Lessingová má Nobelovu cenu za literaturu

Letošní Nobelovu cenu za literaturu získala Britka Doris Lessingová. Ve Stockholmu to dnes oznámil výbor pro udělování Nobelovy ceny při Švédské akademii věd.

Sedmaosmdesátiletá autorka na základě "ženské zkušenosti zkoumá rozdělenou civilizaci se skepticismem, zápalem a vizionářskou sílou", zdůvodnili švédští akademici význam oceněné literátky.

Naposledy získala žena Nobelovu cenu za literaturu před třemi roky, kdy si toto prestižní ocenění odnesla Rakušanka Elfriede Jelineková. Ve více než stoleté historii udělování těchto cen je Lessingová teprve 11 spisovatelkou, které se tohoto vyznamenání dostalo.

Prognózy odborníků nenaplněny

Kritici, novináři a dokonce i sázkaři neměli jasného favorita, ale nejčastěji mezi nimi byl na americký romanopisec Philip Roth.
Čtyřiasedmdesátiletý autor sedmadvaceti románů, není mezi favority žádnou novinkou, ale letos mu na aktuálnosti dodává také jeho nový román Elévův odchod (Exit Ghost), který vyšel počátkem října. Mezi severskými literárními kritiky má Roth celou řadu příznivců, jeho osobnost však zůstává vzhledem k tomu, že se v tamních médiích objevuje jen velmi málo, veřejnosti skryta.

Dalším americkým želízkem v ohni byla devětašedesátiletá Joyce Carol Oatesová, nesmírně plodná autorka píšící podle některých kritiků však "až příliš mnoho". Oatesovou tipovali hlavně ti, kteří stále častěji poukazují na velmi malý počet ženských laureátek literární Nobelovy ceny. Před třemi lety sice cenu získala Rakušanka Elfriede Jelineková a před ní v 90. letech ještě Polka Wislawa Szymborska, Američanka Toni Morrisonová a Jihoafričanka Nadine Gordimerová, avšak ve více než stoleté historii je ženských jmen jinak poskrovnu. Proto padá dosti často i jméno dánské básnířky Inger Christensenové.

Arabskou literaturu mezi tipy zastupoval kontroverzní palestinský básník Mahmúd Darviš, politicky angažovaný muž, jenž byl dokonce členem výkonného výboru OOP, a Izraelec Amos Oz.

Švédská akademie, která Nobelovu cenu za literaturu každoročně uděluje, vždy oznamuje datum vyhlášení ceny jako poslední ze všech šesti nobelovských výborů. Rychlost, s jakou akademie datum oznámila letos, kontrastovala s jejím váháním v některých ročnících v minulosti a naznačila, že při výběru laureáta našli švédští akademikové poměrně rychle snadnou shodu.