Vláda v pondělí schválila návrh zákona upravujícího vztahy mezi ČR a Spojeným královstvím pro případ, že Británie vystoupí z EU bez dohody, řekl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Speciální předpis pro případ, že by v březnu Británie odešla z EU bez dohody s unií, připravilo ve spolupráci s dalšími úřady jeho ministerstvo. "Lex brexit" počítá s přechodným obdobím do 31. prosince 2020, během něhož bude ve vybraných oblastech britským občanům zaručeno stejné zacházení, jako by nadále byli v postavení občanů EU. Vláda bude usilovat o to, aby Sněmovna návrh schválila už v prvním čtení.

Zhruba 7,5 tisícům Britů, kteří dlouhodobě žijí v Česku, a 40 tisícům Čechů v Británii hrozilo, že by takzvaný tvrdý brexit mohl způsobit, že by ze dne na den přestaly některým Britům platit pracovní smlouvy. Češi v Británii by zase mohli mít kvůli práci v zahraničí nižší důchod.

Zákon má zajistit, aby se v některých oblastech na občany ostrovního království ještě do konce roku 2020 hledělo, jako by byli stále součástí unie.

Bez tohoto zákona by tvrdý brexit zapříčinil, že by Britové v Česku ztratili volný přístup na trh práce a přestali být součástí českého zdravotního a sociálního systému. Ti, kdo zde nemají trvalý pobyt, by navíc rázem přišli o zaměstnání. Z velké části jde o pracovníky ve středním a vyšším managementu zahraničních firem. Týká se to jen těch, kteří v Česku budou pracovat před brexitem. Na příchozí po něm se už bude hledět jako na cizince třetí země.

Komplikace by neměli pouze Britové u nás, ale i Češi pracující za Lamanšským průlivem. Není jasné, jak by se do výpočtu důchodu započítala doba, kterou tam i před brexitem odpracovali. Mohli by tím přijít i o část důchodu.

Lex brexit a zdravotnictví

Připravený lex brexit se věnuje také zdravotnictví.

◼ Podle něj bude Česko i nadále uznávat odbornou způsobilost lékařů, zubařů a farmaceutů, pokud ji získají ve Velké Británii do konce roku 2020.

◼ Ministerstvo vnitra chce tímto ochránit zejména české lékaře, kteří se v Británii vzdělávají, tak aby jim při návratu do Česka bylo odborné vzdělání automaticky uznáno.

◼ Nebudou tedy muset skládat aprobační zkoušku, jak je to nutné v případě vzdělání získaného v třetí zemi.

◼ Lex brexit plánuje úlevy také pro léky, které se dováží z Velké Británie, aby nehrozilo, že některé budou pro české občany nedostupné.

Kromě problémů, které by postihly tisíce Čechů, se ministerstvo práce při přípravě své části zákona zabývalo i záležitostmi jednotlivců. "Řešili jsme i okrajovou situaci. Máme teď v Británii jednoho člověka, kterému tam posíláme příspěvek na péči. Jeden z náměstků říkal, že nechce kvůli jednomu člověku měnit zákon. To mu raději příspěvek doručí osobně," popsala HN s nadsázkou tvorbu zákona ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Vznik zákona reaguje na příslib britské vlády, že všichni evropští občané budou moct ve Velké Británii po brexitu zůstat a pracovat do konce roku 2020 jen na základě dokladu totožnosti. Do uplynutí téměř dvouleté lhůty si pak musí zažádat o povolení k pobytu, takzvaný status usazené osoby.

Britové na oplátku požadují po členských státech, aby ve svých zemích zacházely podobně s jejich občany. Kdyby Česko připravený zákon nepřijalo, Čechům žijícím v Británii by království mohlo rovněž zpřísnit podmínky.

Nyní se bude čekat na to, jak se zachovají britští zákonodárci, kteří musí připravenou výstupovou dohodu s Evropskou unií schválit. Zatím se dohodli, že k hlasování musí dojít do 21. ledna − vše nasvědčuje tomu, že hlasovat se bude v příštím týdnu.

5 tisíc

Britů působí na českém pracovním trhu.

Lex brexit musí ještě stihnout projednat Senát a podepsat prezident, aby začal platit k 30. březnu − prvnímu dni, kdy Velká Británie nebude v unii.