Připusťme si na okamžik, že by všelijaká omezení, včetně toho, v jakém počtu a s kým se můžeme vyskytovat na veřejnosti, trvala delší čas. Třeba rok? Štvalo by vás to? Mě rozhodně. Na druhou stranu není namístě propadat panice. Stále ještě existuje halda věcí, které i navzdory zákazům, příkazům a nařízením můžeme dál směle provádět. Nedovolí nám skupinové sporty? No a co? Tak vzhůru na ty individuální či jen ve dvou! Co třeba výšlap do hor, lezení po skalách, výlet na kolech nebo − to pro ty odvážnější a movitější − paragliding, či dokonce plachtění na větroni? No a co teprve vodáctví? Nebo staré dobré vandrování? Běh a chůzi vynechávám. Ty přece provozujeme tak nějak přirozeně, automaticky.
Každopádně je tu pořád spousta možností, jak se dá trávit volný čas "bez hadru" na hlavě. A věřím, že sebrat nám je si nikdo soudný nedovolí.
