Španělsko exhumuje básníka Lorku. K identifikaci ostatků poskytne rodina DNA

Španělské úřady do konce října exhumují hromadný hrob z občanské války, do nějž byl zahrabán frankisty popravený světoznámý španělský básník Federico García Lorca. Umělcovi potomci dlouho nesouhlasili, nakonec však uznali, že jejich slavný předek zasluhuje důstojnější hrob. Aby mohly být Lorkovy pozůstatky mezi ostatními identifikovány, poskytnou příbuzní vzorek DNA. Informoval o tom deník El País.

Největší španělský básník (1898-1936) je zřejmě pohřben spolu s dalšími oběťmi popravenými za občanské války ve společném hrobě v Alfacaru nedaleko jihošpanělské Granady. Spolu s ním byli zastřeleni místní daňový kontrolor Fermin Roldan, majitel granadské restaurace Miquel Cobo Vilches, dále místní učitel a dva anarchisté. Všichni byli společně zastřeleni v srpnu 1936, pouhý měsíc po začátku španělské občanské války (1936-1939).

S požadavkem na exhumaci přišli jako první potomci učitele Dioscora Galinda a regionální vláda Andalusie jim chtěla vyhovět v souladu se zákonem o depolitizaci památníků války a uctění všech jejích obětí. Naráželi však na odpor potomků básníka Lorky, kteří dlouho odmítali rušit klid mrtvých. Poukazovali také na to, že vláda "nemá právo přijímat individuální řešení tím, že některé mrtvé identifikuje a uctí, zatímco tisíce ostatních zůstanou bezejmenní".

V srpnu pak básníkova praneteř a mluvčí rodiny Laura García Lorková přistoupila na kompromis, že rodina nemá v úmyslu se proti otevření hrobu stavět za podmínky, že ostatky jejího příbuzného nebudou nikdy identifikovány.

Toto prohlášení ale vedlo zřejmě k dalšímu tříbení názorů v rodině a před několika dny Laura deníku El País sdělila, že "až nastane ta chvíle, poskytneme vzorek DNA, aby mohl být Federico identifikován". Rodina si však vyhradila plné právo disponovat s básníkovými ostatky, tedy pohřbít je tak, že o nich veřejnost nebude vědět.

Během tříleté občanské války a následné diktatury, která se zpočátku projevovala značně krutě, zahynulo podle kvalifikovaných odhadů přes půl milionu lidí. Bylo mezi nimi i mnoho cizinců, kteří pomáhali na obou stranách, včetně Čechoslováků bojujících v rámci interbrigád na republikánské straně.