Návrh německého zákona o omezení prodeje uměleckých děl do zahraničí rozhořčil mnohé tamní umělce. Georg Baselitz, který se proslavil malbou obrovských portrétů umístěných hlavou dolů, se proto rozhodl odstranit všechny své práce z německých muzeí. Stálou kolekci devíti obrazů a sochu si Baselitz před několika dny odvezl z muzea Albertinum v Drážďanech, jak informovala německá Deutsche Welle.
Návrh zákona říká, že každé umělecké dílo starší 50 let a s hodnotou nad 150 tisíc euro by před prodejem do zahraničí měla posoudit komise a následně rozhodnout, zda se nejedná o německé kulturní dědictví. Pokud ano, majitelé by je pak mohli prodávat pouze na území Německa.
„Jestli bude návrh uzákoněn, nepříjemně to zasáhne sběratele i majitele muzeí a galerií. Pokud se díla označená za národní kulturní dědictví budou moci prodávat jen v Německu, jejich prodej vydělá pouze zlomek peněz, které by mohly získat například při prodeji ve Spojených státech,“ řekl právník a odpůrce navrhovaného zákona Peter Raue.
Do protestů proti plánovanému uzákonění se kromě Baselitze připojil i světoznámý německý malíř Gerhard Richter nebo dědicové majetku malíře a grafika Maxe Beckmanna, kteří uvažují o odstranění kolekce jeho děl z muzea Museum der bildenden Künste v Lipsku. A ani Baselitz v přebírání svých děl pravděpodobně nekončí. Kromě drážďanského Albertina si nejspíš kolekce odveze i z galerií v Mnichově a Chemnitzu.
Ministryně kultury Monika Grüttersová, která s chystaným zákonem přišla, se nad bouřlivými protesty podivuje. „Návrh pouze rozšiřuje zákon, který v Německu platí již od roku 1955, a zdá se, že až dosud nikomu nevadil. Do legislativního procesu navíc byla zapojena umělecká sdružení i řada odborníků a profesionálů,“ řekla agentuře DPA.
Jednání malíře Baselitze ministryně označila za přehnané. „Není žádný reálný důvod odstraňovat díla z muzeí. Především proto, že výpůjčky nejsou ovlivněny zákonem,“ dodala ministryně. Největším problémem zákona podle ní bude určení kritérií pro posouzení, jaká díla by měla být označena za kulturní dědictví Německa.
Mnoho umělců i odborníků tvrdí, že nový zákon uškodí německému trhu s uměním a omezí práva sběratelů. „Někteří sběratelé se možná rozhodnou své sbírky z muzeí odstranit ze strachu, že je později nebudou moci prodat do zahraničí. Malíř Baselitz může být jen prvním z mnoha,“ myslí si právník Raue a dodává, že pokud by byl plánovaný zákon skutečně schválen, pak všem majitelům cenných děl doporučí poslat je do zahraničí.
Raue zároveň zdůrazňuje, že taková situace by znamenala obrovskou ztrátu pro německou uměleckou scénu.
To potvrzuje také Hilke Wagnerová. ředitelka drážďanského muzea Albertinum, odkud právě Baselitz odstranil svá díla. Jak řekla agentuře APD, obává se především toho, že by jej další umělci mohli následovat.
Do prázdné místnosti, kde se dříve nacházela Baselitzova díla, se nyní Wagnerová rozhodla nastěhovat obraz Thomase Bayrleho s názvem Euro. Umělec dílo vytvořil v roce 1998, až dosud však bylo umístěno v muzejním skladišti. Kresba zachycuje dětská autíčka kroužící po obřím kruhovém objezdu ve tvaru eura. Nahrazení Baselitzovy sbírky zrovna touto malbou však Wagnerová nepovažuje za provokaci, ale spíše za jakýsi požadavek k navrácení stálé kolekce Baselitzových děl.
