Osud básníka a patrona undergroundu Ivana Martina Jirouse řečeného Magora bude hlavní osou výstavy Charta Story, kterou připravuje Národní galerie v Praze.
Přehlídka začne 20. ledna v Salmovském paláci na Hradčanech a připomene 40. výročí vzniku neformální občanské iniciativy, jež kritizovala nedodržování lidských a občanských práv.
Výstavu doprovodí ještě druhá expozice, která na fotografiích ukáže dění v tehdejší neoficiální kultuře. Výstavy v úterý spolu s plánem na rok 2017 představil ředitel Národní galerie Jiří Fajt.
"Národní galerie zahájí výstavní sezonu 2017 novou expozicí Charta Story v Salmovském paláci, kde před 40 lety vznikla a prvními signatáři byla podepsána Charta 77. Je to nejvýznamnější symbol statečného vzdoru občanské společnosti namířeného proti represivním praktikám tehdejšího totalitárního režimu a vyzdvihuje nutnost aktivní obhajoby základních lidských práv a svobod," uvedl Fajt.
Ivan Martin Jarous, autor něžných i dryáčnických veršů, výrazná postava českého undergroundu a signatář Charty 77, zemřel před pěti lety v 67 letech. Jeho způsob života a mnohdy excentrické výstupy mu vysloužily přezdívku Magor, pod níž vydával i své verše.
Proslul jako odpůrce totalitního režimu v bývalém Československu, za což byl několikrát vězněn. Celkem strávil v nejtěžších žalářích v 70. a 80. letech 8,5 roku.
Národní galerie chystá dvě výstavy o Chartě 77, ta první se opře o příběh básníka Magora



Na jeho příběhu, dokumentovaném fotografiemi, písemnostmi i osobními věcmi, autoři výstavy společně s historickým zhodnocením Petra Blažka a Veroniky Tuckerové představí životní osudy lidí z různých společenských okruhů, jejichž spojnicí bylo souznění s duchem textu Charty a kteří byli jejími signatáři.
Na výstavě spolupracují také Zuzana a Eugen Brikciusovi a podílí se na ní i Libri Prohibiti, Knihovna Václava Havla nebo Archiv Jana Patočky.
Expozice Charta Story bude podle Fajta dokumentovaný příběh, jehož výsostným rysem je múzičnost. V případě výstavy Charta 77 ve fotografii má jít především o zachycení dobové atmosféry. V této části výstavy budou představeny fotografie Jiřího Bednáře, Jaroslava Brabce, Michaela Duse, Bohdana Holomíčka, Jana Kašpara, Jaroslava Kukala, Ivana Kyncla, Ondřeje Němce, Viktora Stoilova, Oldřicha Škáchy i dalších fotografů, kteří zachycovali dění v tehdejší neoficiální kultuře.
Vznik disidentské iniciativy s názvem Charta 77 byl významným milníkem nejen v moderních dějinách Československa. Charta byla prvním a nejdéle působícím opozičním hnutím v sovětském bloku a inspirovala podobné aktivity v jiných zemích. Společenství lidí usilujících o dodržování lidských práv se začalo formovat v roce 1976 při soudním procesu s představiteli kulturního undergroundu.
Národní galerie chystá dvě výstavy o Chartě 77, ta první se opře o příběh básníka Magora



Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist