Německo a Izrael se přou o Kafkův Proces. Nejde však jen o rukopis

Starý spor o vlastnictví rukopisů významného pražského německy píšícího spisovatele 20. století Franze Kafky, které mají nejen literární, ale i peněžitou hodnotu, propukl znovu na úrovni německých a izraelských institucí. Podle agentury AFP Německo kategoricky odmítlo vrátit Izraeli rukopis románu Proces, který je ve vlastnictví německého státu více než 20 let.

"Izraelské požadavky nemají žádný právní, morální či historický podklad," prohlásil Ulrich Raulff, ředitel literárního archivu v Marbachu na jihozápadě Německa, kde je vzácný rukopis uchováván. Tento archiv má po oxfordské knihovně největší sbírku Kafkových rukopisů.

Ve sporu jde podle německého týdeníku Die Zeit o prestiž vlastnit rukopis a o mnoho peněz. Osmistránkový dopis, který Kafka napsal v roce 1922, byl podle berlínské dražební síně Stargardt koncem listopadu v Basileji prodán za 82 600 eur (asi dva miliony Kč).

"Kafka se stal neuvěřitelně drahým. Stal se téměř předmětem spekulace," přiznal Raulff v rozhovoru pro agenturu AFP.

Brod text nespáli, ale vydal

Kafka, který se narodil v Praze v roce 1883, pověřil svého přítele Maxe Broda, aby jeho dílo po jeho smrti spálil. Když však Kafka v roce 1924 zemřel na tuberkulózu, Max Brod, který v roce 1939 uprchl před nacismem do Tel Avivu, texty zveřejnil.

Max Brod svěřil rukopisy své sekretářce Esther Hoffeové, která prodala část rukopisů, včetně Procesu. Archiv v Marbachu je získal v roce 1988 v Londýně v aukční síni Sotheby's asi za 1,7 milionu eur (zhruba 45 milionů Kč).

"V té době nikdo proti této dražbě neprotestoval," zdůraznil Raulff. Dodal, že Kafka nikdy nebyl v Palestině a že text nepocházel z Izraele, protože byl od roku 1956 uložen v sejfu švýcarské banky spolu s dalšími rukopisy, které Max Brod v roce 1945 Esther Hoffeové zanechal. Ta zemřela až v roce 2007 a obsah švýcarského sejfu odkázala svých dcerám Ruth a Evě.

V Tel Avivu probíhá proces, jehož cílem se zjistit, zda dědičky mohou svobodně nakládat s tímto odkazem. Izraelská národní knihovna v Jeruzalémě využila této příležitosti, aby se pokusila získat Kafkovy rukopisy, které jí údajně podle závěti Maxe Broda patří.

"Některé z rukopisů jsou v pěti sejfech v Izraeli, další v knihovně v Marbachu a další ještě ve švýcarských sejfech. Je třeba zjistit, jaké právní problémy to vše přináší," řekl právník izraelské knihovny Meir Heller.

Případ má rozřešit civilní soud v lednu. Vedení archivů v Marbachu doufá, že si nejen zachová Proces, ale že také bude moci zakoupit originály, které jsou uloženy v Jeruzalémě nebo v Curychu.

Nikomu není známo, co tento poklad ukrývá. Avšak Kafkovy kresby, které dal Maxi Brodovi, a deníky Maxe Broda psané na počátku jeho přátelství s Kafkou by mohly přinést pro vědce nové poznatky, soudí Raulff. Ujišťuje, že archiv v Marbachu je připraven poskytnout Izraeli kopie a spolupracovat ve výzkumu.