Skoro slepá, ani čárku a velké písmeno. Tak psala Grögerová knihu roku

V soutěži Magnesia Litera získala hlavní cenu spojenou s odměnou 200.000 korun a vyhrála i kategorii poezie. Ve Stavovském divadle pořadatelé výročních cen předali i dalších devět ocenění. Večerem provázela herečka Anna Geislerová, jeho záznam mohou vidět diváci České televize v neděli.

Rukopis Bohumily Grögerové vydalo nakladatelství Pavel Mervart a doprovází jej kresby Adrieny Šimotové. Kniha má blízko ke svému názvu, i v tištěné podobě má netradičně velké písmo - autorka ji psala již téměř nevidoucí. Text ignoruje interpunkci i velká písmena a je především osobní výpovědí. Jakkoli je její začátek tragický (autorka stroze cituje zprávu z nemocnice o své slepotě), závěr vychází obdivuhodně smířlivě, nadějně: dokud jsou nablízku přátelé, dokud zbývá fantazie a paměť, dokud lze psát a neztratit zcela pouto se skutečností, není tak zle.

Objevem je Pavel Göbl 

Objevem roku 2008 se stal Pavel Göbl s knihou Tichý společník vydanou v Dauphinu. Dvaačtyřicetiletý literární debutant vystudoval FAMU a filmu se také věnuje, spolurežíroval snímek Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí. I oceněná novela se stala podkladem právě vznikajícího filmu; příběh se odehrává na severomoravském venkově a vypráví o traumatech osamělých čtyřicátníků.

Literu za knihu pro děti dostal Pavel Šrut za dílo Lichožrouti vydané v Pasece, Literu za prózu Martin Ryšavý a jeho Cesty na Sibiř, které vydala Revolver Revue. Za publicistiku byla oceněna Radka Denemarková za knihu Smrt, nebudeš se báti aneb Příběh Petra Lébla vydanou v Hostu.

Nakladatelský čin: Spisy Fr. Langera 

Cenu za přínos české literatuře dostal Lexikon české literatury autorů Vladimíra Forsta, Jiřího Opelíka a Luboše Merhauta. Nakladatelství Academia loni čtvrtým dílem lexikonu završilo nejobsáhlejší projekt poválečné literárněvědné bohemistiky. Čtyři svazky obsahují přes 3700 hesel a zahrnují českou literaturu od staroslověnských a latinských počátků do poloviny 20. století. Kniha loni zvítězila v tradiční anketě Lidových novin, kde hlasují desítky odborníků.

Literu za nakladatelský čin si odnášejí nakladatelství Akropolis a Kvarta a Divadelní ústav za Spisy Františka Langera. Literu za překlad dostaly dvoudílné Deníky maďarského spisovatele Sándora Máraie, které v překladu Estery Sládkové a Dany Gálové vydala Academia.

Cenu v oblasti naučné literatury dostala publikace Josefa Vojvodíka Povrch, skrytost, ambivalence vydaná v Argu. Kniha zkoumá vztah avantgardního umění první poloviny 20. století k umění baroka a manýrismu. Čtenáři udělili svou cenu vzpomínkám Jiřího Šimona Ukradený domov, které vydal Knižní klub. Autor vypráví o životě na vesnici ve 40. a 50. letech minulého století.

Kritika cen Magnesia Litera 

Ceny Magnesia Litera se udílely poosmé. Jejich koncepce sklízí kritiku některých literárních odborníků za to, že málo vyzdvihuje díla srozumitelná nejširšímu publiku. Hlavní cenu několikrát dostala kniha z oblasti naučné literatury nebo výtvarná publikace, jednou titul překladový.

Ceně také údajně škodí příliš mnoho kategorií a stává se pro čtenáře nepřehlednou. V kategorii próza byly letos byly nominovány dva debuty - jeden z nich zvítězil, mohl přitom soutěžit jako objev roku. Překvapení vyvolalo to, že nominována vůbec nebyla například kniha Terezy Boučkové Rok kohouta, kterou cenila kritika i hojně kupovali čtenáři. Nominace vybírají odborné poroty složené z delegátů literárních spolků a zatím stanovy ceny měnit nechtějí.