Oscary znají majitele - králem je Scorseseho Skrytá identita

Oscara za nejlepší film loňského roku získal snímek Skrytá identita režiséra Martina Scorseseho. A prestižní ocenění za režii si odnáší rovněž Martin Scorsese, pro kterého jde o oscarový režisérský debut. Scorsese se tak konečně dočkal zlaté sošky, i když větší šance se mu dávaly u jeho předchozího snímku Letec.
Prestižní zlatou sošku dostal tento americký režisér až na šestý "pokus", jeho nominace v minulosti vyšly na prázdno. Scorseseho ocenil i zaplněný sál divadla Kodak Theater v Los Angeles, který mu dlouze aplaudoval. Scorsese je podepsán rovněž pod snímky jako Věk nevinnosti, Zuřící Býk, Kasino či Taxikář.

Skrytá identita (v originále Departed) si tak, kromě režie a nejlepšího filmu roku, odnáší zlatou sošku za scénář podle předlohy a střih. Snímek se tak stal se čtyřmi oceněními vítězným filmem letošního oscarového klání.

U hlavních hereckých cen žádné překvapení

Oscara za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli dostal Forest Whitaker za postavu ugandského diktátora Idiho Amina ve snímku Poslední skotský král. Na zlatou sošku v této kategorii byli kromě něj nominováni ještě Peter O'Toole, Will Smith, Leonardo DiCaprio a Ryan Gosling.
Pětačtyřicetiletý Whitaker uspěl hned při své první nominaci, připomněla agentura Reuters. Herec, který kvůli roli musel ztloustnout a učit se svahilštinu, je podle ní teprve čtvrtým černošským hercem, jenž v této kategorii zvítězil.
Loni si prestižní ocenění za nejlepší herecký výkon v hlavní roli odnesl Philip Seymour Hoffman za roli spisovatele Trumana Capoteho ve filmu Capote režiséra Bennetta Millera.

Cenu Americké filmové akademie za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli dostala podle očekávání britská herečka Helen Mirrenová. Oscara získala za film Královna.
Jednašedesátiletá Mirrenová, pro niž je to první Oscar, v tomto snímku ztělesnila současnou britskou královnu Alžbětu II. v době smrti její snachy, princezny Diany, v roce 1997. Herečka, která si pro tuto příležitost oblékla krémové šaty od Christiana Lacroixe, již před vyhlášením uvedla, že její nejoblíbenější scénou ve filmu je piknik královny s jejím manželem princem Philipem.

Oscar za nejlepší filmovou hudbu putoval k argentinskému skladateli Gustavovi Santaolallaovi za film Babel. Santaolalla získal sošku už loni za Zkrocenou horu.
Nejkrásnější píseň, I Need To Wake Up, zazněla podle akademiků v dokumentu Nepříjemná pravda.
Nejlepší původní scénář napsal podle akademiků Michael Arndt ke snímku Malá Miss Sunshine.
Za nejlepší vizuální efekty získali sošku Piráti z Karibiku - Truhla mrtvého muže. Snímek Skrytá identita Martina Scorseseho bodoval i v kategorii nejlepší střih.

Nejlepší výkon v mužské vedlejší roli podal v roce 2006 podle akademiků dvaasedmdesátiletý Alan Arkin. Sošku mu porota udělila za roli požitkářského a vulgárního dědečka v nekonvenční americké rodinné komedii Malá Miss Sunshine. Jde o prvního Oscara pro tohoto mnohonásobně nadaného umělce - rovněž mimo jiné skladatele a zpěváka - jenž byl poprvé nominován už v 60. letech minulého století. Arkinovo vítězství bylo podle agentury Reuters překvapením. Odborníci čekali spíše triumf Eddieho Murphyho, který získal již několik větších hollywoodských cen za roli soulového zpěváka na drogách v muzikálu Dreamgirls.

Jako Arkinův ženský protějšek stanula na oscarovém pódiu se soškou v ruce pětadvacetiletá afroamerická zpěvačka Jennifer Hudsonová. Ocenění získala za nejlepší výkon ve vedlejší roli v Dreamgirls, který byl jejím prvním filmem.

Cena za nejlepší scénář podle předlohy putovala k Williamu Monahanovi za drama Skrytá identita, které režíroval Martin Scorsese.
Zatím tři Oscary - za kameru, výpravu a masky - obdržela filmová fantazie El Laberinto del Fauno (Faunův labyrint) mexického režiséra Guillerma del Tora, nominovaná na celkem šest Oscarů. Snímek, zasazený do období frankismu, vypráví příběh dvanáctileté Ofelie, kterou hraje Ivana Baqueroová. Svou roli v něm hraje "superhmyz" a víly.

Z "neanglických" snímků vyhrály Životy těch druhých

Oscara za celoživotní dílo udělila Americká filmová akademie osmasedmdesátiletému italskému skladateli Enniovi Morriconemu. Prestižní ocenění dostal Morricone za své filmové melodie, které napsal pro více než 400 snímků během 45 let trvající kariéry.

Jako nejlepší neanglicky mluvený film ocenila porota německé drama o tajné východoněmecké službě Stasi Životy těch druhých debutujícího režiséra Floriana Henckela von Donnersmarcka. Český film letos v oscarovém klání žádné želízko v ohni neměl.

Nejlepším dokumentárním filmem loňského roku je podle poroty Nepříjemná pravda režiséra Davise Guggenheima. Ústřední postavou dokumentu o globálním oteplování je bývalý americký viceprezident Al Gore, který po neúspěšné kandidatuře na prezidenta přednáší veřejnosti po celém světě o nebezpečí klimatických změn.

Jako nejlepší krátkometrážní hraný film ocenili akademici americký muzikál West Bank Story (Příběh ze Západního břehu) režiséra Ariho Sandela. Film, odehrávající se na pozadí izraelsko-palestinského konfliktu, vypráví o milostném vztahu mezi izraelským vojákem, jehož rodiče mají stánek s falafelem, a Palestinkou, která sedí za kasou konkurenčního podniku.

Oscara za nejlepší celovečerní animovaný film získala americko-australská tučňáčí story z ledové Antarktidy Happy Feet. Nejlepším krátkým animovaným filmem byl vyhlášen The Danish Poet (Dánský poeta) režisérky norského původu Torill Koveové.

Apocalypto v "technice" vyšlo naprázdno

Oscara za zvuk dostaly Dreamgirls a za zvukové efekty Dopisy z Iwo Jimy. Na tomto snímku se podíleli dva zvukaři, Bub Asman a Alan Robert Murray, jehož otec přežil útok na ostrov Iwodžima, kde Japonci kladli za druhé světové války fanatický odpor Američanům.

Rekordní 19. nominaci letos "promarnil" zvukař Kevin O´Connell. Tentokrát byl nominován spolu se dvěma kolegy za Apocalypto režiséra Mela Gibsona. Film neproměnil ani jednu ze třech nominací v "technických" kategoriích. Gibsona, úspěšného na Oscarech z roku 1995 se snímkem Statečné srdce, mnoho osobností Hollywoodu odsoudilo za jeho antisemitské poznámky loni v létě.

Sošku za nejlepší kostýmy přiřkli akademici Mileně Canonerové za film Marie Antoinetta.