Český architekt Jan Kaplický vyvolal rozruch už svým prvním blobem, který skoro před čtvrtstoletím navrhoval pro Trafalgarské náměstí a jehož model je součástí výstavy v londýnském Muzeu designu. Prestižní muzeum dnes otevřelo retrospektivu nazvanou Vzpomínka na Jana Kaplického, architekta budoucnosti.
"Obvykle se v muzeu snažíme plánovat výstavy dva tři roky dopředu. Ale jeho smrt v lednu byla tak smutná, že jsem měli pocit, že bychom měli nalézt způsob, jak mu vzdát malou poctu. A zdálo se mi velmi důležité připravit ji rychle, aby jeho přátelé mohli přijít do muzea a vzpomenout si na něj," řekl ředitel muzea a kurátor výstavy Deyan Sudjic.
Londýnské muzeum prezentuje několik fotografií a filmových záznamů, ale především modely Kaplického staveb umístěných na dlouhém stole podél okna nad Temží. "Je to velmi neformální. Snažil jsem se zachytit atmosféru jeho studia, kde také modely byly na dlouhém stole... Takže to vypadá, jako kdyby právě odešel z místnosti," řekl Sudjic.
Exponáty zachycují jen výřez Kaplického tvorby, včetně modelu plovoucího mostu v londýnské čtvrti Canary Wharf, návrhu přístavu v Jokohamě, domů v Kentu či v Brně nebo modelu koncertní síně plánované pro České Budějovice. "Když jsem na výstavu přišla, úplně mě šokovalo, kolik práce těch pár modelů reprezentuje," řekla architektka Eva Jiřičná, která také žije od 60. let v Londýně a byla Kaplického partnerkou. "Spousta projektů je jen ve fázi modelů. Ale kolik toho postavil za tu krátkou dobu, kdy začal realizovat, a co postavil, je skutečně neuvěřitelný," dodala. "Měl zvláštní schopnost vidět věci jinak než kdokoli jiný... výstava ukazuje, že se opravdu narodil s něčím, co je těžko vystižitelné slovy."
Proměnit sny v realitu
Sudjic připomněl, že Kaplický, který odešel z komunistického Československa v roce 1968, pracoval pro slavné architekty Richarda Rogerse a Normana Fostera. V roce 1979 založil s Davidem Nixonem ateliér Future Systems, který produkoval především teoretické studie. V roce 1989 se k Future Systems připojila Kaplického bývalá manželka Amanda Leveteová a společně začali realizovat nejznámější práce ateliéru, včetně obchodního domu Selfridges v Birminghamu a tribuny pro novináře na kriketovém stadionu v Londýně.
"Future Systems a Kaplickému se podařilo proměnit sny ve fyzickou realitu. Dovolil britským architektům snít o tom, jaký by život mohl být a ne, co musí být," myslí si Sudjic.
Podle Jiřičné byl mezníkem v Kaplického tvorbě v roce 1985 návrh na dostavbu nároží Trafalgarského náměstí v Londýně, kde chtěl postavit svůj první blob. "Ta reakce byla strašlivá, to opravdu nenechalo nikoho klidným. Byla to první soutěž, kde Johan udělal objekt, který opravdu všichni zaznamenali. Bylo to ve všech novinách, všichni o tom mluvili, ale nikomu se to nelíbilo," řekla známá architektka.
Rozházet si to s princem
Na místě nakonec vyrostla budova, která okopírovala fasádu z 19. století. "Nikdo už pak neměl odvahu tam postavit něco moderního, aby si to nerozházel s princem Charlesem," usmála se Jiřičná. "Ale v celé jeho tvorbě to byl mezník. Odvázal se a jel pak úplně jiným směrem. Našel tvar, který se pak v jeho návrzích opakuje. A lidi tomu projektu začali říkat blob."
Na londýnské výstavě jsou i tři modely Národní knihovny v Praze v různých fázích vývoje projektu, kterému se také přezdívá blob. "Když musel v roce 1968 odejít z vlasti a nyní když měl znovu šanci uspět v Praze, bylo to pro něj velmi důležité. Ukazoval mi první návrhy knihovny, mluvil o obtížné cestě k tomuto projektu," dodal Sudjic.
Podle něj byly v Kaplického tvorbě klíčové i další návrhy, které se nerealizovaly. Jde například o budovu další národní knihovny, tentokrát v Paříži. V této soutěži koncem 80.let málem vyhrál, ale tehdejší francouzský prezident Francois Mitterrand rozhodl jinak, řekl Sudjic.
"Jan byl v Londýně skromný člověk a pro mne jako člověka z Londýna bylo překvapující vidět, že se doma stal národní osobností," řekl Sudjic. "Když jsem šel na Janův pohřeb v Praze... připomínal skoro státní pohřeb."
Eva Jiřičná připouští, že po náhlé Kaplického smrti letos v lednu je pro ni obtížné se na jeho projekty dnes dívat. "Každý ten projekt má svou vlastní historii, něco v mých vzpomínkách znamená. Vždy jsme o různých aspektech projektů debatovali a dohadovali se o nich. To teď jde z cesty a vidíte jen ten neobyčejnej talent," dodala.
Výstava v londýnském muzeu bude otevřená do 1. listopadu.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist