Kohout končí s festivalem kvůli nezájmu politiků

Dramatik Pavel Kohout, který stál před 12 lety u zrodu Pražského divadelního festivalu německého jazyka a byl členem festivalového vedení, ukončil spolupráci s touto přehlídkou. Rozhodnutí, které odůvodnil stále větším nebezpečím jejího zániku, sdělil z pódia divákům závěrečného představení festivalu. Ve Stavovském divadle jím byla inscenace Můj Nestroy Petera Turriniho, s níž přijelo vídeňské Theater in der Josefstadt.

"Během 12 let zhlédlo naše publikum 111 premiér souborů i sólistů na celkem 158 večerech. Povedlo se to díky úsilí mnoha lidí. Já byl přitom takovým obráncem, řešil problémy a zajišťoval další existenci této přehlídky," uvedl v osobním projevu proneseném v němčině Kohout. Upozornil na to, že se od počátku mohla konat díky velkorysosti mnoha sponzorů, kteří však mají své hranice.

"Považují však za nutné, aby byl tento kulturně politický projekt přímo podporován i vládami; jinak nelze zachovat nasazenou laťku. Toto nebezpečí je stále větší, mohlo by znamenat konec bez možnosti návratu," zdůraznil Kohout. I proto prý v posledních dvou letech hovořil s mnoha významnými politiky.

"Jelikož to zůstalo bez úspěchu, považuji to za poslední znamení, že festival potřebuje čerstvou sílu, které se to podaří. Proto se po 12 letech loučím slovy: Bylo to moc hezké - moc mě to těšilo," zakončil Kohout svou krátkou řeč.

Zpravodaji ČTK pak odmítl cokoliv komentovat. Ze své lóže si vzal kabát a opustil Stavovské divadlo.

Především za organizaci Pražského divadelního festivalu německého jazyka, na němž se už od začátku podílí, převzal před čtyřmi lety spisovatel a dramatik Pavel Kohout vysoké německé vyznamenání - Velký kříž za zásluhy s hvězdou a stuhou, které se uděluje za rozvíjení dobrých česko-německých vztahů.

"Odpověď na dotaz, proč dostávám už poněkolikáté vysoké vyznamenání z ciziny, a ne z domova, je jednoduchá. Mám totiž v těchto zemích štěstí, že mě poznaly až v mé druhé, lepší polovině života," sdělil tehdy Kohout ČTK a podotkl, že se v exilu neocitl dobrovolně.

Letošní ročník festivalu zahajovala světová premiéra jeho hry napsané v němčině Malá hudba moci. Nastudovala ji činohra Národního divadla v Praze a pro autora byla debutem na velkém jevišti české první scény. Kritika jí však vytkla melodramatičnost, plytkost, povrchnost, schematičnost a kýčovitost.