Mistr bluesové kytary B. B. King míří do Prahy

Bluesová ikona, kytarový šaman, žijící legenda či král blues. To je jen několik z mnoha superlativů, které si za více než šedesátiletou uměleckou kariéru vysloužil americký bluesový kytarista, zpěvák a skladatel B. B. King. Milované blues mu dodalo odvahu opustit bavlníkové plantáže v rodném Mississippi a vydat se na uměleckou dráhu, během které ovlivnil generace dalších kytaristů. Pražská Tesla Aréna přivítá charismatického bluesmana 15. července. Třiaosmdesátiletý hudebník Česko navštíví v rámci svého údajně posledního turné.

King se loučil již několikrát. Naposledy před třemi roky rozlučkový koncert v Brazílii zakončil slovy "nikdy neříkej nikdy". A k radosti svých fanoušků hraje a zpívá dál. Současné turné, kam zařadil i Prahu, letos v lednu zdůvodnil s humorem: "Když přestanu, nedostanu zaplaceno!" Zda bude turné, během kterého představí své nejnovější album One Kind Favor, opravdu posledním, ukáže až čas.

King v uplynulých 60 letech prakticky nepřetržitě koncertoval. Hrál snad ve všech zemích, vydal desítky alb, za něž získal 15 cen Grammy a řadu dalších ocenění. Nezapomenutelné jsou jeho hity jako Sweet Little Angel, You Upset Me Baby či The Thrill Is Gone. Přesto o svých schopnostech neustále pochybuje: "Vždy jsem musel pracovat více než ostatní, chyběl jsem, když se rozdával talent. Znám své limity, a tak se stále učím".

Jeho tradiční styl hry lidé okamžitě poznají. Zvláštností je, že King téměř nepoužívá akordy, a když zpívá, tak nehraje a naopak. Jeho technika hry, ve které pečlivě zpracovává každou notu, je velmi komplikovaná. Zůstává stále modelem pro tisíce hráčů na kytaru, a to včetně takových, jakými jsou třeba Mike Bloomfield či Eric Clapton. Říká se, že John Lennon na otázku, jaká je jeho největší ambice, odpověděl: "Hrát na kytaru jako B. B. King". King sám však nikdy neváhal se svými rockovými kolegy spolupracovat. Celý život zůstal věrný černé kytaře značky Gibson, které říká Lucille.

Svou kariéru King zahájil po válce v Memphisu, kde nejdříve vystupoval na ulici a poté se stal diskžokejem v rádiu WDIA. Zde získal přezdívku Beale Street Blues Boy, ze které se později vyvinuly Kingovy iniciály B. B. (Blues Boy - Bluesový kluk). V roce 1949 ve studiu nahrál první skladbu a o dva roky později se s písní Three O´Clock Blues vyšvihl do čela americké hitparády. Od té doby hraje a zpívá bez přestávky dodnes.

Riley King, jak zní jeho pravé jméno, se narodil 16. září 1925 na farmě u městečka Itta Bena v kolébce blues, americkém státě Mississippi. Vyrůstal bez otce a v devíti letech mu zemřela matka. Jako dítě musel pracovat na bavlníkových plantážích a v 15 letech skončil se školou. Snil o tom, že se stanem gospelových zpěvákem. V 18 letech se pro muziku rozhodl definitivně, opustil plantáže a odjel stopem do Memphisu uskutečnit svůj americký sen.

Po prvních úspěších tehdy zakoupil starý autobus a tím pak spolu se svých orchestrem sjezdil celé Spojené státy. Vlastním autobusem cestuje pořád, i když o poznání luxusnějším. Byl dvakrát ženatý, manželství však nevydržela nápor jeho koncertů. Má 15 dětí s různými ženami. Všechny své děti, vnoučata i pravnoučata prý podporuje.

"Trvalé" bydliště má už léta v Las Vegas. A jak sám říká, tohle místo v něm definitivně utlumilo jeho hráčskou vášeň. Jinou neřest, tedy prý kromě žen, již nemá. "Nekouřím, od pětadvaceti nepiji, jsem vegetarián," dodává zpěvák. King ale trpí už téměř 30 let cukrovkou. Aktivně se s ní snaží bojovat, vystupuje v informačních kampaních o této nemoci, objevil se i v reklamách na výrobky pro diabetiky.