si našlo fanoušky také za "železnou oponou", stejně jako následující deska At The Sound Of The Bell. Později Pavlov´s Dog zmizeli ze scény, šířily se dokonce pověsti, podle kterých Surkamp spáchal sebevraždu nebo se předávkoval héliem. Zatím poslední studiovou desku Echo&Boo kapela vydala v roce 2010.
Brno a okolí je letos častým cílem "zasloužilých" rockerů. Koncertovali zde Alice Cooper, Deep Purple a Uriah Heep, 20. listopadu přijede Ian Anderson, lídr kapely Jetro Tull. Příští rok v únoru je na programu koncert britské skupiny Smokie. (ČTK)
Opavský magistrát společně s Církevní konzervatoří Opava vyhlásily 18. ročník Mezinárodní varhanní soutěže Petra Ebena Opava 2014. Mladí umělci, kterým v den konání nebude víc než 30 let, se už mohou hlásit. Uzávěrka přihlášek bude v polovině příštího roku. ČTK to řekla mluvčí magistrátu Lada Dobrovolná.
Tříkolové varhanické klání, které se dříve jmenovalo Soutěž mladých varhaníků, se v Opavě koná každé dva roky od roku 1978. "Již 18. ročník se uskuteční od 27. října do 1. listopadu příštího roku. Hrát se bude na několika místech v Opavě. Například v Knihovně Petra Bezruče, v chrámu svatého Ducha a v konkatedrále Nanebevzetí Panny Marie," vyjmenovala.
Soutěž bude opět otevřena zájemcům ze všech zemí, jejichž věk nepřesáhne ke dni zahájení soutěže 30 let. Jejich výkony bude hodnotit sedmičlenná mezinárodní porota složená z renomovaných varhaníků a pedagogů z Česka, Slovenska, Polska, Itálie, Německa, Rakouska a Francie.
Podrobné informace o organizaci soutěže, soutěžních podmínkách a složení poroty zájemci najdou na www.konzervator.cz. (ČTK)
Pod názvem Babí léto Jana Wericha vydává Radioservis unikátní záznamy z archivu Českého rozhlasu a publicisty Jiřího Janouška. Na CD se tak poprvé objeví například zvukové fragmenty, které se dochovaly na kazetě Janouškova diktafonu z konce 70. let, ale i Werichův Dopis Shakespearovi nahraný v roce 1964. Vyšel tiskem až v roce 1969 jako předmluva úpravy Shakespearova Jindřicha IV. Falstaffovo babí léto.
"Dodnes je velmi živoucím připomenutím jedinečné schopnosti Jana Wericha srozumitelně a poutavě vyprávět o velkých tématech alžbětinského dramatika v souvislosti s dobou. Další záznam je dosud neznámým zvukový a velmi osobním zlomkem setkání, z nichž vychází Janouškova kniha Rozhovory s Janem Werichem," řekl ČTK editor alba Robert Tamchyna.
Nové CD tak přináší premiéru několika dokumentů pro všechny příznivce Werichova vyprávění. Například jeho vzpomínku na uvedení Shakespearovy Bouře na Broadwayi v roce 1945 pro Československý rozhlas zachytil herec Karel Pech v Praze na Kampě na konci 40. let. Dalším cenným zvukovým unikátem jsou podle Tamchyny "rozhovory" ze šedesátých let z brněnského studia Československého rozhlasu - o Werichově mládí, studiu práv či přátelství s Jiřím Voskovcem.
Janouškova kniha vyšla poprvé v roce 1982, kdy se četlo víc mezi řádky než v nich samotných, a lidé na ni stáli celonoční fronty. V reedici se objevila i v letech 1986, 1994 a 1999. Jan Werich zemřel před třiatřiceti lety - 31. října 1980. (ČTK)
S nezaměnitelným sametovým hlasem se v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století proslavila zejména duety se svým dlouholetým kolegou, zpěvákem Milanem Chladilem. Česká zpěvačka Yvetta Simonová oslaví 4. listopadu pětaosmdesátiny.
Rodačka z Českého Brodu vystudovala soukromě hudební teorii a zpěv. Svoji uměleckou kariéru začala jako operetní zpěvačka, ale slávu ji přinesla až spolupráce s tehdy populárními tanečními orchestry, zejména s hudebním tělesem Karla Vlacha.
Mimořádně šťastnou ruku měla Simonová i při výběru svého dalšího hudebního partnera, kterým byl Milan Chladil. Jejich dueta jako Děti z Pirea, O nás dvou či Sentimentální si u posluchačů získala velkou oblibu.
Neméně populární byly ale i písničky, které nazpívala Simonová sama, ať již šlo o takové evergreeny jako Zhasněte lampióny, Já jsem zamilovaná nebo Romeo. Ve výčtu největších hitů nemohou zcela jistě chybět ani písničky Whisky, to je moje gusto a Když v baru houstne dým, které Simonová nazpívala pro filmovou komedii Limonádový Joe. (ČTK)
Kapela srbského "krále balkánské dechovky" Bobana Markoviče vystoupí 18. listopadu v brněnském sále Semilasso. Repertoár skupiny, ve které hraje i Markovičův syn Marko, tvoří cikánská klasika, tance, známé písně z filmů režiséra Emira Kusturici, ale i vlastní skladby. Organizátoři koncertu to dnes uvedli v tiskové zprávě.
Balkánskou dechovku v Česku zpopularizovaly právě Kusturicovy filmy. Boban Marković nahrával hudbu ke dvěma z nich - Underground a Arizona Dream.
Trumpetista Marković vystupoval také s dalšími známými soubory, například s The Klezmatics nebo s projektem Brotherhood of Braas.
Boban Markovič Orkestar jsou vícenásobným držitelem několika ocenění prestižní soutěže balkánských dechovek v Srbsku. S Bobanem, považovaným za nejlepšího srbského trumpetistu, nyní vystupuje i jeho syn Marko. Skupina vystupuje v České republice pravidelně - na samostatných koncertech nebo na festivalech. V Brně už také hrála. (ČTK)
Společnost Petrof Hradec Králové, která je předním evropským výrobcem klavírů a pianin, v úterý 5. listopadu otevře pro veřejnost firemní muzeum. K vidění v něm bude kolem 20 nástrojů včetně nejstarších modelů pian, klavírů a dalších rarit z produkce firmy, řekla ČTK ředitelka muzea Ivana Petrofová. Muzeum podnik zřídil u příležitosti nadcházejícího 150. výročí založení firmy Antonínem Petrofem v roce 1864.
Muzeum je v prostorách bývalé dřevovýroby ve výrobním areálu v ulici Na Brně. Otevřené bude v úterý a ve čtvrtek a každou lichou sobotu. Skupinové prohlídky s průvodcem budou vždy od 10:00 a 14:00. V ostatních termínech bude prohlídka možná po dohodě na objednání. Návštěvu muzea budou moci zájemci spojit i s prohlídkou výroby.
Mezi rarity muzea patří například klavír Josef Petrof, který v roce 1882 vyrobil bratr zakladatele firmy Josef. Zaujme i pianola z roku 1929, což je pianino na elektromotor hrající samo pomocí pneumatické mechaniky. Část expozice tvoří kolekce harmonií, což je mnohohlasný vzduchový nástroj podobný varhanám. Muzeum připomene i současnost firmy. Vedle piana Petrof z roku 1885 tak v muzeu stojí současný model piana, které designem zapadá do moderních interiérů.
Firma Petrof ročně prodává na 1500 pianin a klavírů zhruba do 60 zemí. Její roční tržby se pohybují kolem 220 milionů korun a ve firmě pracuje asi 220 lidí. Většinovou majitelkou firmy je Zuzana Ceralová Petrofová, která je představitelkou páté generace rodiny Petrofů. (ČTK)
Předáním Ceny Erik pro nejlepší loutkářskou inscenaci uvedenou v předchozí sezoně vyvrcholila dnes vpodvečer v Praze oborová přehlídka Přelet nad loutkářským hnízdem. Cenu, kterou uděluje České středisko UNIMA (Mezinárodní unie loutkářů) na základě hlasování odborné veřejnosti, získalo brněnské Divadlo Husa na provázku za inscenaci nazvanou Dášeňka aneb Psí kusy - haf! Na motivy Karla Čapka ji napsali, režírovali a hrají Jiří Jelínek a Anežka Kubátová.
"Provázci" ji charakterizují jako pohádkový kabaret pro štěňata od čtyř let. Dramaturgyní byla Lucie Němečková.
Třídenní přehlídky, která se konala potřiadvacáté, se v Divadle Minor zúčastnilo 13 souborů, skupin či sólových interpretů. Představila to nejlepší a nejinspirativnější z tvorby profesionálních i amatérských loutkářů. Podle její ředitelky a předsedkyně českého střediska UNIMA Niny Malíkové je v kontextu českého divadla výjimečná tím, že umožňuje porovnat umělecké výsledky zástupcům statutárních, nezávislých i amatérských loutkových a alternativních scén.
"Umožňuje komplexně nahlížet na domácí loutkářské umění, vnímat jeho vývoj a nabízí inspirativní setkání tvůrců," řekla Malíková ČTK. (ČTK)
Dávnému i současnému Japonsku se bude věnovat festival Japonský měsíc, který se bude konat v průběhu listopadu na několika místech Olomouce. K vidění budou extravagantní kostýmy z japonských seriálů, umění boje s mečem, filmové projekce či tanec. Nebudou chybět ochutnávky sushi, informovala dnes ČTK za pořadatele Karolína Opatřilová. Letošní třetí ročník poprvé nabídne také koncert, a to hru na japonskou flétnu v podání Vlastislava Matouška.
Festival začne v úterý přednáškou o japonských seriálech a promítáním japonského hororu. Potrvá do 26. listopadu. Zájemci o japonskou kulturu se dozví například o specialitách japonského rocku a noise music, které přiblíží hudebník a publicista Petr Ferenc.
O kendó, umění boje s mečem, bude mluvit trojnásobný mistr ČR a vítěz evropských šampionátů Jindřich Ziegelheim. "Křiklavou a pozornost budící módu japonských seriálů nastíní milovnice anime Hemulka Xutebow," podotkla Opatřilová. Lidé se mohou těšit také na večeři v japoonském stylu či workshop o moderním tanci dance cover.
Festival se bude konat v prostorách Arktic Clubu, Café Mezi světy a restauraci u Lampionu. Program je na internetových stránkách www.japonskymesic.cz. (ČTK)
