ČTKOsud básníka a patrona undergroundu Ivana Martina Jirouse řečeného Magora bude hlavní osou výstavy Charta Story, kterou připravuje Národní galerie v Praze.
Přehlídka začne 20. ledna v Salmovském paláci na Hradčanech a připomene 40. výročí vzniku neformální občanské iniciativy, jež kritizovala nedodržování lidských a občanských práv.
Výstavu doprovodí ještě druhá expozice, která na fotografiích ukáže dění v tehdejší neoficiální kultuře. Výstavy v úterý spolu s plánem na rok 2017 představil ředitel Národní galerie Jiří Fajt.
"Národní galerie zahájí výstavní sezonu 2017 novou expozicí Charta Story v Salmovském paláci, kde před 40 lety vznikla a prvními signatáři byla podepsána Charta 77. Je to nejvýznamnější symbol statečného vzdoru občanské společnosti namířeného proti represivním praktikám tehdejšího totalitárního režimu a vyzdvihuje nutnost aktivní obhajoby základních lidských práv a svobod," uvedl Fajt.
Ivan Martin Jarous, autor něžných i dryáčnických veršů, výrazná postava českého undergroundu a signatář Charty 77, zemřel před pěti lety v 67 letech. Jeho způsob života a mnohdy excentrické výstupy mu vysloužily přezdívku Magor, pod níž vydával i své verše.
Proslul jako odpůrce totalitního režimu v bývalém Československu, za což byl několikrát vězněn. Celkem strávil v nejtěžších žalářích v 70. a 80. letech 8,5 roku.
Na jeho příběhu, dokumentovaném fotografiemi, písemnostmi i osobními věcmi, autoři výstavy společně s historickým zhodnocením Petra Blažka a Veroniky Tuckerové představí životní osudy lidí z různých společenských okruhů, jejichž spojnicí bylo souznění s duchem textu Charty a kteří byli jejími signatáři.
Na výstavě spolupracují také Zuzana a Eugen Brikciusovi a podílí se na ní i Libri Prohibiti, Knihovna Václava Havla nebo Archiv Jana Patočky.
Expozice Charta Story bude podle Fajta dokumentovaný příběh, jehož výsostným rysem je múzičnost. V případě výstavy Charta 77 ve fotografii má jít především o zachycení dobové atmosféry. V této části výstavy budou představeny fotografie Jiřího Bednáře, Jaroslava Brabce, Michaela Duse, Bohdana Holomíčka, Jana Kašpara, Jaroslava Kukala, Ivana Kyncla, Ondřeje Němce, Viktora Stoilova, Oldřicha Škáchy i dalších fotografů, kteří zachycovali dění v tehdejší neoficiální kultuře.
Vznik disidentské iniciativy s názvem Charta 77 byl významným milníkem nejen v moderních dějinách Československa. Charta byla prvním a nejdéle působícím opozičním hnutím v sovětském bloku a inspirovala podobné aktivity v jiných zemích. Společenství lidí usilujících o dodržování lidských práv se začalo formovat v roce 1976 při soudním procesu s představiteli kulturního undergroundu.
