Řediteli Národní galerie se stále nedaří prosadit vstupné zdarma

Ředitel Národní galerie v Praze Milan Knížák chce zvýšit počet návštěvníků stálých expozic zavedením vstupu zdarma. Časově omezené výstavy, kterých je v programu NG asi 20 procent, by byly dál zpoplatněné. Prozatím gelerie v těchto dnech výši vstupného alespoň upravuje. Zavádí od 16:00 slevu (expozice jsou otevřené do 18:00), do Veletržního paláce už nebude třeba kupovat vstupenky po jednotlivých patrech.

Ministerstvo kultury se ale zdráhá zvýšit kvůli vstupu zdarma rozpočet jen jedné ze svých 33 příspěvkových organizací, neboť by to bylo nespravedlivé pro ty ostatní. Knížák označuje toto vysvětlení za nesmysl a "socialistické manýry". Ostatní organizace volné vstupy nepožadují, nebo by na ně, vzhledem k malé návštěvnosti, nepotřebovaly zvýšené dotace. "Moravská galerie je okamžitě připravena také zavést volný vstup, jenom s námi drží basu, nechce to udělat dříve, protože jsme s tím přišli první," říká Knížák.

Situaci, kdy lidé chodí do NG zadarmo, má instituce vyzkoušenou při dnech volného vstupu, při nich si vyzkoušela i zátěž zvýšeného počtu návštěvníků. NG ročně hospodaří přibližně s 300 miliony korun, z toho státní dotace je kolem 210 milionů. "Tržby ze vstupného jsme částečně schopni nahradit jinými zdroji, potřebujeme jen deset milionů na to, abychom si udrželi stejný rozpočet," řekl Knížák.

Myšlenka na volný vstup jej napadla již dříve, především po konfrontaci Veletržního paláce s novou částí londýnské Tate Gallery; Tate Modern vznikla z průmyslového objektu a věnuje se prezentaci současného umění. "V expozici jsou výstavy, které jsou placené, a ty, které ne. Viděl jsem, kolik lidí tam přichází a že se ten prostor stal jakousi veřejnou platformou," popisuje Knížák jeden z inspiračních zdrojů. Pro srovnání uvádí, že je mnoho dalších evropských galerií, jež vstupné nevyžadují - v Londýně například Národní galerie, stejně tak zadarmo je i Národní galerie v Maďarsku, uvedl.

Ředitel věří, že by chodilo více teenagerů, kterým se dnes nechce za návštěvu galerie utrácet, či lidí ve starším věku. V případě, že lidé neutratí za vstup, nebudou třeba váhat s koupí katalogu či s přikoupením vstupenky na doprovodný program; zajdou také třeba do restaurace v objektu galerie - to vše výstavní instituci podle Knížáka návštěvníkům přibližuje, ta se pak více stává součástí jejich života.