Které knížky máte teď na nočním stolku?
Práce na Světě knihy ze mě udělala špatného čtenáře. Dřív jsem četl jednu knihu, dočetl ji a začal další. Dnes mám rozečteno několik knih, protože se třeba dovím, že dotyčný autor má přijet na Svět knihy, a já od něj, proboha, nic nečetl! Nebo jdu na setkání s autorem, on mi věnuje knihu a já se do ní začtu už v tramvaji. Takže hromádky knih už nemám jen na nočním stolku, ale všude. Ovšem zmíním dvě, které mě teď nejvíce dostávají, Amerikánu od Chimamandy Ngozi Adichieové, protože je to velká literatura a Adichieová letos přijede na Svět knihy. A pak Falknov Calling, prozaická prvotina kamaráda Filipa Koryty, jinak slamera Dr. Filipitche.
Máte nějakého zvláště oblíbeného autora?
Duo Jaroslav Rudiš a Jaromír 99 neboli Jaromír Švejdík, komiksový kreslíř. S hudbou Švejdíkovy kapely Priessnitz žiju celý život, pochází ze stejného regionu, až mám často pocit, že jeho hudba je soundtrack mého života. A do Rudišovy tvorby, který se Švejdíkem často spolupracuje, hlavně na projektu Alois Nebel, se ten pocit přenesl také. Jsme zhruba stejně staří, máme podobnou životní zkušenost, baví nás nádraží a vlaky, historie, Sudety.
Kterou knihu si určitě na letošním Světu knihy musíte koupit?
Dokoupím si to, co mi chybí z polské reportérské školy – ostatně dorazí Witold Szablowski s knihou Jak nakrmit diktátora. Nečetl jsem ještě nic také od francouzského hosta Laurenta Bineta, takže určitě jeho poslední opus Civilizace. A dalších asi 20 až 30 knih, nad kterými budu posléze bědovat, kam je dám.
Kterého autora si určitě na veletrhu nemůžete nechat ujít?
Rád bych vysekl poklonu Davidu Mitchellovi, autoru Atlasu mraků. Nejsem moc příznivec fantasy a sci‑fi. V podání Mitchella je to však Literatura.
A kterou autorku byste rád na veletrhu pozval na kávu?
Máme letos hned několik pořadů, při nichž se představí zajímavé ženské dvojice. Třeba Chimamanda Ngozi Adichieová bude mít pořad s Viktorií Hanišovou. Karin Lednická se potká s polskou autorkou Martynou Bunda. Francouzi dovezou Muriel Barberyovou nebo Victorii Masovou. A bude se křtít kniha Hrdinky o význačných ženách, na které se podílela plejáda autorek v čele s Kateřinou Tučkovou. Upřímně, nechtějte po mně jedno konkrétní jméno, jsem šťastný otec od rodiny.
Tak dobře. Už mě jen tedy zajímá název knihy, kterou byste si určitě vzal na pustý ostrov.
Vzal bych si čtečku, které jinak nesnáším, ale pustý ostrov k tomu vybízí – nevíte, jestli by tam byla zavedená elektřina? –, napěchovanou vším, co chci a nestíhám číst. Trváte‑li ale na jednom titulu, tak Sto roků samoty od Gabriela Garcíi Márqueze.
Autorka je publicistka, pracuje pro Nadaci Charty 77 – Konto Bariéry
