Booker: Britská literární cena byla vytažena z bahna špinavého Londýna

O překvapivé vítězství jde proto, že Mantelová byla dlouhou dobu vysokou favoritkou a favorité Booker Prize obvykle nevyhrávají.

Zde je třeba na vysvětlenou dodat: v Británii se na vítězství v této prestižní ceně sází - i proto byly před několika lety zavedeny širší nominace. Ty se vyhlašují na začátku léta, tradiční užší nominace pak následují na podzim. Sázkový favorit získal Bookerovu cenu naposledy v roce 2002. Hilary Mantelová do širší nominace vstoupila jako outsider, nicméně záhy si získala obrovskou pozornost médií, když se její kurz prudce propadl - údajně díky vysoké sázce, kterou na její vítězství složil člověk s kontakty na porotce.

Výjimečná konkurence

Tak či onak, Mantelová čelila výborné konkurenci: v širší nominaci se ocitli takoví autoři, jako žijící klasik anglické literatury William Trevor, anebo naopak velká naděje současné prózy, dynamická Sarah Hallová. Do užší nominace pak postoupilo šest titulů, včetně nádherného románu Simona Mawera Skleněný pokoj, který je inspirován brněnskou vilou Tugendhat, anebo jemné, delikátní prózy Adama Fouldse inspirované životním osudem pozdně romantického básníka Johna Clarea.

Jsou autoři, kteří na literárním nebi zazáří prakticky okamžitě, stanou se hvězdou přes noc - třeba Zadie Smithová. Pak jsou autoři, kteří se těší vysoké reputaci u kritiky, nicméně mediální sláva se jim dlouho vyhýbá a teprve díky ceně, jako je právě udělená Bookerova, se jejich jméno dostane do širšího povědomí. To je ostatně případ Johna Banvilla, výsostného stylisty, který získal Booker Prize za román Moře před několika lety a nyní nově Hilary Mantelové.

Text páchnoucí zatuchlinou

Mantelová se těší výborné literární reputaci dlouhou dobu, nicméně hvězdou nikdy nebyla - což se mimochodem projevuje i v překladech. Tato respektovaná autorka jedenácti románů v češtině dosud nevyšla. To by se mělo změnit v dohledné době, neboť právě oceněný román vyjde v nakladatelství Argo. Vítězství Mantelové je ale zajímavé ještě v jednom ohledu: Vlčí hrad je koncipován jako první část historické trilogie - část delšího románového celku získala Bookerovu cenu naposledy v roce 1995, kdy triumfovala Pat Barkerová se závěrečným dílem své trilogie o první světové válce.

Hilary Mantelová (nar. 1952) se vyznačuje širokým žánrovým rozpětím, nicméně v posledních letech se pevně etablovala jako autorka historických románů. Vlčí hrad se odehrává v tudorovské Anglii a je inspirován životním příběhem Thomase Cromwella, člověka, jenž se za vlády Jindřicha VIII. dokázal během velice krátké doby vypracovat ze syna chudého kováře v jednoho z nejvlivnějších mužů tehdejší doby. To s sebou přirozeně neslo hodně špatné reputace - po několik staletí byl Cromwell nazírán téměř jako zrůda, obratný politický manipulátor, jenž nezná žádných skrupulí.

Mantelová se pokouší o revizi historie a jeho příběh vykresluje jako dobrodružství politického génia a velice schopného vůdce. Její exposé - a Vlčí hrad totiž je jedním velkým exposé velkého příběhu - nabízí originální pohled na tudorovskou Anglii, pohled, jenž se vymyká zaběhnutým stereotypům (šest žen Jindřicha VIII. atd.) a jenž se věnuje detailně každodenní realitě. Mantelová se boří do bahna špinavého Londýna, stránky jejího románu páchnou zatuchlinou, přesto v sobě mají cosi neodolatelně přitažlivého - natolik, že v prvním (vázaném) vydání se knihy prodalo čtyřicet pět tisíc výtisků.

Z kováře ministrem

Vlčí hrad Hilary Mantelové se odehrává v tudorovské Anglii a je inspirován životním příběhem Thomase Cromwella, člověka, jenž se za vlády Jindřicha VIII. dokázal během velice krátké doby vypracovat ze syna chudého kováře v jednoho z nejvlivnějších mužů tehdejší doby.

FOTO: Čtk/AP