Ukázkou takzvaného libertinského románu je kniha Tereza filozof, jejíž české vydání opatřil doslovem profesor Miroslav Petříček.

Libertinismus navazuje na myšlenky francouzských osvícenců 18. století, propaguje však nejenom volnost názorů, ale též společenských mravů. Odrazem v literatuře je například dílo Nebezpečné známosti Choderlose de Laclose a zejména tvorba markýze de Sade.

Knihu Tereza filozof z roku 1748, za jejíhož autora je nejčastěji považován Boyer d'Argens, s dobovými ilustracemi z německého vydání vydává nakladatelství Prostor.

S erotickými pasážemi se v knize prolínají úvahy postav o morálce, náboženství a metafyzice. Autor pojal ženskou postavu v rozporu s tehdejšími konvencemi: nechce se stát manželkou ani matkou, do popředí dává smyslnost a ukazuje, že žena může poznat rozkoš i bez přičinění muže. Velký prostor je věnován morálce představitelů církve.

"Tereza filozof je atraktivní čtení na hranici pornografie (jak bychom řekli dnes), a přitom cituje filozofické nauky stejně smělé a převratné, jako byly ty, jichž se dovolávali encyklopedisté. Spis lze považovat za příklad zvláštního žánru, jímž je libertinský román," napsal v doslovu knihy její překladatel Miroslav Petříček.

Román kvůli cenzuře vyšel anonymně a ilegálně v polovině 18. století ve Francii. Ve své době šlo o jedno z nejpronásledovanějších děl.

Původně byl za autora považován Denis Diderot, avšak jako nejpravděpodobnější tvůrce textu se dnes označuje Jean-Baptiste de Boyer, markýz d'Argens. Tedy voják, který po zranění opustil vojenskou službu a věnoval se literatuře. Dodnes však autorství textu není jisté.

Spisovatel se v knize Tereza filozof inspiroval dobovou událostí a názvy postav jsou anagramy. V roce 1731 otřásl Francií skandál, když vyšlo najevo, že jezuita Jean-Baptiste Girard (v knize Dirrag) zneužíval v Toulonu svou dvacetiletou kajícnici Marii-Cathérine Cadiereovou (Eradice).

Typ libertinské prózy, který představuje Tereza filozof, má podle Petříčka kořeny v Rozpravách o mravech hříšných kurtizán Pietra Aretina (1536).

Kniha

Boyer D’Argens

Tereza filozof

2016, Nakladatelství Prostor, přeložil Miroslav Petříček, 192 stran, 347 korun

Zprostředkovaně sahá až k Dekameronu, avšak navazuje rovněž na své starší předchůdce, například na Dámskou akademii (v latině je tento text doložen již před rokem 1655, francouzsky vyšel kolem roku 1680) anebo na Venuši v klášteře aneb Jeptišku v košili (1685). Všechna tato díla jsou pak podle Petříčka předstupněm k románům markýze de Sade.

Duch libertinství ve třech různých podobách představuje například výbor Vášeň a rozum, který vyšel roku 2008. Vedle románu Tereza filozof obsahuje pojednání Choderlose de Laclose O ženách a jejich výchově a novelu Není zítřku barona Vivanta Denona.

Šokující popis násilných sexuálních praktik v knize 120 dnů Sodomy anebo Škola libertinství od markýze de Sade vyšel poprvé v nezkrácené verzi v Česku až v roce 2009.

Související