Ďáblova bible se vrací do Česka

Ďáblova bible (pro zvětšení klikněte na obrázek)

V Praze se oficiálně po 360 letech představí největší světový rukopis Codex Gigas - Ďáblova bible. Kniha vznikla před osmi sty lety v klášteře benediktinů v Podlažicích a v roce 1648 ji z Prahy odvezla švédská vojska drancující zemi na konci třicetileté války. Od té doby byla uchovávána ve Stockholmu, odkud se nakrátko vrací do své domoviny, k vidění pro veřejnost bude od 20. září v Národní knihovně v pražském Klementinu, kde potrvá výstava do 6. ledna 2008.

Ďáblova bible má pohnutou historii a už její vznik je opředen tajemstvím. První zmínky se o knize objevují v roce 1295, ale má se za to, že vznikla kolem roku 1229 v malém benediktinském klášteře v Podlažicích na Chrudimsku.Podle legendy ji tehdy během jedné jediné noci celou napsal jistý mnich, který aby se zachránil před smrtí nabídl, že napíše největší knihu "jakou kdy svět viděl". Když ale mnich zjistil, že to nestihne zaprodal údajně svoji duši ďáblu, který s úkolem pomohl. Pověst tvrdí, že z vděčnosti pak mnich nakreslil do knihy jeho obrázek.

I přes legendu nebyl Codex Gigas nikdy zničen inkvizicí, ale naopak se stal středem učenců a zájemců o kuriozity. Jak rostla historická hodnota knihy, tak narůstal i její věhlas mezi obyčejnými lidmi, pro které je zajímavým pohledem do historie.

Největší rukopis

Nejslavnější obrázek knihy (pro zvětšení klikněte na obrázek)

Bible je největším rukopisným dílem na světě. Je vysoká 90 cm a široká 50,5 cm, přitom váží 75 kilogramů. Obsahuje 312 pergamenových listů, tzn. 624 stran, a odhadem bylo k sepsání knihy bylo zapotřebí kůže ze 160 oslů nebo mezků. Původně Codex Gigas obsahoval listů 320, ale osm z nich v minulosti někdo vyřízl.

Historici, kteří knihu zkoumali, se shodují, že jde o dílo jediné osoby, ale narozdíl od legendy odhadují, že její napsání muselo autorovi zabrat až dvacet let. Odborníci i laická veřejnost obdivují především jednotnou celistvost knihy, harmonii písma a iniciál, celkové kompozice a jednotlivé detaily. Všechny texty v knize jsou přitom dodnes čitelné.

Codex Gigas obsahuje latinsky psanou celou bibli, Starý a Nový zákon, Kosmovu kroniku českou a řadu dalších spisů a záznamů. Jedním z nich je i tzv. "Penitenciál - příručka pro kněze", obsahující seznam hříchů a příslušné způsoby pokání. A právě zde se nachází největší pozoruhodnost, která přispěla k názvu knihy - je zde vyobrazena na více než polovině stránky barevná postava čerta.

Čtyři století v Čechách, poté ve Švédsku

Ďáblova bible se v sedmnáctém století dostala do rudolfinských sbírek v Praze, během třicetileté války ji ale švédští vojáci společně s mnoha dalšími uměleckými díly odvezli v roce 1648 do Stockholmu. Kniha dodnes náleží švédské Královské knihovně.

V domácím prostředí je Codex Gigas jedinečný také třeba tím, že jej dosud jen málokdo z odborníků mohl studovat. "Naposledy ji studoval Josef Dobrovský, který ji ve Švédsku vlastně znovuobjevil," řekla ředitelka historických a hudebních fondů Národní knihovny Miroslava Hejnová, která asistovala nynějšímu transportu knihy do Prahy.

Její výstavu budou doprovázet speciální opatření. Kniha je téměř neukradnutelná, proto mají opatření především bezpečnostní a ochranný ráz. Po převozu bible putovala rovnou do speciálního trezoru, kde bude nepřetržitě pod dohledem kamer a bude zde knize zachováno optimální klima. "Je velmi důležité, aby byla v takovém prostředí, ve kterém ji nic nepoškodí. Musí na ni dopadat vhodné světlo, upravena musí být i vlhkost vzduchu," popsal Zdeněk Uhlíř z Národní knihovny. "Už nezáleží na tom, čí kniha je. Hlavně že je dostupná veřejnosti a je možné se na ni podívat. Ve Švédsku se o ni výborně starají," dodal.

Národní knihovna pro výstavu zbudovala speciální prostor - klimatizovanou komoru. Za dvojími dveřmi je místnost se stálou teplotou kolem 18 stupňů Celsia a vlhkostí kolem 50 procent, v níž se nachází jediný objekt - vitrína s knihou. V ní může návštěvník výstavy pobýt maximálně deset minut.
"Komora stála 2,5 milionu korun, ale knihovna tím získala prostor, ve kterém bude moci vystavovat vzácné rukopisy. Plánujeme Kodex vyšehradský, který byl naposledy vystaven v roce 1964," řekl ředitel NK Vlastimil Ježek.

Vitrínu pro výstavu dodali Švédové stejně jako trezor, ve kterém se kniha převážela do Prahy. "Trezor se vyráběl na mnoho pokusů, vždy jej zkoušeli rozbít, a teprve až když nešel žádným z možných nástrojů zničit, rozhodli se pro jeho konečnou podobu," řekla Kateřina Nováková z NK.

O ceně Ďáblovy bible nelze ani spekulovat - cena vzniká až tehdy, že se daný předmět dostává na trh, což je v případě Codexu gigas téměř nepředstavitelné. Lze ji jen srovnávat s dalšími díly, třeba v Česku uloženými středověkými rukopisy - ovšem méně rozsáhlými, iluminovanými a s menší popularitou. Až na miliardu korun odhadují odborníci hodnotu pravděpodobně nejcennějšího rukopisu ve sbírkách českého státu, Kodexu vyšehradského. Na desítky až stovky milionů korun se odhaduje i hodnota dalších rukopisů - Pasionálu abatyše Kunhuty, Velislavovy bible či Budyšínského rukopisu Kosmovy kroniky.

Výstava Tajemství největší knihy světa

Národní knihovna již nyní eviduje velký zájem návštěvníků, proto zvolila ojedinělý systém prodeje vstupenek na výstavu. Jejich předprodej začne dnes. Návštěvníci si musí vstupenku v ceně 100 korun, resp. zlevněnou za 50 Kč, nejprve rezervovat na konkrétní termín na internetových stránkách www.nkp.cz nebo www.klementinum.cz. Úterky a soboty budou vyhrazeny pro vstup bez rezervace. 

Otevřeno bude od úterý do neděle od 10 do 19 hodin. Čas vstupu na výstavu je v každou celou hodinu a Národní knihovna vyžaduje dodržování přesného času vstupu do trezorové místnosti, který bude návštěvníkovi sdělen při vstupu na výstavu.

Národní knihovna připravuje k výstavě Ďáblovy bible i knihu - její autoři mohli studovat alespoň digitální podobu kodexu. Výstava by tak podle Hejnové měla být  prvním krokem k seznámení s knihou i pro odborníky. Kromě literárních historiků bude Codex zajímat i historiky umění či odborníky zabývající se dějinami církevními i světskými.

Na internetových stránkách Švédské národní knihovny http://www.kb.se/codex-gigas/cze/ naleznete digitalizovanou verzi všech stránek rukopisu spolu s českým komentářem o jeho historii, textech, písmu, iniciálách a iluminaci. Nechybí ani fotogalerie vybraných pasáží a další informace o této originální knize.