Třicítka nových filmů, na nichž se podílelo celkem dvaadvacet zemí, bude uvedena v rámci 6. dnů evropského filmu. Festivalu, který nabízí jedinečnou příležitost seznámit se s novou tvorbou kinematografií starého kontinentu a který si za dobu své existence zajistil mimořádný divácký ohlas. V Praze se bude konat od 11. do 21. března v kinech U hradeb 64 a Lucerna a v Brně od 22. do 30. března v Sále B. Bakaly.

V Praze bude přehlídka zahájena premiérou italského snímku Život je krásný, nejúspěšnějším evropským filmem loňského roku. Získal několik významných ocenění, například Hlavní cenu na MFF v Cannes a Evropskou filmovou cenu 1998 v kategorii nejlepší film a nejlepší herec. Tato pocta připadla režisérovi filmu Robertu Benignimu, který zároveň vytvořil hlavní roli. Jeho film, který je nominován na Oscara, vypráví o osudech smíšené rodiny za druhé světové války. Quido je Žid, a proto on i jeho malý syn Giousé musejí do koncentračního tábora. Tam je dobrovolně následuje i Guidova manželka Dora. Ačkoliv jsou v táboře muži a ženy rozdělení, Guidovi se podaří s Dorou navázat kontakt, schovat Giousého a přesvědčit ho, že jde jen o složitou hru, o jakousi soutěž, jak vyhrát tank.

Italskou kinematografii reprezentuje ještě snímek Francesky Archibugiové Strom hrušek. Příběh o rychlém a bolestném dospívání čtrnáctiletého chlapce, který převezme zodpovědnost za malou nevlastní sestru, je pohledem do složitosti současných rodinných vztahů, v tomto případě komplikovaných matčinou závislostí na drogách.

Lásky tragické i všední

Z Velké Británie přicházejí také dva snímky. Láska prokletá režiséra Johna Mayburyho je studií k portrétu Francise Bacona a je situována do roku 1971 do Paříže, kde malíř pobývá u příležitosti triumfální retrospektivy v Grand Palais. Zatímco přijímá projevy obdivu jako jeden z nejvýznamnějších umělců 20. století, jeho model a milenec George Dryer se v blízkém hotelu pokouší o sebevraždu. Tragický příběh lásky je zasazen do bohémského polosvěta londýnské Soho, kde byl charismatický Bacon středem umělecké skupiny, do níž patřil například i fotograf John Deakin a spisovatel Daniel Farson.

Krupiér Mika Hodgese je obrazem kasina a hráčské vášně z pohledu anonymního krupiéra. Cenu poroty a ocenění za nejlepší debut získal v roce 1997 na z MFF v San Sebastiánu irský snímek režiséra Paddyho Breathnacha Byl jsem na dně. Jeho tragikomickým hrdinou je Git Hynes, který právě vyšel z vězení, ztratil svou dívku a navíc zjistil, že dluží službu gangsterovi jménem Tom French.

Řadou cen je ověnčen snímek klasika francouzské kinematografie Alaina Resnaise Stará známá písnička. Při udělování Césarů, což je francouzská obdoba Oscarů, získal loni ocenění v těchto kategoriích: nejlepší film, scénář, střih, zvuk, nejlepší herec a nejlepší vedlejší mužská a ženská role. Kromě toho byl poctěn Cenou Louise Delucca jako nejlepší francouzský film roku 1998. Snímek, natočený ve francouzsko-italsko-švýcarsko-britské koprodukci, rozehrává variaci na věčné téma spletitosti milostných vztahů.

Romskou problematiku otevírá další francouzský film, Gádžo, dílo režiséra Tonyho Gatlifa. I tento snímek posbíral několik významných cen, například Stříbrného leoparda na MFF v Locarnu v roce 1997 anebo Velkou americkou cenu na MFF v Montrealu ve stejném roce. Vypráví o mladém Pařížanovi Stéphanovi, který se rozhodne v Rumunsku najít neznámou zpěvačku, jejíž amatérskou nahrávku zanechal jeho umírající otec. Jeho pátrání ho dovede mezi romskou komunitu, kde najde přátele i lásku.

Sedmé nebe je název snímku Francouze Benoita Jacquota o mladé ženě, která má zdánlivě vše, co si může přát - úspěšného manžela, krásný byt a chůvu, která pečuje o jejího rozkošného syna. S Matilde však není něco v pořádku. Krade, omdlévá, odmítá jít do práce. Pomoc jí poskytne hypnóza. Záhy se však začínají dít podivné věci s jejím manželem...

Otcové a synové

Francouzsko-španělsko-portugalská koprodukce Rodina debutanta Fernanda Leóna získala také několik cen - například na festivalech ve Valladolidu anebo v Miami. Její příběh je postaven na myšlence, že člověk by měl mít dva životy: jeden na zkoušku a druhý doopravdy. Santiago nehodlá na druhou šanci čekat a rozhodne se svůj život okamžitě napravit. Začne v den svých narozenin, zřekne se syna a rozpoutá rodinnou bouři. Ve stylu road-movie natočil španělský režisér Emilio Martínez Lázaro drama vztahu otce a syna pod názvem Vedlejší cesty. Je směsí tragických a komických situací, které zažívají oba hrdinové, když křižují španělské pobřeží. Čím déle spolu cestují, tím víc se jeden druhému vzdalují.

Portugalsko-španělská koprodukce Pokušení režiséra Joaquima Leitaoa otevírá v příběhu katolického kněze otázky celibátu a zobrazuje vnitřní rozpor muže, který musí volit mezi oddaností církvi a přirozenou touhou po normálním životě. Portugalsko-francouzský snímek Boky Johna Wayna natočil režisér Joao César Monteiro jako absurdní příběh o muži, který chce uskutečnit svůj sen z mládí a projít se po severním pólu houpavým krokem Johna Wayna.

Cenu dánské filmové akademie v pěti kategoriích získala dánsko-švédsko-norská koprodukce Barbara režiséra Nilse Malmrose o charismatické ženě, která se stává osudovou pro tři muže - pastory. Nejpopulárnějším filmem roku 1997 byla ve Švédsku komedie Adam a Eva režisérů Hannese Holma a Mánse Herngrena. Jejími hrdiny jsou manželé, kteří se po čtyřech letech lásky ocitají v koloběhu nudného společného života. Oba touží po změně, ale mají rozdílné názory na to, jak to provést.

Problémy intimních vztahů jsou tématem také povídkového filmu Med a popel, který vznikl v koprodukci Švýcarska, Německa a Tuniska. Režisérka Nadia Faresová ve třech příbězích různých žen - Leila je mladá buřička, neustále bojující za svobodu, vysokoškolačka Amina stojí před rozhodnutím, zda opustit manžela, pětačtyřicetiletá lékařka Naima zkouší předat své životní zkušenosti své dceři - zkoumá důležité životní okamžiky rozhodující o dalších osudech jejích hrdinek, které mají jedno společné: Ocitají se v protichůdných vlivech a požadavcích tradičního a moderního světa a snaží získat kontrolu nad svým životem a nad svými vztahy s muži.

Děti a jehňátka

Na několika mezinárodních festivalech, například v Montrealu a v Káhiře, byl oceněn švýcarsko-německo-francouzský Úplněk režiséra Frediho M. Mureta. Dramatický a zároveň ironický příběh o dvanácti desetiletých dětech, které se během jednoho dne ztratily ze čtyř regionů, vypráví také o tom, čím dnes Švýcarsko je. Jehňátka je název švýcarsko-francouzské koprodukce režiséra Marcela Schlupbacha o dvou dětech čelících hrubé výstřednosti svého otce. I tento snímek byl oceněn na několika festivalech, například v Locarnu, v Sao Paulu anebo v Sofii.

Z Rakouska přicházejí dva filmy. Suzie Washington režiséra Floriana Flickera vypráví o učitelce z východní Evropy, která chce emigrovat do Spojených států, a o trablích, které na své nelehké cestě prožívá. Pod názvem Dědicové natočil Stefan Ruzoweitzky příběh sedmi nádeníků, kteří se po vraždě starého farmáře stanou dědici jeho farmy. Musí se naučit žít svobodně a nezávisle a zároveň musí čelit nenávisti sousedů, kteří je odmítají přijmout jako rovnocenné partnery.

Evropskou filmovou cenu za kameru získal belgicko-francouzsko-italský snímek Červený trpaslík o muži, jemuž je souzeno prožít truchlivý život jako lilipután. Podkladem scénáře k belgickému filmu Maškarní ples se stala skutečná událost - série čtyřiatřiceti brutálních vražd z 80. let, které jsou dodnes neobjasněné. Režisér Julien Vrebos se pokusil o uměleckou rekonstrukci, z níž vyplyne, že policisté vyšetřující zločiny se ocitli v síti politických intrik, pochybných praktik a vydírání mezi agenturami, které mají chránit zákon.

Finsko reprezentují Báječné ženy u vody režiséra Claese Olssona natočené podle románového bestselleru Moniky Fagerholmové. Příběh se odehrává v roce 1964, kdy se Bella se svým synkem Thomasem a manželem Kajusem vypraví do prázdninového letoviska. Setkání s elegantní Rosou a její podivínskou dcerou zcela změní život hlavní hrdinky.

Hrdinou satirického snímku sedmadvacetiletého německého režiséra Janeka Riekeho Zkouška tvrdosti je mírně neurotický mladý muž, který žil od narození jako v bavlnce v poklidu buržoazního života až do okamžiku, kdy mu do cesty vstoupí energická, krásná a žádoucí mesenžerka a levicová eko-teroristka. Německou tragikomedii Já šéf, ty teniska natočil Hussi Kutlucan a líčí příběhy arménského imigranta, jemuž se v nové zemi lepí smůla na paty.

Ve zcela jiném tónu je laděno drama Nad ránem režiséra Olivera Storze o německém imigrantovi, který utekl do USA před Hitlerem, ale před svými vnitřními problémy pramenícími z tragické zkušenosti s fašismem utéct nedokáže. Tragický osud básníka Friedricha Hölderlina, který neunesl svou vášeň pro poezii a nelegitimní lásku a v šestatřiceti letech skončil v psychiatrické léčebně, kde dožil zbytek života, vypráví režisérka Nina Grosseová v německo-francouzsko-polském filmu Ohnivý jezdec.

Komedie a sci-fi

Lehkou zábavu nabízí naopak lucembursko-německý snímek Zase v průšvihu režiséra Andy Bausche o propuštěném vězni, který za prvních několik dní na svobodě dokáže život svůj i svých přátel obrátit vzhůru nohama. Mimo zákon stojí také byznysman v nizozemském snímku Paula van der Oesta Tateova cesta. Chce rychle zbohatnout a tak se vydá na dobrodružnou cestu ruskou nákladní lodí, jejíž posádka rozhodně nebudí důvěru.

Divácky nejúspěšnějším filmem roku 1997 v Nizozemsku byla komedie režiséra Jeana van der Veldeho Superhvězdy o sedmi dvacetiletých mužích, kteří spolu od dětství hrají fotbal až do okamžiku, kdy jim problémy dospělého života začínají vstupovat do zábavy i přátelství.

Podle slavného románu kapverdského spisovatele Germana Almeidy Napumocenův testament natočil Francisco Manso stejnojmenný film, který vznikl v koprodukci Portugalska, Francie, Belgie, Brazílie a Kapverdských ostrovů. Tam se odehrává dramatický příběh muže, který po celý život ukrýval tajemství.

Českou kinematografii bude na Dnech evropského filmu zastupovat sci-fi režiséra Jaromila Jireše Dvojrole. Hlavní postavu vytvořila Tereza Brodská, v dalších rolích uvidíme Jana Hartla, Karla Rodena a Slávku Budínovou. Příběh je odstartován havárií stařičké docentky, která autem porazí mladou a půvabnou volavku bytařské party Yvettu. Obě jsou na hranici klinické smrti. Dva lékaři, kteří již prováděli úspěšné neurochirurgické pokusy na zvířatech, se odváží provést operaci, která dává naději alespoň jedné z žen. Yvetta s mozkem a vědomím staré docentky se probouzí, ale vyvstává otázka, koho vlastně lékaři zachránili.