Pokud člověk zajímající se alespoň okrajově o finance nebyl v posledním roce v opravdu poctivé karanténě bez připojení k internetu, musel postupně zaznamenávat rostoucí frekvenci zpráv o růstu cen kryptoaktiv, ke kterým se následně přidávala hlavně negativní témata s nimi spojená. Sledovali jsme podobný vývoj jako v letech 2017–2018 a postupně se propracovali k energetické náročnosti „těžby“ bitcoinu a jejímu environmentálnímu dopadu. O co jde a jak do toho zapadá Elon Musk? Pojďme postupně.
Bitcoin si můžeme představit jako decentralizovaný platební systém, kde klíčové slovo decentralizace znamená, že vypořádání a identifikace plateb neprobíhá přes standardní clearingové či podobné centrum, ale skrze síť validátorů. Ti ověřují transakce skrze poskytování svého výpočetního výkonu, řešení kryptografických problémů a soutěží tím o odměnu v podobě nejen transakčních poplatků, ale i nově vytvořených („vytěžených“) bitcoinů. Zjednodušeně – čím větší výkon poskytnete, tím větší šanci na získání nových bitcoinů máte. V čase se taková odměna (nyní 6,25 bitcoinu za jeden přibližně desetiminutový blok transakcí) postupně, přibližně každé čtyři roky, půlí. Tvorba nových bitcoinů je tedy algoritmicky daná a předvídatelná. „Těžba“ tak není nějakým rozmarem systému, ale jeho esenciální složkou, která zajišťuje motivaci validátorům, aby udržovali celý systém v chodu.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
