Své paměti psát nehodlám, prohlásila včera na pražském Febiofestu slavná francouzská herečka Catherine Deneuveová. Podle ní lidé od životopisných knih vždy čekají víc než to, co se ve skutečnosti stalo.

"Je to velmi osobní a soukromé. Nechci psát o lidech, s nimiž jsem se setkala, to není nic pro mě," vysvětlila herečka, která od začátku 60. let účinkovala ve více než stovce snímků. "Měla jsem štěstí, neřekla bych, že můj život byl vždy plný slunce, objevily se i mraky. Ale dodnes ráda vzpomínám na Paraplíčka z Cherbourgu Jacquese Demyho. Byla to vlastně opera, pracovali jsme i s hudbou a bylo to výjimečné," uvedla čtyřiasedmdesátiletá Francouzka, která na sebe výrazně upozornila právě tímto snímkem z roku 1964.

Oblíbeným režisérem Deneuveové je prý čerstvě pětasedmdesátiletý André Téchiné. "Natočila jsem s ním asi osm filmů, za dva týdny se pustíme do dalšího. Sama bych se neodvážila stoupnout si za kameru jako režisérka, i když existují dobré snímky natočené herečkami. Mám hodně znalostí, vím o tom dost, ale nemyslím si, že by na to mé zkušenosti stačily," podotkla v Praze Deneuveová.

Nepůsobila nostalgicky. Prý si nemyslí, že v 60. či 70. letech, kdy točili Jean-Paul Belmondo či Alain Delon, bylo vše lepší. "Možná si to dnes dokonce užívám víc, jsem součástí štábu a mám v této komunitě přátele. Jsem trpělivější, i když dnešní technologie natáčení zrychlují, usnadňují a podstatně zlevňují. I to je důvod, proč vzniká příliš moc filmů, natáčet může každý," říká herečka.

Práce v divadle ji nikdy nelákala, i když její rodiče byli divadelními herci. "Babičku, která byla nápovědkou, jsem nikdy neviděla. Na pódiu mám trému, když vidím své přátele hrát divadlo, mám z toho hrůzu. Nikdy jsem si nedovedla představit, že bych to mohla dělat," poznamenává Deneuveová.

K filmu se podle svých slov dostala náhodou, když se před kamerou objevila se starší sestrou. "Nebyla jsem si jistá, že to bude mé poslání. Dnes už je vše jinak, ale tehdy mě lákala i práce týkající se architektury," řekla.

Oblíbená herečka začátkem roku podepsala otevřený dopis upozorňující na škodlivost hnutí vedeného pod hashtagem #MeToo. Deneuveová se prý neztotožňuje s tímto druhem feminismu, který odsuzuje muže a sexualitu. "Nechtěla jsem tím vyvolat další diskusi, nýbrž poukázat na hrozbu internetu. Stává se nebezpečným prostředím, ve kterém může každý cokoliv vytrhnout z kontextu," říká.

Deneuveová včera večer v závěru Febiofestu převzala cenu Kristián za celoživotní přínos filmu. Spolu s ní byl oceněn kontroverzní filmař Leos Carax, který za více než tři desítky let natočil pět celovečerních snímků. V roce 1999 Deneuveová účinkovala v jeho romantickém erotickém dramatu Pola X. "Je to talentovaný filmař, pracuje s elánem i vášní, vždy se nesmírně zapojí do tvorby. Je uzavřený a málo sdílný, ale herce vede dobře. Důvěřovala jsem mu," pochválila kolegu.