Ve Francii vyšlo Setkání Milana Kundery, kniha esejů (nejen) o umění

Soubor článků navazuje na předchozí Kunderova díla jako L'Art du roman (Umění románu) nebo Le Rideau (Opona). Autor, který 1. dubna oslaví 80. narozeniny, opět analyzuje literární úvahy a postavy velkých spisovatelů.

Tentokrát se zamýšlí nad existenciálními a estetickými otázkami v dílech velikánů, jako jsou François Rabelais, Anatole France, Fjodor Dostojevskij nebo Gabriel García Márquez. Nechybí ani pozastavení nad malířskými vyjádřeními Francise Bacona nebo Henriho Matisse.

Podle literárních odborníků Kundera jako obvykle provádí erudovanou sondu do obskurních stránek světa a lidstva. Probírá se otázkami, které většinu čtenářů ani nenapadnou - například proč postavy velkých románů zpravidla nemají děti, nebo kdy a kolikrát se Anna Kareninová milovala s Vronským, či jak se spisovatel Curzio Malaparte (skutečným jménem Kurt-Erich Suckert) propracoval k vymyšlení slova "kaputt".

Komická absence komična

Podle francouzského týdeníku Le Point dal Kundera novou knihou svou typickou odpověď na loňské obvinění, že v 50. letech udal československé komunistické policii člověka. "Bude v ní jednoduché najít bohatou úrodu inteligence a kousavého humoru," podotýká Le Point, podle kterého Kundera stokrát jinak opět dokazuje, že umění není závislé na morálce nebo politice a že je něco "komického v univerzální absenci komična".

Kundera, který prošel proměnou od komunistického idealisty po zarputilého odpůrce ideologie a jejích nositelů, je jedním z mála spisovatelů českého původu, který je ve světě znám. Zejména v ČR se ale často více než samy romány řeší jeho odchod do ústraní a neochota komunikovat s médii. Tu dočasně přerušil právě kvůli loňskému obvinění - jakékoli udání v rozhovoru pro ČTK popřel.

Kundera, který je původem z Brna, emigroval v roce 1974 do Francie. O sedm let později obdržel francouzské občanství. Od roku 1990 píše svoje knihy výlučně ve francouzštině. Po listopadu 1989 několikrát navštívil Československo i ČR, stále ale žije s manželkou Věrou v Paříži.