Česko budou na Oscarech hájit Karamazovi

Film režiséra a scénáristy Petra Zelenky Karamazovi navrhla Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) k nominaci na prestižního amerického Oscara v kategorii Nejlepší cizojazyčný film. Při hlasování akademiků získal tento snímek nejvíce bodů. ČTK to dnes oznámil ředitel ČFTA Petr Vachler.

V nejlepší trojici se v abecedním pořadí umístily snímky Tobruk režiséra Václava Marhoula a Venkovský učitel Bohdana Slámy. Nominace 81. ročníku cen americké Akademie filmových umění a věd budou oznámeny 22. ledna 2009, vítězové budou vyhlášeni tradičně v Los Angeles 22. února.

Příběh filmu Karamazovi se odehrává v současném Polsku. Skupina pražských herců přijíždí do Krakova, aby na alternativním festivalu v prostoru oceláren uvedla Dostojevského hru Bratři Karamazovi. Na pozadí divadelní zkoušky se odehrávají i osudy hereckého souboru, příběhy herců a režiséra; do děje zasáhne také osobní tragédie jednoho z diváků.

Kde leží síla kinematografie naší země?

"Z nominace české akademie mám samozřejmě radost. Myslím, že jedinou možností, jak uspět ve světové konkurenci, je točit umělecké filmy, nikoli kasovní trháky, těmi konkurovat nemůžeme," řekl ČTK producent filmu Čestmír Kopecký. Neohrazuje se tím však proti dalším současným českým snímkům, síla kinematografie malé země je ale podle něj v jiných než mainstreamových filmech plnících kinosály.

"Letošní rok je silný a je zde daleko více filmů, které by se mohly oproti jiným ročníkům zúčastnit Oscara," uvedl Vachler. Dodal, že všechny tři uvedené snímky by byly dobrými reprezentanty české kinematografie.

V kategorii nejlepší cizojazyčný film se o nominaci na Oscara utkají Karamazovi mimo jiné s letošním vítězem Zlaté palmy z Cannes - snímkem Mezi zdmi francouzského režiséra Laurenta Canteta, který popisuje život na střední škole v problematické pařížské čtvrti. Italové nominovali laureáta Velké ceny z Cannes - snímkem Gomorra režiséra Mattea Garroneho, který vypráví o neapolské mafii.

Do klání svého kandidáta přihlásilo už také Norsko, které vkládá naděje do komedie Benta Hamera OúHorten o strojvůdci, jenž se po čtyřiceti letech na dráze svérázně srovnává s odchodem do důchodu. Tento týden oznámilo svého kandidáta též Švédsko, které vyslalo film Everlasting Moments režiséra Jana Troella. Finsko vkládá naděje do snímku The Home of Dark Butterflies režiséra Dome Karukoskiho. Dánsko již minulý měsíc oznámilo jako svého kandidáta snímek Nielsena Ardena Opleva Worlds Apart, příběh dívky z rodiny Svědků Jehovových, která musí volit mezi láskou a vírou.

Slovenským zástupcem v boji o nominace bude dokument režiséra a scénáristy Juraje Lehotského Slepé lásky o intimních prožitcích zrakově postižených. Ambice bojovat o Oscara měl i velkofilm Juraje Jakubiska Bathory, který ale nesplňuje pravidla pro kategorii cizojazyčný film, protože byl přeložen do čtyř jazyků, včetně angličtiny, a hraje v něm v hlavních úlohách málo slovenských herců.

Želary, Musíme si pomáhat, Kolja… Karamazovi?

Podle Vachlera se do budoucna rýsuje možnost, že pokud členy americké akademie zaujme některý zahraniční film oceňovaný například na mezinárodních festivalech, může být zařazen do základního výběru i nad rámec pravidla: jedna země, jeden film.

Od poloviny 90. let doporučila ČFTA do soutěže o Oscara 13 filmů, do užší oficiálních nominací se dostaly jen Želary Ondřeje Trojana, Musíme si pomáhat režiséra Jana Hřebejka a snímek Jana Svěráka Kolja, který Oscara v roce 1997 získal. Podle informací ČFTA má česká respektive československá kinematografie na kontě osm nominací a šest zlatých sošek.

Prestižní americká filmová cena zamířila do Československa poprvé v roce 1949, kdy tehdy dvanáctiletý Ivan Jandl získal zvláštní ocenění za dětský herecký výkon za roli ve snímku Poznamenaní režiséra Freda Zinnemanna. Prvním československým snímkem oceněným v kategorii pro nejlepší neanglicky mluvený film byl v roce 1966 Obchod na korze dvojice Ján Kádár a Elmar Klos. Oscara získal o dva roky později i Jiří Menzel za Ostře sledované vlaky.

Miloš Forman dostal své dva Oscary až v Americe, i když už předtím byl dvakrát nominován - za Lásky jedné plavovlásky (1967) a Hoří, má panenko (1969). První jeho Oscar byl za film Přelet nad kukaččím hnízdem (1976), druhý za snímek Amadeus (1985). Díky tomuto projektu získali cenu akademie také Theodor Pištěk za kostýmy a scénický výtvarník Karel Černý.