Týden v kultuře 25. listopadu až 1. prosince

Pražské Rudolfinum v neděli večer patřilo premiérovým hudebním projektům. Dvořákovu i Sukovu síň obsadily nové akce, které mají ambici se etablovat na české hudební scéně. V menší Sukově síni se konal první Benefiční galakoncert publicistického webového portálu Opera Plus, který  vyhlásil výsledky prvního ročníku Výročních cen. Ve Dvořákově síni se naopak poprvé pořádal Klavírní festival Rudolfa Firkušného. Představil světoznámého amerického klavíristu Emanuela Axe s programem Brahmse a Beethovena. Obě akce byly vyprodány a měly úspěch.

Pořadatele koncertu Opery Plus před začátkem koncertu potrápily změny v obsazení sólistů. Hlavní hvězdou recitálu měla být legendární německá sopranistka Anja Silja, jako vyhlášená interpretka Janáčkovy tvorby měla přednést árie Kostelničky z opery Její pastorkyňa. V závěru týdne se však omluvila kvůli náhlé viróze. "Paní Silja onemocněla, má antibiotika. Sehnat adekvátní náhradu nebylo na poslední chvíli v našich silách, proto jsme nahradili rozšířeným programem v podání zbylých zpěváků," řekl ČTK šéfredaktor Opery Plus Vít Dvořák. Navíc původně ohlášenou Gabrielu Beňačkovou měla nahradit Dana Burešová, ta se také omluvila pro hlasovou indispozici. Zastoupila ji proto sopranistka Helena Kaupová.

Přesto se za doprovodu klavíristy Davida Švece představila v Sukově síni česká operní špička, například tenorista Štefan Margita, mezzosopranistka Dagmar Pecková i barytonista Roman Janál. Komorní prostor sálu dal vyniknout silným pěveckým hlasům, zazněly árie nebo duety například Mozartova Dona Giovanniho, Smetanovy Hubičky a Prodané nevěsty, Verdiho La traviaty a Simona Boccanegry. Koncert vyvrcholil nejznámějšími melodiemi z Dvořákovy Rusalky v podání pěvců Heleny Kaupové a Pavla Černocha a vyhlášením Výročních cen. Získali je vystupující sopranistka Jana Šrejma Kačírková a basbarytonista Adam Plachetka, který je právě na zájezdu s Vídeňskou státní operou v Ománu. Písňový večer na konec skončil nadšenými ovacemi vstoje.

Zaplněnou Dvořákovu síň ovládl klavírní recitál. Festival jako svého prvního hosta vybral Emanuela Axe, jehož české publikum dobře zná z koncertů festivalu Pražské jaro, jenž pořádá i tuto přehlídku. Rovněž Axeho výkon zvedl posluchače v koncertní síni ze sedadel, dočkali se poté dvou přídavků z Brahmsova díla - Intermezza opus 117 č. 2 a Intermezza opus 118 č.l a 2. V Rudolfinu se festival koná do 30. listopadu a představí další tři pianisty - Dénese Várjona z Maďarska, mladého českého pianistu působícího ve Spojených státech Lukáše Vondráčka a Francouzku Lise de la Salleovou. (ČTK)

Sopranistka Jana Šrejma Kačírková a basbarytonista Adam Plachetka se stali vítězi prvního ročníku Výročních cen Opery Plus. Webový publicistický portál výsledky hlasování vyhlásil v neděli večer v rámci svého prvního Benefičního koncertu v pražském Rudolfinu. O vítězích rozhodli sami čtenáři portálu svým hlasováním na základě nominací oslovených hudebních publicistů. Opera Plus také oznámila začátek spolupráce se zavedeným hudebním měsíčníkem Harmonie. Nominováno bylo celkem 16 žen a stejný počet mužů za výkony, které v uplynulé sezoně ztvárnili na tuzemských scénách nebo v zahraničí. Za dva měsíce, od vyhlášení soutěže, jim putovalo dohromady šest tisíc hlasů.

Podle šéfredaktora Opery Plus Víta Dvořáka oba favorité zvítězili před ostatními s velkým náskokem. "Ačkoli se běžní návštěvníci i fanoušci ve svém hodnocení operních produkcí u nás s operními publicisty mnohdy rozcházejí, v případě favoritů tohoto čtenářského hlasování o Výročních cenách Opery Plus nastala mezi nimi myslím vzácná shoda," řekl ČTK šéfredaktor portálu Dvořák. Plachetka i Kačírková podle něj patří v současné době ve svém oboru k absolutní tuzemské interpretační špičce.

Kačírková, sólistka opery Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, byla nominována za tři své role - za Donizettiho Annu Bolenu v ostravské opeře, jejíž árie mimo jiné přednesla, Markétku z Gounodova Fausta v Plzni a také za Gildu z Verdiho Rigoletta v Českých Budějovicích. Plachetku ocenili čtenáři za jeho rychle stoupající kariéru v prestižní Vídeňské státní opeře, kde je sólistou. Kompletní přehled všech nominovaných je k dispozici na webu Opery Plus. Sopranistka Kačírková převzala Výroční cenu Opery Plus osobně. "Myslím na všechny fandy opery, kteří nám věnují tolik času, protože doba opeře není nakloněna," řekla při převzetí ocenění pěvkyně, která v brzké době čeká narození potomka.

Plachetka v neděli chyběl, je totiž na zájezdu Vídeňské státní opery v Ománu. "Cena mi udělala velkou radost hlavně proto, že je udílená na základě hlasování diváků. Kromě toho je milé být u toho na začátku nové éry," uvedl Plachetka v emailovém rozhovoru pro ČTK. Opera Plus je podle něj pro domácí hudební dění velmi podstatný portál, který nemá v médiích obdoby. Opera Plus chce ve vyhlašování cen pokračovat i do budoucna, v příštím roce připojí také tanec a klasickou hudbu. Příští benefiční galakoncert nabídne projekt s dílem Mozartem a Myslivečkem, který nahrává uznávaná sopranistka Simona Houda Šaturová. (ČTK)

Legendární swingový kvartet The Manhattan Transfer v neděli vystoupil v téměř zaplněném Velkém sále pražské Lucerny. Přestože polovinu slavného souboru museli ze zdravotních důvodů nahradit jiní interpreti, vokální umění The Manhattan Transfer vyvolalo nadšený aplaus, stejně jako sóla tří doprovodných muzikantů. V roli předskokana se představil mladý jazzový zpěvák Jan Swigmator.Vokální soubor, který má na svém kontě deset cen Grammy v kategoriích pop a jazz, se na začátku vystoupení omluvil za absenci spoluzakladatele formace Tima Hausera a zpěvačky Cheryl Bentyneové. Nahradili je Trist Curless, který vedle Manhattan Transfer spolupracuje také s Bobbym McFerrinem, Take 6 nebo New York Voices, a vokalistka Margret Dornová.

V metropoli se Manhattan Transfer představili po šesti letech, když v roce 2007 zahajovali Festival swingové hudby v Národním domě v Praze na Vinohradech. "Máte zde nádherné divadlo," uvedl zpěvák Alan Paul při pohledu na balkony v Lucerně.

Kvartet za doprovodu bubeníka, basisty a klávesisty v úvodu společně zazpíval skladby jako Route 66, Candy nebo Java Jive, poté se v sólových partech představili jednotliví zpěváci. Například Siegelová ve francouzštině zazpívala známou skladbu Wayne Shanklina Chanson D´Amour", která v podání The Manhattan Transfer v roce 1977 obsadila první místo v hitparádě ve Velké Británii a Austrálii. Paul se vyznal ze své lásky k brazilské bossanově ve skladbě No More Blues. Druhou polovinu koncertu otevřela slavná skladba Birdland vídeňského rodáka Joe Zawinula, kterou napsal původně pro svoji skupinu Weather Report. Velký aplaus publika sklidil za jazzovou hlasovou improvizaci Curless. Koncert po třech přídavcích zakončily ovace ve stoje.

Písně, které spadají do repertoáru Manhattan Transfer, patří podle hudebních publicistů k tomu nejlepšímu, co kdy v žánru swingu, popjazzu, ale i gospelu vzniklo. Ať už jde o jejich vlastní produkci nebo předělávky jiných hitů. Manhattan Transfer své první album Jukin' vydali v roce 1971. V roce 1998 byl soubor uveden do Síně slávy a je držitelem řady prestižních ocenění včetně Grammy Award za nejlepší vokální skupinu v kategoriích pop i jazz i za nejlepší vokální aranžmá. (ČTK)

Pražské Divadlo Studio Dva na Václavském náměstí uvede dnes večer premiéru hudební inscenace Děvčátko - Vánoční příběh. Jeden z nejpopulárnějších klasických vánočních příběhů o chudém děvčátku prodávajícím sirky nastudoval na motivy pohádky Hanse Christiana Andersena autor scénáře a scény Šimon Caban. Texty a hudby jsou dílem Kryštofa Marka.

V muzikálovém projektu se na jevišti potkají například Marta Vančurová, Ivana Chýlková, Kryštof Hádek, Jana Stryková, Anna Šišková a Vladimír Javorský. V listopadu a prosinci se uskuteční 25 repríz, které se budou na jevišti bývalého kina Blaník v paláci Fénix střídat s úspěšnou Vánoční koledou. Inscenace s živým orchestrem má diváky přenést do kouzelného světa přání.

Podle Šimona Cabana nejde o klasický muzikál, ale o vánoční představení s nádhernou hudbou a zpěvy. "Původní příběh je krátký. Trochu jsem ho rozepsal a přidal nějaké postavy," uvedl. Na jevišti se v jeho kulisách objeví bohatý a chudý břeh Temže. Nebudou chybět nadpřirozené bytosti, konkrétně hubatý anděl v podání Moniky Absolonové a Štěstěna, kterou si zahraje slovenská zpěvačka Zuzana Mauréry. (ČTK)

Populární skupina Nightwork se zpěvákem Vojtěchem Dykem dnes v pražské O2 areně odehraje svůj údajně poslední koncert. Kapela plánuje zahrát staré hity i písničky z nového alba Čauki Mňauki, které je také prý rozloučením z fanoušky. Zazní i nová skladba 4-3-2-1 Tancuj, kterou kapelník František Soukup označil za "píseň pro oplzlé diskofily". V roli předskokana vystoupí Adam Mišík.

Členové Nightwork, kteří si libují v mystifikacích, potvrdili již dříve avizovaný rozchod na křtu svého posledního alba 17. října. Na jejich poslední koncert, který je podle jejich slov velkou výzvou, se zatím prodalo přibližně 10.000 vstupenek. Kapela, jejíž počátky kytarista Jakub Prachař označil jako "zájmovou činnost", byla předloni se svým albem Tepláky aneb Kroky Františka Soukupa několik týdnů na předních příčkách domácího žebříčku nejprodávanějších alb.

Na koncertech kapela těží zejména z promyšlené komunikace s publikem. Převážnou část skupiny tvoří profesionální herci, jejichž cílem je spojit hudbu s divadlem. Zájem o Nightwork před čtyřmi lety odstartoval internetový hit Globální oteplování. (ČTK)

Letošní vítězkou Amerických hudebních cen se v noci na dnešek stala zpěvačka Taylor Swiftová, která si ze slavnostního ceremoniálu v Los Angeles odnesla čtyři sošky, včetně té hlavní pro umělce roku. Jen o jednu méně získal její mužský kolega Justin Timberlake. Po dvou cenách si připsala chlapecká skupina One Direction, zpěvačka Rihanna a duo Macklemore & Ryan Lewis.

O držitelích Amerických hudebních cen rozhodují fanoušci v hlasování na internetu a prostřednictvím Twitteru. Třiadvacetileté hvězdě country Swiftové přisoudili také ocenění pro countryové album roku, pro nejlepší umělkyni v tomto hudebním žánru a také nejlepší popovou umělkyni. "Mým osudovým číslem je 13 a vy jste udělali z roku 2013 můj doposud nejmagičtější rok," poděkovala Swiftová podle agentury DPA svým fanouškům.

Tři ceny v podobě skleněných pyramid obdržel Timberlake, kterého američtí posluchači vybrali nejlepším zpěvákem popu a R&B a vydal podle nich nejlepší R&B album. Mezi ženskými interpretkami tohoto žánru dominovala rodačka z Barbadosu Rihanna. Ta z rukou své matky převzala i čestnou cenu "ikony", která se při Amerických hudebních cenách udělovala úplně poprvé. (ČTK)

Marie Rottrová v Praze pokřtila album Čas motýlů, které je výběrem jejích písní s texty Jaromíra Nohavici. Album je nazvané podle nejstarší vydané nahrávky otextované pro ostravskou zpěvačku Nohavicou v roce 1974. S nápadem oslovit tehdy neznámého písničkáře přišli hudebníci z Rottrové skupiny Flamingo. Kmotry nahrávky se dnes stali Nohavica a ředitelka vydavatelství Supraphon Iva Milerová. "Krásné bylo, že Marie dala písničku Čas motýlů na své album. Taková černá velká deska byla v té době posvátná věc a můj text se na ní objevil poprvé. Hrozně jsem si to užil a v novinách jsem hledal o textu v recenzích nějakou zmínku. Nenašel jsem nic kromě Honzy Rejžka, který v recenzi na desku o textu napsal jako o nezvalovské poetice," řekl ČTK Nohavica s tím, že psát texty pro Rottrovou byla velká radost, protože "ona ví, o čem zpívá".

"Jarek Nohavica mi psal texty, které se od sebe obsahem dost lišily. Řekla bych, že si na mně odzkoušel všelicos. Třeba nostalgický text u Čaje o páté, milostný Buď mou nadějí, hravý jako je v písničce Lakomá, hádavý Běž si! i sexy Dívka, která spí jen tak. A všechny ty písničky se mi interpretovaly výborně, v každé jsem se našla," podotkla Rottrová, která 13. listopadu oslavila dvaasedmdesáté narozeniny. V 80. letech Nohavica pro Rottrovou otextoval i několik převzatých skladeb, nejslavnější se stala Lásko, voníš deštěm od Black Sabbath. "Od jejího vzniku ji zpívám na všech koncertech, kdybych ji vynechala, fanoušci by mi to asi neodpustili. Ozzy Osbourne u nás několikrát koncertoval, ale tuto písničku, v originále She´s gone, nikdy nezazpíval. Já se směju, že je asi pro něj těžká. Ani nevím, jestli tuší, že je u nás tak populární," sdělila Rottrová.

Rottrová před dvěma lety oznámila, že přestane koncertovat. Nečekaně však na letošní rok připravila šest vánočních koncertů za doprovodu orchestru Septet Plus. Na koncertech v Praze, Brně, Ostravě, Bratislavě, Olomouci a Českých Budějovicích vystoupí umělkyně přezdívaná Lady soul mezi 2. až 17. prosincem s dětským sborem Coro Picollo, zpěvačkou Elis a dalšími hosty. "Najednou se mi začalo stýskat a s vidinou dlouhých zimních večerů jsem dospěla k tomu, že si udělám radost a uspořádám pár vánočních koncertů," vysvětlila. Předloni byla Rottrová, která za svou kariéru nazpívala přes 600 písniček, Akademií populární hudby uvedena do Síně slávy. U příležitosti jejích 70. narozenin vyšla velká kolekce se všemi jejími alby. Něčeho takového se v Česku zatím dočkal pouze Karel Gott. Její hlas se objevil i na soundtracku k filmu Alois Nebel. (ČTK)

Nejlepší choreografie v 13. ročníku soutěže o Cenu Jarmily Jeřábkové předvedly maďarské a české tvůrkyně. První cenu porota udělila maďarské choreografce a sólové tanečnici Eszter Heroldové, druhou cenu neudělila a třetí příčku obsadila česká choreografická debutantka Markéta Maia Kuttnerová, řekla dnes novinářům předsedkyně poroty, taneční publicistka Nina Vangeli. Laureáti získávají odměny na vznik nových děl, která budou příští rok uvedena v divadle pražské konzervatoře Duncan centre. Od letošního ročníku soutěž přechází na režim bienále.

"Kromě finančních důvodů bude také větší prostor na prezentaci vítězných děl, laureáti své choreografie předvedou také v partnerských divadlech zemí Visegrádské čtyřky. Dvouletá periodicita nám také pomůže vybírat z širšího okruhu přihlašovaných prací," řekla ČTK zakladatelka soutěže i Duncan centra Eva Blažíčková. Choreografická soutěž je určena mladým tvůrcům ze zemí střední a východní Evropy v začátcích jejich kariéry. Chce také připomínat osobnost Jarmily Jeřábkové (1912 až 1989), průkopnice moderního tance v Československu.

Účastníci soutěží s jednou choreografií volnou a s jednou na některou ze skladeb současného autora, jehož vždy pořadatelé určí. Letos to byly skladby Lukáše Matouška. Skladatel byl přítomen po celou dobu soutěže a koncert z jeho děl bývá součástí závěrečného galavečera vítězů. Pořadatelé z prací 25 autorů, které na základě dodaných videí vyzvali do soutěže, vybrali pět finalistů - dva z ČR a po jednom ze Slovenska, Maďarska a Polska. Heroldovou jako vítězku porota vybrala na základě její choreografie hoME na Matouškovu hudbu a volnou kompozici Mátka.

"Porota ocenila vysoce osobitě vyjádřenou hluboce zakotvenou emoci mateřství, která dílo nese, důslednou promyšlenost kompozice díla, detailní artikulovanost a silnou, zároveň jemnou senzitivitu tanečního pohybu a silnou atmosféru, kterou přenáší tanečnice na diváky," uvedla Vangeli. Markétě Kuttnerové porota udělila třetí cenu. V jejím sólovém zpracování skladby Lukáše Matouška ocenila silnou jevištní prezentaci a energický taneční výraz; autorka uvedla také skupinovou choreografii Breath Control, v níž rozvíjí jí vlastní motiv umělého, snad mimozemského světa, uvádí porota. (ČTK)

Ve středu začne v Českých Budějovicích třetí ročník festivalu amatérských a studentských filmů Černá věž. Letos autoři do soutěže přihlásili 95 filmů, a tak se přehlídka prodlouží z původních dvou na čtyři dny, řekla dnes ČTK za pořadatele Lucie Brochová. "Všichni návštěvníci festivalu přispějí na dobrou věc, protože celé vstupné poputuje do Centra Bazalka v Českých Budějovicích, které se stará o děti a mládež s těžkým mentálním a fyzickým postižením," uvedla.

V rámci festivalu je vyhlášena i unikátní soutěžní kategorie s názvem Filmy pro děti s postižením. Kdokoli může natočit video vhodné pro promítání dětem a mládeži s postižením. Tuto kategorii budou hodnotit i děti z Centra Bazalka. Festival podporuje komunitní život, společné setkávání aktivních a talentovaných lidí, motivuje mladé lidi k aktivnímu trávení volného času a obnovuje tradici filmového festivalu v Českých Budějovicích. Začíná ve čtvrtek v DK Slavie a končí v sobotu Galavečerem s předáváním cen vítězům.

Centrum Bazalka je nestátní nezisková organizace, která funguje díky podpoře individuálních a firemních dárců. Jeho služeb aktuálně využívá 40 klientů z celého kraje. Provozuje denní a týdenní stacionář, základní a mateřskou školu i rehabilitaci. (ČTK)

Švýcarská skupina The Young Gods vystoupí 11. prosince v brněnském klubu Fléda. V rámci vzpomínkového turné zahraje repertoár svých prvních dvou alb The Young Gods a L'eau rouge. V tiskové zprávě to dnes uvedli organizátoři koncertu. Kapela s obdobným repertoárem vystupovala už loni v Praze.

The Young Gods platí za průkopníky elektronické hudby. Zvuk kapely spojil punkrockovou hysterii, evropskou klasiku, industriální hluk v drásavou kakofonii s texty ve francouzštině. "Věčně mladí bohové" se do Flédy vracejí po dvou letech. Švýcarská skupina zahraje v původní sestavě Franz Treichler (zpěv), Bernard Trontin (bicí) a Cesare Pizzi (samply). Experimentální hudba průkopníků elektronické hudby The Young Gods je v České republice velmi oblíbená.

Kapela se například stala absolutním vítězem celoroční hitparády Radia 1 za rok 2011, kdy obsadila první místo a další dvě její skladby skončily v první padesátce. Treichler založil The Young Gods v roce 1985 v Ženevě po tři roky trvajících experimentech s elektronickou hudbou. (ČTK)

Ve velké obřadní síni krematoria v Praze-Strašnicích dnes v pravé poledne začne poslední rozloučení se zpěvákem Pavlem Bobkem, který zemřel 20. listopadu po dlouhé těžké nemoci ve věku 76 let. Smuteční řeč pronese jeho dlouholetá kamarádka a kolegyně Yvonne Přenosilová a hudební publicista Jiří Černý. Obřad bude přístupný veřejnosti.

Mezi největší hity Pavla Bobka patřily písně Oh, Ruby, nechtěj mi lásku brát, Lásko, mně ubývá sil, Můj rodný dům, Veď mě dál, cesto má či Pojď stoupat jak dým. Přestože před osmi lety strávil dva týdny v umělém spánku a po vážné nemoci téměř přišel o hlas, částečně se vrátil na pódia a loni v květnu vydal nové album s názvem Kruhy. V roce 1980 mu byla udělena Zlatá porta za zásluhy o rozvoj country.

Bobek byl vystudovaným architektem a začátkem 60. let hostoval v řadě bigbeatových skupin. V letech 1963 až 1965 byl zpěvákem skupiny Olympic a od roku 1966 vystupoval s Country Beatem Jiřího Brabce. O rok později se stal stálým členem divadla Semafor, kde působil 23 let. První singl mu vyšel v roce 1964, premiérové album s názvem Veď mě dál, cesto má o 11 let později. Z nových desek si obzvláště cenil pocty svému celoživotnímu vzoru Johnnymu Cashovi Víc nehledám, kterou natočil přímo v centru světové country, americkém Nashvillu. (ČTK)

Polské kinematografii se bude věnovat nadcházející ročník Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež ve Zlíně. Cenu Grad Prix dostane polský režisér Tadeusz Wilkosz. Vedení festivalu momentálně jedná s polskými režiséry a herci, chce pozvat například herce známé ze snímku Je třeba zabít Sekala Olafa Lubaszenka a Boguslawa Lindu. Vše je v jednání, řekla novinářům programová ředitelka festivalu Markéta Pášmová. Již 54. ročník festivalu se bude konat od 30. května do 5. června. Devětasedmdesátiletý Wilkosz na zlínském festivalu byl před lety jako člen poroty. "Studoval v Praze. Chceme cenu udělit za česko-polské přátelství. Pojali jsme ji tak, aby ji dostal vždy člověk, který má nějaký vztah k České republice," uvedla Pášmová.

Loni cenu získal kanadský producent Rock Demers, který inicioval začátkem 60. let vznik filmového festivalu v Montrealu a patří k velkým propagátorům českého filmu. "Chtěli bychom do Zlína pozvat autora bestselleru Gottland Mariusze Szczygiela," uvedla Pášmová. Polský novinář ve svém mnoha cenami ověnčeném díle předkládá osobitý pohled na Čechy a jejich historii ve 20. století. Vedení festivalu chce pozvat například také polskou režisérku Agnieszku Hollandovou s jejím snímkem Hořící keř. "Vše je v jednání," podotkla Pášmová. Festival spolupracuje s Polským institutem v Praze a s filmovým festivalem v polské Poznani.

"Ředitel festivalu nám pomůže sestavit filmy. My se tam budeme za týden také prezentovat," řekla Pášmová. Zaměření na Polsko bude odpovídat také vizuální styl 54. ročníku festivalu. Plakáty a další materiály budou s odkazem na polskou vlajku rozděleny na červenou a bílou plochu. "Bílá plocha slouží jako textové médium a červenou vyplňují detaily vítězných filmů předchozího ročníku," uvedl autor návrhu Petr Mazoch. Typografie podle něj také odkazuje na zlínský funkcionalismus. Diváci uvidí na festivalu také snímky, které vytvořil japonský tvůrce animovaných filmů Hajao Mijazaki. Proslavil se mimo jiné oscarovým snímkem Cesta do fantazie, nedávno oznámil konec své režisérské kariéry. Letošní ročník festivalu se věnoval dánské kinematografii. Navštívilo jej 95.000 lidí. (ČTK)

Gospelový soubor Harlem Gospel Choir, který se do České republiku vrací po třech letech, letos nabídne program s písněmi slavného hudebníka Stevieho Wondera. Písně od narození slepého majitele 22 cen Grammy, který prodal přes 100 milionů svých nosičů, zazpívá smíšený sbor černošských hudebníků 10. až 13. prosince v Teplicích, Kladně, Zlíně a na dvou koncertech v Praze. ČTK o tom dnes za pořadatele informoval Pavel Turner.

"Stevie je jedním z našich fanoušků, a my jsme zase jeho. Je to slepý člověk, který je ve svém životním údělu šťastnější než většina vidících. Jsem rád, že mu tímto můžeme vzdát čest, on si to opravdu zaslouží," uvedl Allen Bailey, zakladatel souboru Harlem Gospel Choir. Vedle Wonderových hitů zazní v programu klasické gospely i vánoční tradicionály. Do České republiky se soubor vrací již pošesté. Jejich minulé koncerty byly vyprodány, přestože mají tuzemští posluchači k víře dále než lidé ve Spojených státech. "Já si nemyslím, že by Evropané byli ateističtí, i když spiritualitu projevují odlišně. Vy při modlitbě spíš klečíte, my stojíme. Pro nás je to způsob, jak děkovat Bohu. U nás je víra silně spojena s hudbou a hudba podněcuje k tanci, který se prostě ve stoje provozuje lépe," podotkl Bailey.

Harlem Gospel Choir do ČR přijede s programem nazvaným Harlem Gospel Choir Sings Stevie Wonder. Po koncertech v České republice bude pokračovat na Slovensko, kde vystoupí 14. prosince v Bratislavě. Harlem Gospel Choir založil na začátku roku 1986 zkušený promotér Allen Bailey. Soubor spolupracoval například s Duran Duran, Simple Minds, Sinead O´Connorovou nebo jazzovou legendou Jonem Hendricksem. Sobor také vystoupil pro Baracka Obamu při jeho předvolební prezidentské kampani, nebo pro Eltona Johna v rámci jeho narozeninového koncertu. (ČTK)

Velkolepým koncertem ve vyprodané O2 areně v Praze v pondělí zakončila svoji hudební kariéru kapela Nightwork. Populární skupina v čele se zpěvákem Vojtěchem Dykem zahrála staré hity i písničky z nového alba Čauki Mňauki. Na jevišti, kterému dominovala velká růže a projekční plochy, diváci sledovali bláznivé show typické pro kapelu, která těží zejména z promyšlené komunikace s publikem. Podle pořadatelů dorazilo 15.000 lidí."Pojďme si to naposledy užít, opravdu naposledy," vybídl na začátku koncerty diváky Dyk, který před ně za velkého aplausu přestoupil v královské róbě připomínající vystoupení skupiny Queen. Roztodivné převleky a klobouky střídali také ostatní členové kapely.

Brzy po začátku koncertu rozpálil už tak vstřícné publikum hit Signál, který většina přítomných odzpívala s kapelou. Nightwork původní skladbu obohatili citacemi z písní kapely Kryštof, Jaromíra Nohavici nebo z filmu Život Briana. Svůj typický humor Nightwork předvedli ve skladbě Gospel, v níž Dyk na vznešenou melodii zpívá o smrti svého křečka. Přítomní s povděkem přijali i další písně, jako byla Brazília provázená choreografií ve stylu karnevalu v Rio de Janeiru, Včelka Mája nebo Andělská dívka.

Velký rozruch způsobil příchod prvního z hostů Leoše Mareše, který si oblékl velký bílý kožich, připomínající počátky jeho kariéry. Po internetovém hitu Globální oteplování, který před čtyřmi lety odstartoval zájem o Nightwork, probíhaly O2 arenou mexické vlny. Nadšený ohlas koncertu podpořila efektní projekce, skladba 4-3-2-1 Tancuj, kterou kapelník František Soukup označil za "píseň pro oplzlé diskofily", parodie prezidenta Zemana i další host, hudebník Ondřej Soukup. Tečku za údajně posledním koncertem Nigjhtwork udělal dlouhý přídavek, v němž mimo jiné zazněla nová píseň reagují na dění na tuzemské hudební scéně s názvem Gang Bang.

Kapela, jejíž počátky kytarista Jakub Prachař označil jako "zájmovou činnost", byla předloni se svým albem Tepláky aneb Kroky Františka Soukupa několik týdnů na předních příčkách domácího žebříčku nejprodávanějších alb. Převážnou část skupiny tvoří profesionální herci, jejichž cílem je spojit hudbu s divadlem. Podle hudebního publicisty Jaroslava Špuláka nezanechají Nightwork na tuzemské hudební scéně příliš velkou stopu a zakončení její činnosti je nejlepším řešením. "Nightwork je skupina, která přišla na českou hudební scénu v době, kdy na ní chyběla zábava. Našla si své místo i opodstatnění, proč vlastně fungovala. Přinesla skvělého zpěváka Vojtu Dyka, nicméně vedle toho humoru nenabídla nic navíc a nápady se po první desce začaly opakovat. Na koncertech navíc šlo více o vizuální než hudební stránku," řekl ČTK Špulák. (ČTK)

Bestselleru Dana Browna Inferno se v českém překladu od jeho zářijového vydání prodalo už 100.000 výtisků. Nakladatelství Argo v těchto dnech vydává druhý dotisk knihy. Dan Brown navštíví v lednu příštího roku Českou republiku. Součástí jeho návštěvy bude i představení Inferna na Nové scéně Národního divadla 15. ledna, sdělil ČTK Richard Klíčník z Arga.

Tak vysokého počtu prodaných výtisků se v Česku dosahuje jen výjimečně, tuzemští nakladatelé mluví o bestselleru již při 10.000 prodaných výtiscích. Stotisícového prodeje v minulosti dosáhly například některé díly knih s Harrym Potterem, předchozí Brownovy knihy Šifra mistra Leonarda či Ztracený symbol či trilogie zahájené titulem Padesát odstínů šedi (Fifty Shades of Grey) britské autorky píšící pod pseudonymem E. L. James. "Vzhledem ke skvělým prodejním výsledkům se dá předpokládat, že touto metou prodeje Inferna zdaleka nekončí," doplnil Klíčník k prodeji poslední Brownovy knihy.

V Infernu se vrací na scénu proslulý harvardský profesor Robert Langdon známý z předchozích Brownových děl. Děj se odehrává v Itálii a v centru dění se ocitá jedno z nejtajemnějších děl světové literatury, Dantovo Peklo. Při svém tajuplném poslání se Langdon musí střetnout s neznámým, hrůzu nahánějícím protivníkem; proplétá se přitom nejen labyrintem florentských, benátských či istanbulských uliček, tajnými chodbami, skrytými komnatami, ale také labyrintem narážek a kódů. Jediná vodítka mu v jeho pátrání nabízí jenom Dantova temná epická báseň. (ČTK)

Už jen dvě reprízy v prosinci bude mít ve foyeru Nové scény Národního divadla (ND) politický kabaret Miloš Ubu aneb ...málem králem, který měl premiéru 11. listopadu. Už 1. prosince se kontroverzní projekt režiséra Tomáše Svobody představí v holešovické La Fabrice, která mu po kritice části veřejnosti, že tento typ představení nemá na první scéně co dělat, poskytla zázemí."Ve snaze uchránit 'zlatou kapličku' politické satiry a zloby diváků bereme toto břímě na svá bedra," vysvětlil přesun ředitel La Fabriky Richard Balous.

Podle Tomáše Svobody bylo představení původně připravováno pro Divadlo pod Palmovkou, jehož technické zázemí však bylo v červnu vyplavené. "Pomoc nám nabídl šéf činohry ND Michal Dočekal, ať ho realizujeme na Nové scéně. Místní prostor nám vyhovoval, představení nicméně lze hrát i jinde. A La Fabrika nám poskytla zajímavé podmínky," komentoval to režisér.

Politická satira s Milošem Zemanem v hlavní roli volně navazuje na divácky úspěšný politický kabaret vycházející z odposlechů Kristýny Kočí - Blonďatá bestie a Blonďatá bestie vrací úder, jehož autory byli také Tomáš Svoboda a novinář Ondřej Formánek. Tentokrát se nechali inspirovat klasickým dílem Alfreda Jarryho - Král Ubu. Postava, která vrávorá opilá mocí svojí dobou a šlape po osudech všech, kteří jí stojí v cestě, má podle tvůrců představení s českým prezidentem leccos společné.

"Ve způsobu, kterým Miloš Zeman vstoupil do prezidentského úřadu a v jeho následných krocích shledáváme s králem Ubu jistou paralelu," uvádějí autoři projektu. Inscenace však podle nich není jen o Zemanovi, ale o českém národě, který ho do vedení státu zvolil. V malém gumovém člunu doplují diváci až doprostřed kalného rybníka české porevoluční historie, kde mezi skvrnami od ropy z Lukoilu potkají pár velkých ryb. V inscenaci se vedle Otce Ubu objevují třeba Václav Klaus a Jiří Rusnok, Václav Havel a Jana Nagyová, Petr Nečas a Miroslav Šlouf. Možná přijde i Franta Mrázek a celé hnutí ANO.

Svoboda po premiéře a prvních ohlasech ČTK řekl, že kabaret bude uveden i mimo Prahu. "Zatím jsem se dohodl s divadelníky z brněnské Reduty, plzeňské Alfy a také Klicperova divadla v Hradci Králové," uvedl. Tolik reakcí prý nečekal - navíc od těch, kteří zjevně neusedli v hledišti. Podle mluvčího české první scény Tomáše Staňka totiž první negativní ohlasy přišly už před premiérou. V inscenaci hrají Vasil Fridrich, Martin Hruška, Dušan Sitek, Jan Vlas, Lenka Langová, Simona Vrbická, Jan Konečný a Radek Valenta. (ČTK)

Už ve třetím vydání se na trhu objeví kniha Kláry Lukavské Rozhovory s dědečkem, ve které nabídla reálný vhled do vnitřního světa Radovana Lukavského. Odhaluje v ní, co tuto osobnost české kultury utvářelo a formovalo, jak tento vynikající herec a člen Národního divadla v Praze (ND) chápal sebe sama a své poslání i jakými osobními, profesionálními a dobovými boji procházel. Nové vydání knihy je zredigováno. Vnučka slavného umělce, která vystudovala anglistiku a bohemistiku na Filozofické fakultě, působí jako literární historička v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd. Knihu představí Karmelitánské nakladatelství a Národní divadlo ve čtvrtek 28. listopadu vpodvečer ve foyeru 1. galerie historické budovy české první scény. Kmotrou bude herečka Jana Boušková, řekl dnes ČTK mluvčí české první scény Tomáš Staněk.

O Radovanu Lukavském (1919-2008) kolegové a spolupracovníci často mluvili jako o rytíři či šlechtici českého herectví. Osobní noblesu, neokázalost, schopnost jemné komiky a psychologickou hloubku vtiskl množství postav, které vytvořil v pražských divadlech, v televizi a ve filmu. K jeho nejslavnějším divadelním rolím patří úsporně a mužně pojatý Hamlet ve slavné režii Jaromíra Pleskota ze 60. let a Tomáš Becket v režii Václava Hudečka. Dodnes okouzluje jeho romantický Václav Thám ze seriálu F. L. Věk. Z filmových rolí patřil k nejvýraznějším poručík Kott z Kachyňova Krále Šumavy a velitel ze sci-fi filmu Ikárie XB 1.

Díky svému kultivovanému a nezaměnitelnému hlasu náležel k nejlepším českým vypravěčům a recitátorům poezie. Členem ND byl od roku 1957, byl rovněž uznávaným režisérem i autorem odborných publikací o herecké tvorbě. V roce 1995 byl jmenován profesorem herectví, rok poté obdržel Cenu Thálie za celoživotní přínos divadlu a o čtyři roky později mu Václav Havel udělil medaili Za zásluhy. Na domě v pražské Kouřimské ulici, kde žil v letech 1956 až 2008, mu letos v červnu odhalili pamětní desku. Národní divadlo Lukavského ocenilo před čtyřmi lety, když prostory "Zlaté kapličky" obohatila jeho busta. (ČTK)

K vrcholům evropského surrealismu se podle odborníků řadí plátno malířky Toyen Ztroskotání ve snu, které se bude v neděli nabízet v aukci s vyvolávací cenou 9,5 milionu korun. Obdobně významné je i dílo jejího souputníka Jindřicha Štyrského Všední probuzení, jež se bude dražit za devět milionů korun. Ve společné dražbě Galerie Kodl a aukční síně Vltavín bude tvorbu Štýrského reprezentovat také znovuobjevený obraz Akvárium, který byl doposud vystavován pouze jednou, a to téměř před 90 lety. Jeho vyvolávací cena je 5,5 milionu korun. Obraz je ukázkou artificialismu, směru, který byl výrazným projevem evropského umění 20. let, a je ještě v původním rámu. Aukce na pražském Žofíně nabídne 457 uměleckých děl se souhrnem vyvolávacích cen téměř 100 milionů korun.

Loňská podzimní aukce společností Kodl a Vltavín byla podle statistik serveru Artplus aukcí se zatím nejvyšším obratem - sběratelé a investoři v ní utratili 97 milionů korun (včetně aukční provize). Celoroční obrat za rok 2012 činil v případě Galerie Kodl 155 milionů korun a dostal ji na první místo v loňském žebříčku tuzemských aukčních síní podle obratu. V neděli se bude dražit i kubistické Zátiší se sklenicí, dýmkou a kartou od Emila Filly s cenou 5,5 milionu korun. Poprvé bude veřejnosti představen Židovský hřbitov v Praze od Jaroslava Čermáka, doposud známý jen z přípravných studií a skic. Vyvolávat se bude za 2,5 milionu korun. Lákadlem aukce také podle pořadatelů mohou být znovuobjevené či doposud nepublikované práce slavných českých malířů od 19. století po modernu.

V nabídce je například Stavění sněhuláka, nově objevená a dosud nepublikovaná práce Josefa Lady, rozvíjející jeho oblíbené téma zimních radovánek (450.000 korun), nebo Podzimní červánky od Jakuba Schikanedera, velkoformátová malba, která nebyla roky přístupná veřejnosti (tři miliony korun). Za 1,2 milionu korun se bude nabízet rozměrný obraz Theodora Pištěka Pozdní odpoledne. Jiné Pištěkovo plátno Galerie Kodl letos na jaře vydražila za 2,7 milionu korun, a stalo se tak nejdražším vydraženým obrazem českého žijícího autora. Nabídku aukce doplňují významná díla Alfonse Muchy, Adolfa Kosárka, Rudolfa Kremličky, Vojtěcha Hynaise nebo Jindřicha Pruchy.

Akademie výtvarných umění (AVU) dnes bude volit nového rektora. Kromě současného rektora Jiřího T. Kotalíka, který školu vede od roku 2010, kandidují předseda akademického senátu Tomáš Vaněk, prorektorka pro zahraniční záležitosti Anna Daučíková a prorektor pro studijní záležitosti Vladimír Kokolia. Nový rektor vybraný akademickým senátem by se měl funkce ujmout od února 2014, předtím jej ale musí jmenovat prezident. Mandát rektora trvá čtyři roky.

Už na začátku letošního roku se hlasovalo o předčasném odvolání Kotalíka z funkce. Akademici v čele s Vaňkem, který nyní kandiduje proti Kotalíkovi, rektora kritizovali, že školu vede nehospodárně a obchází akademický senát. Kotalík ale nakonec senátory přesvědčil, že věci, které jim vadily, napraví.

Vítězný kandidát musí získat nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů. Pokud je v prvním kole ani jeden uchazeč nezíská, do druhého kola postupují ti dva kandidáti, kteří v prvním kole získali nejvíc hlasů. Jestliže ani ve druhém kole volby nezíská jeden z uchazečů nadpoloviční množství hlasů, do třetího kola postupuje ten z dvojice, kdo má hlasů víc. Ve třetím kole je postup stejný, když kandidát nepřesvědčí více než polovinu senátorů, volby končí a musí být vypsánynové. (ČTK)

Slavného severského malíře, autora ikonického obrazu Výkřik, jednoho z nejslavnějších výtvarných děl všech dob, připomene Týden Edvarda Muncha. Ode dneška do soboty 30. listopadu nabídne festival rozmanitý program, který zahrne přednášky, konferenci, prohlídku výstavy i promítání filmu.

Obraz s krvavým nebem a v popředí hrůzou deformovanou tváří pojmenoval Edvard Munch (1863 až 1944) Výkřik. V letošním roce se slaví 150. výročí narození tohoto malíře, a Skandinávský dům proto ve spolupráci s norským velvyslanectvím v Praze, Českým centrem Praha, Akademií výtvarných umění, Městskou knihovnou v Praze a Národní galerií pořádá festival Týden Edvarda Muncha.

Dnes v 19:00 se v Českém centru v Rytířské ulici bude konat přednáška o životě a díle Edvarda Muncha, která se bude zabývat tím, jak Munchův život ovlivnil jeho dílo, co vyjadřuje jeho legendární obraz Výkřik nebo k jakým obrazům a motivům se autor stále vracel. Na zmíněné otázky se pokusí odpovědět kurátorka Muzea Edvarda Muncha v Oslu Petra Pettersenová.

Na Akademii výtvarných umění se ve čtvrtek 28. listopadu uskuteční konference Edvard Munch v souvislostech. Vedle Pettersenové se jí zúčastní například Lidie Gluchowská z Univerzity v Zelené hoře (Polsko) a Otto M. Urban z AVU. Norský spisovatel Steffen Kverneland představí nový obsáhlý komiks Munch, Jan Erik Holst z Norského filmového institutu se zaměří na vztah Muncha a kinematografie a Jiří Lauterkranc se bude věnovat restaurování uměleckých děl.

Ve čtvrtek večer se bude v Městské knihovně promítat životopisný film Edvard Munch britského režiséra Petera Watkinse a v sobotu 30. listopadu se od 15:00 koná ve Veletržním paláci komentovaná prohlídka Za obrazy Edvarda Muncha, která se kromě jeho děl vystavených v NG dotkne také pražské výstavy v roce 1905, díky níž se Munch proslavil v českém prostředí, a obrazů českých malířů, které Munchova díla inspirovala. (ČTK)

Pastely, akvarely i grafiku Adolfa Borna představí výstava Turecko a Řecko - má láska, která začne dnes dnes v podvečer v Galerii Moderna na Masarykově nábřeží v Praze 1. Nabídne obrázky z autorových cest do jeho oblíbených míst. Potrvá až do 12. ledna a vychází k ní stejnojmenná publikace.

Text knihy napsal sám Adolf Born a jde do jisté míry o vyznání autora k destinacím, které, jak on sám říká, jsou jeho druhým domovem. V 50 reprodukcích pastelů, akvarelů, litografií a leptů na 113 stranách může čtenář s Adolfem Bornem zavítat na místa, která jsou mnohým důvěrně známá z prázdninových pobytů. Born jako průvodce vede čtenáře po místech, kudy šla historie a s každým obrázkem přidává jeden příběh.

Cestování je velkou Bornovou vášní, jeho oblíbenými místy jsou právě Řecko a Turecko. Cesty do zahraničí mu umožnily mezinárodní úspěchy v 60. a 70. letech. Vystavoval po celém světě, v roce 1974 byl v Montrealu vyhlášen nejlepším karikaturistou roku.

Adolf Born si v kresbě, leptu a litografii vypracoval nezaměnitelný výtvarný projev, vycházející z humorného a groteskního pojetí světa. V Česku i v zahraničí se zúčastnil velkého počtu výstav. Spolu s Milošem Macourkem a dalšími tvůrci se podílel na vzniku více než 70 animovaných filmů. Born je ilustrátorem více než 250 knižních titulů, navrhuje i divadelní kostýmy. Získal četná ocenění, mimo jiné medaili Za zásluhy I. stupně a francouzský řád Rytíř umění a literatury. (ČTK)

V pražském multikině Cinestar Anděl má dnes premiéru film režiséra Viktora Tauše Klauni, který vznikl v koprodukci se Slovenskem, Lucemburskem a Finskem. Producentem byla společnost Fog'n'Desire Films, koproducentem Česká televize. Hlavní role v něm vytvořili Oldřich Kaiser a Jiří Lábus s francouzským hercem Didierem Flamandem, vítězkou festivalu v Cannes Kati Outinenovou a francouzskou komediální hvězdou Julií Ferrierovou.

Příběh o klaunské trojici, která se před mnoha lety dramaticky rozešla a nyní se opět shledává, nabízí vedle dojímavého příběhu a humorných situací originální stylizaci hlavních hrdinů. Například Kaiserovi scénář předepisoval postupnou ztrátu vlasů, a tak tři měsíce existoval s oholenou hlavou i obočím. Scény, ve kterých ještě vlasy má, hrál s parukou. Postava Jiřího Lábuse řeší problémy jídlem. Typická je proto pro něj tloušťka, k čemuž mu pomohl maskér René Stejskal.

V dalších rolích se na plátně objeví například Eva Jeníčková a Taťjana Medvecká. Všechny klaunské výstupy napsal a režíroval Boris Hybner. Právě jeho vzpomínky byly pro Petra Jarchovského inspirací při psaní scénáře. (ČTK)

Talentovaný herec a přímý, ale i plachý a skromný člověk - tak vzpomínají kolegové na herce Miroslava Masopusta, od jehož narození uplyne 28. listopadu 70 let. Diváci si ho asi nejvíce pamatují jako frajerského vodníka Rolfa v komedii Václava Vorlíčka Jak utopit doktora Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách. Masopust však vytvořil několik desítek dalších rolí - v televizi, na divadle a také v rozhlase.

Miroslav Masopust se narodil 28. listopadu 1943 v Praze. Absolvoval herectví na DAMU a po jedné sezoně v Divadle S. K. Neumanna v Praze působil v letech 1967 až 1971 v Divadle za branou. Poté se jeho domovskými scénami stala Městská divadla pražská, kde na jevišti Rokoka účinkoval až do své smrti v roce 2009. Na sklonku života už ale v divadle jen hostoval a v televizi ani ve filmu se od 90. let už téměř neuplatnil. (ČTK)

Plzeňská filharmonie uvede pod taktovkou indického dirigenta Debašiše Čaudhrího symfonickou hudbu se silným indickým vlivem. Hrou na sitár se představí Jonathan Mayer. Koncert nazvaný Namaste Indie se uskuteční ve čtvrtek 28. listopadu. Hrou na sitár se publiku představí Jonathan Mayer. ČTK o tom informovala mluvčí filharmonie Soňa Kratochvílová.

"Lidé se mohou těšit na něco úplně nového. Hudbu, kterou ještě neslyšeli, barvu, kterou ještě nezažili. Vyjádření známého v neznámém, což může přinést i těžké momenty, a nakročení k procítění Indie," uvedl Čaudhrí.

Podle něj bylo při přípravě projektu velice obtížné najít hudbu, která bude dostatečně autenticky reprezentovat indickou kulturu prostřednictvím klasického symfonického orchestru. "Musel jsem najít odborníky, kteří mají hluboké porozumění obou těchto naprosto rozdílných, naprosto nesouvisejících a diametrálně odlišných systémů hudební tvorby," dodal.

Koncert bude pro něj osobně cestou z Evropy do Asie a zpět. "Od romantického konceptu Indie Karla Goldmarka k jejím skutečným tónům. Od hloubky a síly víry v Boha, silné energie mysticismu, komplexnosti hinduismu a indických náboženství až k jemné skladbě Dravidian Suite a její poslední věty Dithyramb, což je poindičtělá původně starořecká píseň k oslavě boha Dionýsa," řekl.

Hrou na sitár neboli mnohostrunný drnkací hudební nástroj, který je populární v severní Indii, se publiku představí Jonathan Mayer. "Můj otec byl Ind a to ovlivnilo celou mojí výchovu i způsob, kterým na sitár hraji," uvedl Mayer.

Koncert začíná v 19:00 v Měšťanské besedě, koná se pod záštitou velvyslance Indické republiky v ČR a ve spolupráci s Centrem na podporu integrace cizinců - Plzeňský kraj. (ČTK)

Kompletní vydání písňových textů Vladimíra Merty připravilo nakladatelství Galén. Na téměř tisíci stranách přináší kompletní zpívanou poezii jednoho ze zakladatelů českého městského písničkářství. "Vladimír Merta v těchto dnech také dokončil nové album písní o lásce a válce Domilováno, které spolu s knihou Mimo čas pokřtí na koncertě v pražském paláci Akropolis 18. prosince," sdělila ČTK Lenka Příhonská z Galénu.

Souborné vydání Mertových textů, v němž jen výčet názvů písní zabírá několik stran, vychází jako výroční titul nakladatelství Galén a zároveň první svazek volné řady knižních publikací Vladimíra Merty. Nakladatelství se 20 let specializuje na odbornou zdravotnickou literaturu, od začátku se ale věnovalo i produkci biografií či beletristických knih.

Galén také pokračuje v třiadevadesátileté tradici Tožičkova knihkupectví v Lípové ulici, které již několik let provozuje. Téměř tisícovku vydaných publikací od roku 2008 doplňují knihy a desky projektu Olivovníky, který mapuje převážně neoficiální kulturu druhé poloviny minulého století a nyní přináší Mertovy texty.

Písně Vladimíra Merty byly v 70. a 80. letech minulého století vydávány spíše výjimečně: první album vyšlo ve Francii, druhé vyjít nesmělo a třetí až v roce 1978. O to více se však šířily nahrávky jeho koncertů a texty kolovaly ve formě opisů. V červnu 1989 vyšel v několika strojopisných kopiích legendární sborník Zpívá Vladimír Merta, uspořádaný Stanislavem Zárybnickým (1952 až 1989).

Sborník vznikl s využitím soukromých archivů fanoušků, přepisů koncertních nahrávek a konečnou podobu schválil sám autor. Později ho Merta použil jako základ pro vlastní vydání svých textů pod značkou ARTeM v roce 1992 (Narozen v Čechách). Obě vydání obsahovala téměř všechny předlistopadové texty.

Kniha Mimo čas mapuje více než čtyři desetiletí Mertovy tvorby: první texty pocházejí z roku 1967 a zatím poslední byly napsány v říjnu 2013. Svazek je složen ze čtyř oddílů: texty písní, libreto k experimentální opeře Ikariána z let 1979 až 1983, parodie Párkař a závěrečný soubor textů dosud nezhudebněných.

Mimořádné Mertovo slovesné dílo představuje osobitého a uznávaného zpívajícího básníka jako jedinečného tvůrce - a navíc poskytuje čtenářům i působivé lyrické svědectví o autorově životě, názorech a občanských postojích v uplynulých téměř 50 letech. Knihu k vydání s autorem připravili Lubomír Houdek a Jan Šulc, typografie se ujal Luboš Drtina. (ČTK)

Nová inscenace Braňa Holička s názvem #jsi_user, jejíž premiéra se uskuteční 6. prosince na Malé scéně Studia Ypsilon, varuje před závislostí na internetu. Hra se opírá o osud internetové legendy Michala Kolesy, kterému internet nahrazoval sociální kontakt. Ve spolupráci s portálem seznam.cz uvede Studia Ypsilon také odpolední představení pro školy. Novinářům to dnes sdělili tvůrci inscenace režisér Holiček a dramaturg Jan Tošovský.

"Chceme se vyvarovat morálních soudů, nepůjde o žádné výchovné pásmo," uvedl Holiček s tím, že inscenace chce nenásilným způsobem upozornit na "internetové zlo".

Text je podle tvůrců z 99 procent sestaven z příspěvků, které našli na internetu. Inspirací pro ně byl tragický osud Michala Kolesy, duševně nemocného člověka, neschopného běžné komunikace s lidmi, který za ne zcela jasných okolností zemřel ve 29 letech. "On byl internetový fenomén, trávil na síti až 12 hodin denně, kladl stovky absurdních otázek, ale nebyl schopen si představit reálný život. V jeho příběhu je ukryto téma člověka pohlceného internetem," sdělil Tošovský.

Režisér Holiček se snažil najít formu inscenace odpovídající internetovému obsahu textu. Herci budou komunikovat za využití tabletů a pokusí se vystihnout absenci emocí v internetovém světě, kde zejména mladí lidé tráví mnoho času na úkor skutečného života. Právě teenageři a děti jsou nejpočetnější skupinou ohroženou netholismem, závislostí na internetu ve formě hraní her, chatování, psaní e-mailů, běžného surfování a podobně.

Zástupci Studia Ypsilon dnes také upozornili na oslavy padesátého výročí Ypsilonky, která byla založena v roce 1963 a o rok později uvedla první inscenaci. Hlavní výroční společné představení plánují na začátek příští sezony, už letos však představili projekt Čaj o páté, jehož součástí je promítání starých inscenací spojených s debatami s jejími tvůrci a protagonisty. Po listopadovém připomenutí inscenace Michelangelo Buonarotti chtějí v rámci Čaje o páté 21. ledna připomenout představení Carmen nejen podle Bizeta z roku 1974 a později legendární hudební inscenaci Mozart v Praze.

Na druhou polovinu sezony 2013/2014 Ypsilonka připravuje volnou adaptaci Mozartovy Kouzelné flétny v režii Jana Schmida a autorskou hra Milana Šotka Nový Bleší cirkus. (ČTK)

Pod dohledem policejního Útvaru rychlého nasazení byly dnes před polednem do Nové budovy Národního muzea v Praze (NM) přivezeny nejcennější exponáty výstavy Peníze a Aféry, které budou zpřístupněny v pátek 29. listopadu. Jde o dosud nikdy nevystavený zlatý stodukát Ferdinanda III. a největší brilianty z českých sbírek, oba z majetku NM. Pojistná hodnota vystavených předmětů dosahuje téměř půl miliardy korun, řekl generální ředitel muzea Michal Lukeš.

Podle odborníků je zlatý stodukát Ferdinanda III. z roku 1629 výjimečnou ražbou v české novověké mincovní historii - jak pro množství drahého kovu a neobvyklou velikost, tak kvůli uměleckému zpracování. Na světě je známo pouze šest jeho exemplářů, jeho hodnota je prý nevyčíslitelná.

Výstava představí i dva dokonale průhledné brilianty o váze 24,1 a 11,95 karátů. V expozici bude vystavena také více než dvanáctikilová zlatá cihla České národní banky, která byla do budovy utajeně přivezena už začátkem týdne. Její aktuální hodnota se blíží deseti milionům korun. I když bude vystavena ve dvojité průhledné pancéřové schránce, zájemci si ji budou moci malým otvorem jednou rukou potěžkat, řekl zástupce banky Josef Kuřík.

"Zlatý stodukát Ferdinanda III. z roku 1629 je zajímavou mincovní ražbou s dodnes nejasným účelem. Dlouho byl označován za 'korunovační', avšak korunovace Ferdinanda III. na českého krále se konala v Praze už o dva roky dříve. Pravděpodobně jde o reprezentativní pamětní minci, raženou z radosti nad uzdravením krále z těžké choroby, jež ho krátce po korunovaci postihla," uvedl vedoucí numismatického oddělení NM Luboš Polanský.

Podle kurátorky sbírky broušených kamenů NM Petry Burdové nejsou diamanty považovány pouze za drahé kameny a ozdobu šperků; jsou i symbolem ekonomického a mocenského postavení. "Briliant o váze 24,1 karátu ze sbírek Přírodovědeckého muzea NM je největším ve veřejných českých sbírkách. Vystavené brilianty muzeum získalo po rozpuštění diamantového fondu Státní banky československé v roce 1968," uvedla. Výstava však představí i diamanty v surovém stavu. (ČTK)

Nečekané dějové zvraty a typický humor Woodyho Allena protkaný řadou neuvěřitelných gagů nabídne divákům komedie Prokletí nefritového škorpiona, kterou Horácké divadlo v Jihlavě uvede v premiéře tuto sobotu. V dramaturgii Barbory Jandové hru se souborem nastudoval režisér Pavel Palouš. V roli vyšetřovatele pojišťovny Cecila Winstona Briggse se divákům představí Milan Šindelář.

V centru příběhu je mazaný vyšetřovatel pojistných podvodů a jeho nepříliš milovaná nadřízená, kteří jsou během vystoupení eskamotéra zhypnotizováni. Stávají se pak nejen milenci, ale i nedobrovolnými komplici při krádežích šperků ze sejfů bohatých klientů pojišťovny. Detektiv se tak ocitá v pozici vyšetřovatele případu, jehož je sám pachatelem.

Šindelářovi bude v roli vyšetřovatelovy nadřízené Bett Ann Fitzgeraldové sekundovat Lenka Schreiberová. Postavu ředitele pojišťovacího domu Chrise Magrudera ztvární Stanislav Gerstner. Palouš, který je zároveň autorem scény, vycházel z překladu a úprav Ondřeje Sokola. Autorkou kostýmů k představení je Irena Fila Wagnerová. (ČTK)

První ročník Noci divadel přivedl v polovině listopadu do ulic a na jeviště přes 40.000 návštěvníků. Zúčastnilo se ho přes osm desítek souborů ze 24 českých a moravských měst. Institut umění - Divadelní ústav (IDU) už nyní připravuje další ročník, který v sobotu 15. listopadu 2014 nabídne příchozím zajímavější zážitky.

"Noc divadel má tradici ve městech po celé Evropě. Vždy během třetí listopadové soboty dává divákům možnost seznámit se s divadelním prostorem a herci v neopakovatelné atmosféře. Společný potlesk, který se letos v 19:00 rozlehl všemi scénami, byl magickým okamžikem," řekla dnes ČTK Judita Hoffmanová z oddělení mezinárodní spolupráce IDU. Divadelní ústav chystá na příští rok větší propojení s dalšími evropskými zeměmi.

Například brněnská divadla připravila společný program. Lampionového průvodu se zúčastnilo přes tisíc lidí, městskou příběhovou hru Múze na stopě hrálo 600 lidí a ceny za splnění úkolů v osmi scénách si odnesly dvě třetiny z nich, uvedl Ondřej Navrátil z Centra experimentálního divadla.

"V zákulisních prohlídkách jsme provedli přes 250 lidí, celkem jich ale přišlo mnohem víc. Už nyní se těšíme na další ročník," uvedla Věra Ernstová z Jihočeského divadla v Českých Budějovicích.

Také v Klicperově divadle v Hradci Králové se zájemci dostali do míst běžně nepřístupných. Velký ohlas měla možnost vstoupit do Klubu diváků, který divadlo u této příležitosti založilo. Velký zájem byl o akce Národního divadla včetně těch na piazzetě. Plno bylo ve Švandově divadle, kde přivítali kolem tisícovky lidí. Podobně "průchozí" dramaturgii nabídl studentský Disk, kde se během večera vystřídalo přes 1300 diváků.

Komponovaný večer European Theatre Night se pořádá od roku 2008 a vždy třetí listopadovou sobotu představuje divadlo tvořivým způsobem v netradiční formě. Divadla otevírají prostory a příchozím nabízejí představení pro děti i dospělé, autorská čtení, semináře, koncerty, projekce filmů a inscenací či prohlídky zákulisí. Letos se zapojilo 11 evropských zemí. Nováčky byly vedle Česka i Belgie a Bulharsko. V Chorvatsku, které ji kdysi iniciovalo, se zapojilo 77 institucí ve 37 městech, na Slovensku, kde se konala počtvrté, zhruba čtyři desítky scén a v Rakousku 32 divadel devíti měst. V Belgii se letos první ročník konal jen v Bruselu. (ČTK)

Letní Prahu, českou krajinu i akty představující české ženy namaloval během svého letního pobytu v Čechách čínský malíř Wu I. Ode dneška drobnější malby vzniklé pro čínské umělce netypickou technikou oleje na plátně vystavuje Galerie Václava Špály. Letní inspirace doplňují tušové malby, na nichž se autor vyrovnává s čínskou historií či architekturou.

Program ve Špálově galerii připravuje společnost PPF Art, spolupořadatelem výstavy je Galerie Zdeněk Sklenář. "Jen málokdo ze západních výtvarníků dokáže malovat tuší na papíře - tradiční čínskou technikou, vyžadující souzvuk myšlení a pohybu. Stejně tak málo Číňanů umí používat olej či temperu na plátně. Wu I jako jeden z mála umělců brilantně ovládá obojí. Jeho malby jsou inspirativní, pravdivé a dobrotivé," říká galerista Sklenář.

Připomněl, že čínští malíři se začali malbě olejem, tedy malbě v západním stylu, věnovat teprve koncem 70. let 20. století. Wu I podle něj patří mezi průkopníky této techniky v Číně. Čínští malíři také nemalují lidské tělo, natož nahé ženské tělo, to téměř padesátiletý Wu I dělal v Česku poprvé.

Akty, krajinky i běžné situace odpozorované v ulicích Prahy dokumentuje také katalog, kde umělcovy obrazy, které charakterizuje lehce naivistický výraz, doplňuje jeho deník z pobytu v Čechách. Sám Wu I označuje svoje klidná, humorem a vlídností prodchnutá díla jako "tichou pouť lehkého praktikování zenu". (ČTK)

Designovaný ředitel Národní galerie v Praze Jiří Fajt nesouhlasí s kroky, které vůči NG podniká ministr kultury Jiří Balvín. "Překvapilo mne, že ministr kultury v demisi mě neinformoval ani o zřízení svého grémia, ani o jeho smyslu," řekl Fajt ČTK. Uvedl, že již na první schůzce s ministrem se dohodlo zřízení Garanční rady NG, která by se měla připravovat a která by stála mezi ministerstvem jako zřizovatelem NG a odborníky. Namísto toho ministr sestavil nový poradní sbor pro otázky NG, na jehož jednání Fajta nezve.

Ministerstvo kultury dnešní vyjádření Fajta komentovat nechce, podle něj v něm není nic, co by již dříve nezaznělo. "(Jiří Fajt) není členem tohoto týmu, komunikace mezi ním a týmem či přímo panem ministrem však není nijak omezena či zakázána," řekla ČTK již dříve mluvčí ministerstva kultury Anna Ješátková. Doplnila, že tým je nezávislým poradním orgánem ministra a měl by se zabývat situací NG bez ohledu na to, kdo zrovna je nebo bude v jejím čele.

Balvín oznámil vytvoření nového poradního sboru v říjnu, poprvé se jeho členové sešli 21. listopadu. Podle ministerstva mezi hlavní úkoly grémia patří definovat "veřejný zájem a z něho plynoucí požadavky na dlouhodobé a stabilní řízení NG", formulovat "návrhy na činnost budoucí Rady Národní galerie" a nastavit závazná kritéria výběru generálního ředitele včetně stanovení okolností, "za nichž může být ředitel odvolán v průběhu svého funkčního období".

Fajt za poslední tři roky jedno výběrové řízení na ředitele NG vyhrál, ve druhém obsadil druhé místo za nedávno odvolaným Vladimírem Röselem. Jako jeho nástupce bývalá ministryně kultury Alena Hanáková jmenovala letos v červenci Fajta, ten se s novým ministrem Balvínem dohodl na nástupu k 1. lednu 2014. "Od svého jmenování se intenzivně připravuji na převzetí instituce, abych mohl realizovat přeměnu NG na moderní, otevřenou, pro veřejnost atraktivní a mezinárodně uznávanou instituci," uvedl Fajt.

S ministrem kultury se od srpna setkal Fajt třikrát. "Bez vzájemné komunikace s nastupujícím statutárním zástupcem přece není možné zajistit onu tolik proklamovanou stabilitu řízení NG," říká. "Za této situace se nemohu vyvarovat dojmu, že skutečným cílem poradního orgánu Jiřího Balvína není veřejná diskuse. Takováto diskuze k mé lítosti neprobíhá," míní Fajt. Podle něj je hlavním úkolem grémia "všemi prostředky zajistit petrifikaci současného rozložení mocenských struktur a klientelistických vazeb, které se v minulosti kolem NG vytvořily a které se mým příchodem mohou cítit ohroženy". (ČTK)

Vernisáží děl amerického výtvarníka s českými kořeny Davida Michalka a českého výtvarného umělce Miloše Šejna se dnes otevřela nově vzniklá Galerie města Ostravy. Společným jmenovatelem výstavy obou autorů je lidské tělo, řekla ČTK mluvčí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská.

"Páteř projektu tvoří monumentální videoinstalace Davida Michalka ze série figurálních a pohybových studií a fotografie a kresby českého umělce Miloše Šejna. Autorem koncepce výstavy je respektovaný historik umění a kurátor Ladislav Kesner," uvedla Vojkovská.

Výstavu nazvanou David Michalek: Slow dancing & Figure studies / Miloš Šejn: Vznášení a padání mohou zájemci navštívit až do 4. ledna, a to ve dvoraně a hlavním výstavním sále multifunkční auly Gong, která je jedním ze dvou výstavních prostorů nové městské galerie.

"Slow Dancing se skládá z 54 monumentálních videoportrétů předních profesionálních tanečníků z celého světa, kteří předvádějí tance různých stylů a z různých kultur. Figure Studies pak představují v podstatě vědecký pohled na dynamiku lidského těla," řekl ke své výstavě Michalek. Od své premiéry v roce 2007 se dílo Slow Dancing objevilo na výstavách v téměř 20 městech, a to jako galerijní i venkovní instalace. K vidění bylo například v Lincolnově centru v New Yorku, na Benátském bienále nebo na Trafalgarském náměstí v Londýně. V Česku se přitom Michalek, který vystavoval v řadě významných světových institucí, představuje úplně poprvé. Šejn, jenž pracuje v oblastech vizuálního umění či performance, v Ostravě představuje několik svých děl z posledního desetiletí.

Novou Galerii města Ostravy bude provozovat zájmové sdružení Trojhalí Karolina. Zastupitelé v červnu na činnost a provoz galerie uvolnili pro následujícího 3,5 roku zhruba 35 milionů korun. Proti podobě městské galerie ale protestovala část kulturní veřejnosti. Galerie nebude mít vlastní sídlo, ale bude provozována právě v multifunkční aule Gong v Dolní oblasti Vítkovice a některé výstavy budou umístěny i do jedné z budov nyní renovovaného komplexu historických budov nazývaných Trojhalí. V čele galerie bude stát Marek Pokorný, bývalý dlouholetý ředitel Moravské galerie v Brně. Pokorný už dříve uvedl, že galerie by měla představovat špičkové současné umění, které se však nebude zaměřovat jen na malbu, sochy či konceptuální umění, ale například i na grafický design či módu. (ČTK)

Zvláštní akce Studenti je název dokumentárního filmu o událostech listopadu 1939, který po tříletém natáčení dokončil režisér Petr Záruba. Vznikl v obecně prospěšné společnosti Živá paměť ve spolupráci s produkční společností Cinepoint a Českou televizí Ostrava. Na obrazovkách byl uveden 18. listopadu a pak ve dvou reprízách. Premiéru na plátně má dnes večer v Evropském domě v Praze.

"Jsme rádi, že můžeme přiblížit svědectví přímých účastníků listopadových událostí 1939 široké veřejnosti. Věříme, že film uchová v paměti statečný postoj českých vysokoškoláků vůči nacistické agresi," komentoval vznik snímku ředitel obecně prospěšné společnosti Živá paměť Pavel Voves.

Práce na filmu začaly v roce 2010. Cílem bylo zachytit autentické vzpomínky šesti vysokoškolských studentů, přímých aktérů událostí 17. listopadu 1939. Tehdejší studenti ČVUT v Praze, Ladislav Bém a Karel Hýbek, a studenti Karlovy univerzity, Vojmír Srdečný a Jan Šabršula divákům přibližují, jaké bylo účastnit se protiněmeckých demonstrací a pohřbu Jana Opletala. Jiří Zapletal byl svědkem událostí na Masarykově univerzitě v Brně. Všichni líčí svou internaci v koncentračním táboře Sachsenhausen, kam byli s dalšími více než 1200 kolegy po uzavření českých vysokých škol odvlečeni. Lubor Zink přináší perspektivu pohledu z Anglie, kde se jako příslušník československých zahraničních jednotek účastnil v roce 1941 vyhlášení 17. listopadu Mezinárodním dnem studentstva.

Druhá část dokumentu se zabývá tím, jak se vyvíjel pohled na události 17. listopadu 1939 a Mezinárodní den studentstva po druhé světové válce, v období komunismu a po roce 1989.

Film podpořily Česko-německý fond budoucnosti, Česká rada pro oběti nacismu a Česká televize Ostrava, která se stala jeho koproducentem. (ČTK)

V pražském kině Světozor bude dnes zahájen devátý ročník asijského filmového festivalu Filmasia. Potrvá do 2. prosince a nabídne thrillery plné akce i autorské romantické snímky.

Hlavní sekce přehlídky má zaostřeno na Hongkong. Trojicí snímků jsou zastoupeni akční matador Johnnie To a tvůrce osobitých romantických filmů Pang Ho. Další dva tituly představí hongkongskou hereckou superstar Andyho Laua, a to včetně slavného thrilleru Volavka. Ten prý v Hongkongu v roce 2002 resuscitoval tamní kinematografii a v USA přesvědčil Martina Scorseseho k remaku Skrytá identita.

V neděli 1. prosince bude korejský program festivalu zahájen snímkem Berlínská mise. Jde o dravý špionážní thriller ve stylu bourneovských filmů. Dále bude promítnut Králův dvojník, kostýmní drama v hlavní roli s mezinárodní hvězdou, jíž je I Pjok-hjon, které v Koreji loni trhalo rekordy. Uveden bude také thriller o smrtící epidemii nazvaný Vyšinutí. (ČTK)

Ve Velkém sále pražské Lucerny se dnes představí projekt houslisty Jaroslava Svěceného a rockového klavíristy ze skupiny Lucie Michala Dvořáka s názvem Vivaldianno MMXII. Projekt moderně pojaté klasické hudby, který se poprvé objevil v roce 2008 v podobě CD Vivaldianno MMVIII, se objeví v prestižním prostoru Lucerny poprvé.

Na koncertu zazní skladby ze všech projektů Vivaldianno, japonská flétna v podání Vladislava Matouška, didgeridoo Ondřeje Smeykala, akordeon Karla Maříka, Heroldovo kvarteto, zazpívá Lenka Nová a španělská vokalistka Carmen Sistaová, vystoupí rapper Henry D, perkusista Miloš Vacík a další.

Svěcený se ujme moderování celého večera. Tvůrci nevylučují, že z koncertu vznikne zvukový záznam.

Album Vivaldianno MMXII vyšlo loni. Na vydání CD navázalo Vivaldianno Tour 2012. Ve 12 skladbách se hlavní protagonisté projektu nechali inspirovat zvuky klasických, etnických i elektronických nástrojů nejen nadčasovou hudbou Antonia Vivaldiho, ale také Bachem a Mozartem, houslistou a skladatelem Fritzem Kreislerem i argentinským hudebním mágem Astorem Piazzollou.

Vivaldianno provází velký zájem diváků a posluchačů. Prvního CD Vivaldianno MMVIII z roku 2008 se prodalo 35.000 nosičů. Vyprodané turné po 15 českých městech, Vivaldianno Tour 2010, si nenechalo ujít přes 20.000 diváků. (ČTK)

Miroslav Etzler a Martin Kraus se objeví na jevišti pražského Divadla v Řeznické ve hře Johna Logana Červená, jejíž inscenaci připravuje režisér Viktor Polesný. Česká premiéra příběhu v překladu Jitky Sloupové se uskuteční 20. prosince.

John Logan je úspěšným americkým scenáristou, producentem a dramatikem. Inscenace této jeho divadelní hry na Broadwayi získala v roce 2010 šest cen Tony. Líčí věčný souboj umění a komerce na pozadí života amerického "abstraktního expresionisty" - malíře a grafika lotyšského původu Marka Rothka (vlastním jménem Marcus Rothkowitz, 1903-1970). Jeho obraz s názvem Oranžová, žlutá, červená byl v roce 2012 vydražen za 87 milionů dolarů, a stal se tak nejdražším prodaným obrazem vytvořeným po 2. světové válce.

Rothkova průkopnická tvorba je označována za "malířství barevných ploch". Studoval Freudův Výklad snů, Nietzscheho Zrození tragedie a své pocity přenášel do čistých abstraktních a nepředmětných kompozic, oproštěných od vnějších vlivů. Svá velkoformátová plátna nazýval pouze čísly nebo podle barev.

V roce 1958 získal Rothko lukrativní zakázku - měl svými více než čtyřiceti plátny vyzdobit restauraci Four Seasons na Park Avenue. V té době se ale cítil frustrovaný z toho, že jsou jeho obrazy kupovány jen proto, že je to módní, a že nikdo nerozumí jejich pravým významům. Chtěl proto vytvořit něco, co by zkazilo chuť k jídlu "každému parchantovi, který by v restauraci jedl". Posléze ale zjistil, že lidé dnes vydrží všechno. Proto vrátil zálohu na zakázku a plátna si nechal.

V roce 1970, kdy byl již umělec závislý na antidepresivech, ho nalezl jeho asistent v ateliéru vykrváceného s žiletkou rozřezanými zápěstími. Tuto fascinující osobnost a skutečnou událost divadelní hra Červená divákovi zprostředkovává.

Autor John Logan dostal v roce 2010 za divadelní hru Red několik ocenění. Od té doby byla hra uvedena ve více než dvou stovkách produkcí ve více než 30 zemích.

John Logan je autorem mnoha her, v Česku však dosud neznámých. Momentálně dokončuje scénář k muzikálu The Last Ship, ke kterému složil hudbu Sting. Za filmové scénáře byl třikrát nominován na Oscara, dostal Zlatý glóbus i cenu Britské filmové akademie BAFTA. Byl autorem scénáře k bondovce Skyfall, na dalším prý pracuje. (ČTK)

Je světoznámým filmařem, ale zároveň tak trochu záhadným člověkem, který si pečlivě střeží své soukromí, nevystupuje na veřejnosti, nerad poskytuje rozhovory a nenechává se fotografovat. Pro filmy amerického režiséra Terrence Malicka, který v sobotu 30. listopadu oslaví sedmdesátiny, je charakteristický silný filozofický podtext často spojený s vysokou mírou spirituality.

Přestože zatím natočil jen šest celovečerních filmů, každý z těchto snímků nese osobitý rukopis, který zaujal odbornou veřejnost, ale komerčním trhákem se nikdy nestal. Sám Malick, který je herci považován za stydlivého a skromného člověka, se ke svým filmům téměř vůbec nevyjadřuje a nechává je "hovořit vlastním jazykem".

O tom, jak moc si Malick chrání své soukromí, svědčí i to, že není zcela jasné místo jeho narození. Jako jeho rodiště se tak uvádí buď město Waco v Texasu nebo Ottawa ve státě Illinois. Jisté ale je, že Malick získal doktorát z filozofie na Harvardově univerzitě a po následném nedokončeném studiu v Oxfordu se vrátil zpět do USA a krátce pracoval jako novinář, když přispíval do časopisů Life, Newsweek a The New Yorker. Protože ho ale více lákala scenáristika a kinematografie, zapsal se na Americký filmový institut (AFI), kde natočil první krátkometrážní film o dvou podivínských kovbojích, kteří se rozhodnou vykrást banku. Snímek s názvem Lanton Mills (1969) Malick sám napsal, režíroval i produkoval.

Ve světě celovečerního filmu debutoval snímkem Zapadákov z roku 1973. Příběh o dvou milencích, kteří jsou na útěku před zákonem byl veřejností přijat příznivě a již Malickův druhý film, historické drama Nebeské dny (1978) s Richardem Gerem v hlavní roli, bývá odborníky považován za jedno z jeho vrcholných děl. Snímek získal cenu za režii na festivalu v Cannes a Oscara za nejlepší kameru, komerční úspěch se ale nedostavil. Malick se poté na 20 let stáhl do ústraní a žádný film nenatočil. Údajně se vrátil k pedagogické činnosti, upravoval scénáře, pobýval ve Francii a cestoval.

V roce 1998 se Malickovi povedl velkolepý návrat k filmovému řemeslu s válečným dramatem Tenká červená linie. Film získal sedm nominací na Oskara a Zlatého medvěda na filmovém festivalu Berlinale. Nejrozporuplnější reakce ale vzbudilo poetické drama Strom života (2011). Emotivní, epický snímek, který je autorovou poctou vesmíru, přírodě i lidskému pokolení vypráví o životě Jacka O'Briena (Sean Penn), který si prošel dětstvím plným her, nevinnosti a mateřské lásky. Idylické momenty z dospívání mu však nabourává jeho komplikovaný vztah s despotickým otcem (Brad Pitt), později také tragická smrt mladšího bratra. Jack si tak i ve středních letech neustále klade řadu otázek o smyslu bytí a snaží se v životě zorientovat. Většina z otázek ale zůstává nezodpovězena.

"Terry má svůj vlastní filmový jazyk," uvedl producent filmu Grant Hill. "Dá vám pocit, že se nacházíte přímo v ději filmu a znáte jeho postavy. U Stromu života vede tento jazyk ještě do nových míst, aby vykreslil divákům prehistorickou cestu, vzal je na skok do oblasti víry a umožnil jim přinést části svých vlastních životů pod plachty tohoto příběhu - příběhu, který je o jedné rodině, ale vedle toho o stvoření vesmíru," dodal Hill. Strom života získal Zlatou palmu pro nejlepší film na filmovém festivalu v Cannes a vysloužil si tři nominace na Oscara. V roce 2011 byl uveden také na Karlovarském filmovém festivalu, kde mezi diváky vzbudil protichůdné reakce. (ČTK)

Brněnské podzemí inspirovalo soubor Ensemble Opera Diversa k novému celovečernímu představení Ponava. Komorní opera má podtitul Zmizelé řeky, který je připomínkou říčky Ponávky a dalších vodních toků svedených do tunelů pod městem. Premiéra se uskteční 2. prosince v Redutě, sdělil ČTK Zdeněk Nečas z produkce souboru.

V inscenacích Ensemble Opera Diversa mívá většinou důležité místo humor. "Tentokrát jsme se odvážili být vážnější, téma zamlčované minulosti, které je v opeře asi nejvíce zastoupené, se mi zdá být dost nosné. V Ponavě se ale neobjevují nějaké konkrétní reálie, jako třeba likvidace různých etnických menšin nebo poválečný odsun německého obyvatelstva," uvedl autor hudby Ondřej Kyas.

V Ponavě vystupují symbolické postavy, například Král a Blázen, a celý příběh má spíše obecný, metaforický charakter. Dotýká se mechanismů moci, manipulace a pracuje se základními protiklady jako vědomí a nevědomí, rozum a šílenství, světlo a tma, povrch a hlubina.

"Celé to vzniklo z uvědomění, jak si vytváříme, přizpůsobujeme a ochočujeme historii, a zároveň mě celoživotně fascinují řeky - a v Brně máme řeku pohřbenou pod zemí," uvedl libretista Pavel Drábek.

Režisérem opery je Tomáš Studený, dirigentkou Gabriela Tardonová. V hlavních rolích se představí Lucie Kašpárková, Hana Škarková, Aleš Janiga a David Vonšík. Repríza opery je plánovaná na duben 2014. (ČTK)

Dubaj oslavil ve středu večer ohromným ohňostrojem úspěch v pařížském hlasování o pořadateli světové výstavy v roce 2020. Dubaj zvítězil nad tureckým Izmirem, ruským Jekatěrinburgem a brazilským Sao Paulem. Vládce emirátu Dubaj šajch Muhammada bin Rašíd Maktúm slíbil, že Expo 2020 svět ohromí.

Televizní stanice Al-Arabíja oznámila, že Dubaj hodlá investovat před výstavou do infrastruktury přes osm miliard dolarů (161 miliard korun), avšak celkově se investice jak státní, tak privátní mohou vyšplhat na 15 miliard dolarů.

Ohňostroj na oslavu vítězné kandidatury osvítil mrakodrap Burdž Chalífa, který je se svými 828 metry nejvyšší budovou světa.

Při dvoukolovém hlasováním v mezinárodním úřadě pro výstavnictví dostal Dubaj v prvním kole přes 47 procent hlasů a do druhého kola postoupil s Jekatěrinburgem, který pak ve druhém kole porazil ziskem téměř 53 procent hlasů.

"Dubajské Expo 2020 vdechne nový život někdejší roli Blízkého východu coby tavícímu kotli kultur a tvořivosti," sdělil šajch Maktúm.

Minulá světová výstava se konala v Šanghaji, ta příští v roce 2015 bude v Miláně. Od první výstav v roce 1851 se expa konají většinou po pěti letech. (ČTK)

Jako král bílého blues bývá titulován britský zpěvák, multiinstrumentalista a skladatel John Mayall, který 29. listopadu oslaví osmdesátiny. Za více než půlstoletí své kariéry vydal přes pět desítek alb a nejslavnější roky zažil ve druhé polovině 60. let. Tehdy byl kytaristou jeho kapely Eric Clapton, s nímž nahrál posluchači i odborníky nejvíce ceněné skladby. V Mayallově skupině The Bluesbreakers se vystřídala i řada dalších slavných muzikantů.

John Mayall se narodil 29. listopadu 1933 v anglickém městě Macclesfield. Studoval výtvarnou školu, po tříleté službě v armádě a nasazení v Koreji se živil jako grafik. Počátkem 60. let založil kapelu The Bluesbreakers, jíž kromě Claptona a jeho pozdějšího spoluhráče z Cream Jacka Brucea prošli například Mick Fletwood či Mick Taylor, který později působil v Rolling Stones.

Mayall, který byl roku 2005 vyznamenán Řádem britského impéria, poměrně často vystupuje i v ČR; naposledy tu byl letos v srpnu na festivalu Open Air Trutnov. Jeho Bluesbreakers odehráli první koncert v Československu už tři roky před listopadem 1989 v rámci festivalu Bratislavská lyra. (ČTK)

Britský herec Lewis Collins, známý jako Bodie ze seriálu Profesionálové, zemřel v Los Angeles ve věku 67 let. Informoval o tom server BBC s odvoláním na jeho agenta. Collins zemřel v rodinném kruhu, podlehl pět let trvajícímu boji s rakovinou.

Collinsovou nejznámější rolí byl agent fiktivního zvláštního oddělení britské policie CI5. Televizní série, jejímž duchovním autorem byl scénárista Brian Clemens, si získala značnou popularitu i mezi českými diváky. Popularita seriálu stála především na dvojici postav agentů Williama Bodieho a Raymonda Doylea, jehož hrál Martin Shaw. Seriál se začal vysílat v roce 1977, poslední 57. díl měl na britských televizích premiéru před 30 lety.

V socialistickém Československu mohli diváci vidět 21 dílů Profesionálů, další se z ideologických důvodů nevysílaly. Mezi těmi odvysílanými byla i epizodu Člen klanu (Klansmen), která byla v Británii zakázána kvůli propagaci rasismu. Kompletní sérii mohli diváci zhlédnout až po roce 1989. (ČTK)

Dokumentární komedii o dnes už bývalém olomouckém řidiči autobusu, který přimalovával politikům na plakátech tykadla, představili dnes její tvůrci Vít Klusák a Filip Remunda v Praze. Do kin vstoupí snímek 12. prosince pod názvem Dobrý řidič Smetana. Scény, které byly v televizní verzi "vypípané", zaznějí v kinech naplno.

Případ Romana Smetany, který byl za malůvky na volebních plakátech odsouzen do vězení, vzbudil zájem. V roce 2010 kreslil politikům tykadla a pod to psal, že jsou lháři, zloději a korupčníci. Žalobci uzavřeli jeho případ až letos; zůstala mu tříměsíční podmínka za to, že se vyhýbal nástupu do vězení.

Podle tvůrců byl základem pro celovečerní film televizní dokument, verze pro kina je však delší a provokativnější. V natáčení pokračovali, protože jeho případ nebyl uzavřen. Dostali se za ním i do věznice, točili při jeho propuštění o Vánocích 2012. Film končí svědectvím poukazujícím na údajnou zpronevěru 66 miliónů Kč, za níž podle Smetanových přátel stojí olomoucká ODS v čele s exministrem Ivanem Langerem. I ten ve snímku hovoří, podle Klusáka ale jeho právníci požadovali, aby byl tento záběr vystřižen.

Romana Smetanu udal jeden z kolegů. Byl souzen manželkou "počmáraného politika" Ivana Langera, neboť poškodil soukromý majetek. Zaplatil škodu 15.000 korun, ale další trest odmítl. U soudu řekl, že je jeho náprava vyloučena, a dostal sto dnů "natvrdo". Prezident Václav Klaus mu milost neudělil. Snímek vyrobil Hypermarket Film v koprodukci s Českou televizí.

Klusák nejprve kauzu "tykadlového řidiče" sledoval na internetu. V diskusích četl, že je to jen další z řady "sebeupozorňovačů", kteří chtějí v centru pozornosti zůstat co nejdéle. "Zaujalo mě, že uvažoval o obecném rozměru své kauzy - komentoval totiž financování politické reklamy. Zaskočilo mě, že takhle mluví a přemýšlí řidič autobusu," uvedl. A tak mu napsali, že za tím vidí film a s kamerou byli i u toho, když Smetana dostihl premiéra Nečase ve volebním štábu ODS maskován parukou a brýlemi.

"Ještě nikdy jsme netočili s někým tak neovlivnitelným. Roman s námi vlastně nespolupracoval, většina scén vznikla buď náhodou, nebo po velkém prosení, jestli vůbec můžeme na chvíli zapnout kameru," dodal.

Odpůrci kauzy upozorňují, že nejde o svobodu slova, protože obžalovaný nebyl poslán do vězení za malůvky, ale kvůli odmítnutí alternativního trestu. Konkrétně šlo o zametání Olomouce a domácí vězení. V závěrečné scéně filmaři počmárali volební billboard kandidáta na senátora Tomáše Töpfera. "Dnes to vypadá jako hra na rebelii, překvapivě jsme však nebyli pokutováni ani trestně stíháni," řekl Klusák.

"Překvapuje mě, kolik mých známých dává přednost reklamním lžím před svobodou slova. Proč se nám zdá nemožné připsat pod slogan Myslím to upřímně pohádkově zbohatlého Stanislava Grosse, slova Kecáš, Stando," dodal Remunda. (ČTK)

U příležitosti 150. výročí narození malíře Ludvíka Kuby (1863 až 1956) připravila Národní galerie v Praze výstavu nazvanou Poslední impresionista. Tvorbu jednoho z představitelů české malby první poloviny 20. století představí od pátku návštěvníkům Salmovského paláce na Hradčanech.

Ludvík Kuba pocházel ze 13 dětí poděbradského zámečníka. V mládí se rozhodoval mezi dráhou malíře a hudebníka, vystudoval varhanickou školu, byl také učitelem. Dožil se 93 let a výjimečně dlouhá umělecká kariéra z něho činí umělce dvou století. Jako většina jeho vrstevníků byl ovlivněn impresionismem a secesí. Současná přehlídka představuje průřez děl od konce 19. století až do 50. let 20. století, včetně obrazů a kreseb ze soukromých sbírek, které ještě nikdy nebyly veřejně vystaveny.

Kuba nebyl jen malířem, ale také badatelem v oblasti slovanského folklóru a hudby, je považován za zakladatele slovanské hudební folkloristiky. Zpočátku využíval kresbu a akvarel k drobným ilustracím při svých cestách do Srbské Lužice, na Balkán a Podkarpatskou Rus, kde se věnoval právě sbírání lidových písní.

Z koníčka se stal vážný zájem a Kuba publikoval řadu cestopisů, završených soubornou knihou Křížem krážem Slovanským světem. V roce 1884 zahájil velkorysý ediční podnik Slovanstvo ve svých zpěvech, který dospěl až k 15 svazkům. Problémy s financováním sbírky ho ale přivedly k radikální životní změně a začal se věnovat výhradně malířství.

Pokračoval v soukromém vzdělávání v kresbě a akvarelu u sochaře Bohuslava Schnircha a malíře Karla Liebschera, aby byl lépe připraven pro svá národopisná studia. V roce 1891 vstoupil na Akademii výtvarných umění v Praze do ateliéru Maxmiliána Pirnera a následně pokračoval ve studiích ve Vídni, Paříži a Mnichově, kde v relativně pozdním věku svá studia v roce 1904 dokončil. Od roku 1904 žil ve Vídni a do Čech se natrvalo vrátil až v roce 1911. (ČTK)

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nebude řešit demolici domu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice. Výzvu senátního kulturního výboru odmítlo kolegium NKÚ, rozhodnutí zdůvodnilo tím, že mu kontrola pražského magistrátu nepřísluší. ČTK to dnes sdělil prezident NKÚ Miloslav Kala.

NKÚ ke kontrole vyzval senátní kulturní výbor na začátku října, podle výboru by úřad měl přezkoumat zpochybňované rozhodnutí památkového odboru magistrátu, na jehož základě byla demolice domu v neoklasicistním slohu umožněna. Demolici i územní povolení stavební úřad Prahy 1 vydal v září. Kvůli odvoláním ale dosud obě povolení nenabyla právní platnosti. Proti plánovanému bourání domu protestuje část odborníků i veřejnosti.

"Podle zákona o NKÚ vykonává Nejvyšší kontrolní úřad kontrolu u organizačních složek státu a u právnických a fyzických osob. Vzhledem k tomu, že Magistrát hlavního města Prahy není organizační složkou státu, ani právnickou či fyzickou osobou, NKÚ nepřísluší ho kontrolovat. Proto se podnětem senátního výboru pro vzdělání, vědu, kulturu lidská práva a petice NKÚ nemůže a nebude zabývat," uvedl Kala.

Úřad již zaslal předsedovi kulturního výboru Marcelu Chládkovi oficiální dopis se zdůvodněním svého rozhodnutí. Píše v něm, že NKÚ není oprávněn kontrolovat rozhodnutí státní správy nebo samosprávy. Zabývat by se mohl pouze například kontrolou hospodaření hlavního města se státním majetkem.

Investor, kterým je společnost Flow East, chce místo rohového domu, bývalé tiskárny v Opletalově ulici a velkého pozemku ve vnitrobloku postavit objekt s devíti nadzemními podlažími. Měl by tak být o dvě patra vyšší než sousední objekty. Dvě horní patra mají ustupovat do pozadí.

Kolem projektu se už řadu měsíců vedou debaty a proti bourání se několikrát demonstrovalo. V červenci ale ministryně kultury v demisi Alena Hanáková rozhodla, že dům nebude památkově chráněn, což otevřelo cestu k žádosti o jeho demolici. Firma vlastní dům od roku 1994. Náklady na projekt včetně nákupu pozemku a budovy prý dosahují miliardy korun; druhou miliardu má stát nová stavba. Záměr investora kritizuje posledních několik let řada odborníků.

Na konci října bylo zbouráno torzo bývalé tiskárny v Opletalově ulici. Demolici nařídil stavební úřad Prahy 1 kvůli havarijnímu stavu budovy. (ČTK)

Unikátní projekty představí v pátek v Plzni široké veřejnosti desítka tvůrců z různých oborů na akci nazvané Pecha Kucha Night. Budou mezi nimi známý designér Rony Plesl, uskupení Mjölk architekti, proslavené stavbou sauny uprostřed liberecké přehrady, zakladatelé charitativního projektu Kola pro Afriku Richard Gazda a Roman Posolda, úspěšný grafik Robert V. Novák a další. Cílem setkání je také přinést nové myšlenky a podpořit místní talenty, informovala ČTK Kristýna Blahetová ze sdružení k světu., které akci pořádá.

"Představí se deset osobností, které mají k dispozici 20 vteřin na jeden z dvaceti snímků prezentace. Po deseti prezentacích následuje afterparty, na níž se setkávají lidé z různých sfér a na které se rozvíjejí myšlenky a nápady uvedené prezentujícími či přímo návštěvníky akce," uvedla.

Podle programového ředitele projektu Plzeň 2015 Jiřího Sulženka pomáhá akce vnášet do Plzně nové podněty. "Představení inspirativních projektů a autorů přináší nové myšlenky a podporuje místní talenty," uvedl.

Termín pecha kucha, který se čte peča kuča, je označení pro japonské citoslovce vyjadřující mluvení či hovor mezi lidmi. Pecha Kucha Nights založili v roce 2003 v Tokiu architekti Astrid Klein a Mark Dytham. Jejich záměrem bylo vytvořit prostor pro setkávání kreativních tvůrců z nejrůznějších oborů, tedy těch, kteří se během svého pracovního dne především zabývají vytvářením či sledováním prezentací.

Pecha Kucha Night v Plzni se tentokrát koná v kostele Korandova sboru na Anglickém nábřeží, začátek je plánován na 20:20. Vstupenky bude možné zakoupit na místě od 19:00 hodin.

Občanské sdružení k světu. si klade za cíl oživovat veřejný prostor a propojovat lidi napříč celým spektrem jejich zaměření a působení. Sdružení stojí za projekty Kontejnery k světu, Parking Day Plzeň, Hrana architektury nebo Koloběžková 24 hodinovka. Akce se koná za podpory Plzně 2015, Evropského hlavního města kultury. (ČTK)

Svou první samostatnou výstavu v Británii bude mít od soboty vítězka Chalupeckého ceny Eva Koťátková. Autorka, která tuzemskou prestižní cenu pro mladé umělce získala v roce 2007 již jako pětadvacetiletá, ve své tvorbě často za účasti veřejnosti zkoumá role člověka v sociálním systému. Činí tak i na výstavě v Galerii Modern Art v Oxfordu, na jejíž přípravě se podílelo i České centrum v Londýně, sdělila ČTK Petra Jungwirthová z Českých center. Výstava potrvá do 2. února 2014.

Eva Koťátková již získala mezinárodní renomé. Na letošním benátském bienále byla například její práce součástí kurátorského konceptu hlavního pavilonu. Instalace vystavené v Oxfordu zkoumají postupy i selhání vyprávění skrze mluvené slovo, ale i pomocí neverbálního, pohybového provedení.

Základem je rozměrná instalace, která má reprezentovat jakýsi zvětšený orgán řeči, která nefunguje tak, jak má. V podání Koťátkové navíc nemá podobu realistického modelu jazyka či mluvidel, ale bere na sebe podobu jakéhosi hřiště, tělocvičny či cirkusu s konstrukcemi pro různé nezvyklé fyzické úkony, s rekvizitami, pomocí nichž je možno vyloudit nějaký zvuk, či proprietami, které je možné přímo obléknout na tělo, a udat či dokonce limitovat tak jeho pozici a pohyb. Instalaci aktivují dva performeři, kteří neverbálně, pomocí gest, póz, tanečních i lehce akrobatických čísel rozeznívají řečový orgán.

Intimnější performancí je přednáška s názvem Vypravěč v kondici a vypravěč v rozkladu (Narrator in Good Shape and Narrator in Decay), stavící proti sobě různé druhy vyprávění od tradičních forem po vyprávění beckettovského typu. Autorem textu, který je v galerii představen a počítá s reakcemi diváka, je otec Koťátkové, profesor filozofie na Karlově univerzitě, Petr Koťátko.

Na výstavě v Modern Art Oxford, stejně jako v předchozích dílech, Eva Koťátková zviditelňuje neviditelné klece, překážky a bariéry, zdi a jiné typy omezení, často vytvořených pro vlastní tělo. Ústřední jsou pro ni dlouhodobě situace jednotlivce, který se sice nachází uvnitř konkrétních společenských struktur, není ale schopen se do nich smysluplně začlenit. Pracuje s kresbou, objektem, instalací i živou akcí, převážně ale inscenuje strukturované celky s vlastním řádem či systémem. (ČTK)

Mikrosvět v hotelu na kraji Prahy a osudy jeho zaměstnanců nabídne dvanáctidílný komediální seriál Čtvrtá hvězda, který začne Česká televize (ČT) vysílat od 6. ledna. Na námět Petra Kolečka, Jana Prušinovského a Miroslava Krobota vznikl ve spolupráci s Dejvickým divadlem. V hlavních rolích se mimo jiné objeví David Novotný, Ivan Trojan, Martin Myšička, Marta Issová, Václav Neužil, Jaroslav Plesl, Marek Taclík a další. Novinářům to dnes sdělil kreativní producent ČT Jan Štern.

Děj seriálu se točí kolem událostí ve zvláštním světě mírně obskurdního tříhvězdičkového hotelu, jehož vedení se snaží, navzdory střetu osobních zájmů zaměstnanců, získat čtvrtou hvězdu, a tím i noblesnější a solventnější klientelu. "Vznikl soubor dvanácti epizod, které se samozřejmě dají sledovat odděleně, protože vždy vyprávíme situačně. Zároveň vývoj a příběhy jednotlivých postav epizody spojují do velmi jednoduchého epického celku," uvedl režisér Jan Prušinovský.

V dílech s názvy jako Kytara, Transformace, Zlatý důl, Nina, Uran nebo Zítra točím v Aši se objevují rázovité figurky jako citlivý hotelový údržbář sexuálně zneužívaný svojí šéfovou, flegmatický ředitel, záludný kuchař, hotelová prostitutka trénující ve volných dnech lakros nebo denní recepční kšeftující s podsvětím.

"Chtěli jsme, aby to divákům nepodlézalo. To, jak si s tím poradí, bude asi jejich věc," podotkl Krobot.

Podle Davida Novotného, kterého v roli Davida zajímá pouze to, jak hrála jeho milovaná Sparta a jak uniknout vyčerpávajícímu erotickému zájmu ambiciozní hotelové manažerky, se nejedná o tradiční sitkom. "Tváří se to tak, ale myslím, že sitkom to není. Nejsou tam ty přednatočené smíchy a není tam vytvářený takový tlak na vtipy, takže je to komediální seriál. A kdo má rád Dejvické divadlo, tak si to určitě nenechá ujít. A kdo má rád autorský kolektiv Okresního přeboru, tak si Čtvrtou hvězdu asi pustí," řekl ČTK Novotný. (ČTK)

V pražském multikině Cinestar Anděl byly dnes vpodvečer evropskou premiérou snímku Tři mušketýři zahájeny Dny ruského filmu. Do pondělí 2. prosince nabídnou i v projekčním sále Ruského střediska vědy a kultury dalších pět nových celovečerních snímků. Podle producenta zahajovacího snímku Sergeje Žigunova mezi nimi budou filmové hity i debuty včetně animovaných snímků pro děti.

V programu přehlídky se objeví také akční snímek Metro líčící dramatické chvíle, kdy do jednoho z tunelů starého moskevského metra vnikne voda z řeky a uvězní skupinu lidí. Jejich osobní problémy musí stranou, když je čeká boj o život.

Komedií je snímek nazvaný 12 měsíců o dívce, která přijela dobít Moskvu. Přivezla si dokonce s sebou seznam svých přání: trojky prsa, luxusní kožich, vlastní byt, láska a kariéra v showbyznysu. I když se jí sny začínají plnit, neuvědomí si, že ubližuje svým blízkým. A tak ji stojí hodně úsilí, aby je získala zpět.

Život hlavního hrdiny filmu Žízeň je rozdělen do dvou částí - do doby, než odjel do Čečenska, a pak co se vrátil. Vyvázl se silně popáleným obličejem, zanevřel na okolní svět včetně své rodiny.

Školní prostředí popisuje komedie nazvaná Zeměpisec, který propil globus, osudy dětí z ulice, kteří si na živobytí vydělávají krádežemi, líčí snímek s názvem Ocelový motýlek.

Animovaný snímek má název Tři bohatýři na dalekých březích a přibližuje jejich dobrodružství poté, co se vinou nástrah Baby Jagy ocitnou na ostrově mezi divochy.

Dny ruského filmu organizují ministerstvo kultury Ruské federace za ruské velvyslanectví za podpory Českého národního fondu kultury a Ruského střediska vědy a kultury v Praze. (ČTK)

Slovenská zpěvačka Jana Kirschner dnes v pražském Bontonlandu pokřtila své nové album Moruša: Biela. Za kmotry si vybrala dva fanoušky z publika. Nový repertoár originální hudebnice představí na již vyprodaném koncertu v pražském Divadle Archa, který se koná 4. prosince. Jako předkapela zahraje duo Longital.

V současné době Kischner již dokončuje druhou část projektu s názvem Moruša: Čierna, která by měla vyjít na jaře. Album Moruša: Biela se objevilo po tříleté pauze od nahrávky Krajina rovina, kterou se Kirschner definitivně zařadila mezi zástupce slovenské nezávislé scény. "Mezi oběma alby je určitá návaznost. Stále hledám, jaký je vlastně žánr, který vystihuje místo, odkud pocházím. O tom je Moruša: Biela, Moruša: Čierna bude trochu experimentálnější záležitost," řekla ČTK Kirschner.

Při nahrávání novinky se ve studiu Sono nedaleko Prahy sešlo dohromady 18 muzikantů z Velké Británie, Česka a Slovenska. Producentem celého projektu je Eddie Stevens, známý ze spolupráce s Roisin Murphy, Moloko nebo Zero 7. Pod jeho dohledem vznikl soubor, ve kterém se potkaly housle, akordeon, violoncello, marimba, klarinet nebo cimbál. Na projektu spolupracovali muzikanti ze světa klasické hudby - Miloš Valent, Marcel Comendant, Jozef Ľupták, Boris Lenko, Braňo Dugovič a pěvecký kvartet. Anglickou část reprezentovali studioví hudebníci Rob Mullarkey, Tom Skinner a Nathaniel Keen.

O grafickou podobu alba se postaral irský umělec Eoin Ryan a slovenská grafička Maria Rojko. "S albem jsem velmi spokojená, jsem šťastná, že to máme za sebou. Byl to rok tvrdé práce, musela jsem udělat hodně rozhodnutí, což pro mě nikdy nebylo jednoduché," podotkla Kirschner.

Výjimečný projekt již sbírá první uznání. "Už na minulé desce Krajina rovina se Jana Kirschner razantně odstřihla od světa populární hudby. Na novince Moruša jde slovenská zpěvačka ještě dál, vlastně hlouběji v pátrání po vlastních hudebních kořenech i hudebních odkazech a souvislostech míst, kde vyrostla," napsal v recenzi na desku v MF Dnes Honza Vedral.

Podle svých slov Kirschner trochu provokuje a snaží se dostat ze světa populární hudby. "Je to super pocit dělat si hudbu tak, jak sami chcete, všem to doporučuju. Ale opakovaně říkám, že své popové písničky mám stále ráda, na koncertech je hraju, jsou součástí mého světa a netvrdím, že už nikdy nenapíšu žádnou popovou písničku," sdělila Kirschner.

Současně s vydáním první části Moruši, vyrazila Kirschner na turné po několika slovenských městech, kde tento projekt představila na podiu spolu se svojí čtrnáctičlennou kapelou. "Přišlo dospělé publikum, které chtělo sedět a poslouchat a vědělo, na co jde," dodala.

Rodačka z Martina své první eponymní album vydala v roce 1996. O rok později ji slovenská Hudební akademie ocenila titulem Objev roku. V roce 2000 se prosadila na českém trhu deskou V cudzom meste. (ČTK)