Senát: Výnos z reklamy ČT by měl jít kromě kinematografie i na kulturu

Česká televize (ČT) by podle Senátu měla čtyři pětiny výnosu z reklamy rozdělit rovným dílem mezi Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie a Státní fond kultury. Veřejnoprávní televize, která už nyní přispívá do kinematografického fondu, by kvůli tomu mohla dál vysílat reklamu v současné výši. Senátní návrh nyní dostane k posouzení sněmovna.

ČT měla podle původního návrhu senátorů ODS rozdělit mezi fondy rovným dílem 25 milionů korun měsíčně. Televize totiž už nyní přispívá pravidelně každý měsíc do kinematografického fondu 12,5 milionu korun z příjmů z reklamy. Tato povinnost jí má skončit po dokončení digitalizace. Současně by měla v té době z ČT zmizet reklama. Senátoři ale navrhují, aby v televizi reklama zůstala a výtěžek z ní šel i nadále do obou fondů. Podle schválených úprav by to mělo být 80 procent výnosů z reklamy, které budou fondy dostávat čtvrtletně. Zbytek by podobně jako dosud sloužil na správu a digitalizaci Archivu ČT.

Veřejnoprávní televize by podle předlohy směla reklamu dál vysílat i po přechodu na zemské digitální vysílání, a to v současném rozsahu, uvedl senátor ODS Milan Bureš. Čas vyhrazený reklamě na programu ČT 1 by nesměl přesáhnout 0,75 procenta denního vysílacího času, na ostatních programech nesmí přesáhnout 0,5 procenta vysílacího času. Večer by vysílání reklamy nesmělo přesáhnout šest minut během jedné hodiny.

Návrh má pomoci zachránit Státní fond kultury, kterému hrozí zrušení kvůli nedostatku peněz, je nefunkční už čtyři roky, kdy se postupně začala vyprazdňovat jeho rada, která jako jediná v souladu s posláním fondu může rozhodovat o finanční podpoře kulturních projektů. Vláda kvůli tomu předloni navrhla zrušení fondu, sněmovna ale rozhodnutí na žádost ministra kultury Václava Riedlbaucha pozastavila. Ministr slíbil najít nové zdroje financování fondu, jejichž nedostatek byl hlavním důvodem návrhu na jeho zrušení. Sněmovně pak Riedlbauch nabídl tři desítky kandidátů na 13 míst v radě, poslanci na konci volebního období žádného nevybrali.

Fond byl založen v roce 1992 s cílem vytvořit silný finanční zdroj, nezávislý na státním rozpočtu, který by podporoval významné kulturní projekty. To se však nikdy nestalo, fond byl po celou dobu existence v podstatě bez prostředků. Příjmy fondu měly pocházet z loterie Lotynka, projekt ale zkrachoval a fond se kvůli němu silně zadlužil. Dluh splácí z příjmů z Domu U Černé Matky boží. Ročně tak měl fond na podporu kulturních projektů jen šest milionů korun z příjmů z nájmu Národního domu na Vinohradech. Peníze ale fond loni ani předloni nevyplatil, protože nemá radu.

Novela má také podle Bureše úpravou zákona o rozhlasových a televizních poplatcích jednoznačně stanovit, které přístroje jsou schopny přijímat rozhlasový nebo televizní signál a mohly by se tedy stát důvodem pro výběr koncesionářských poplatků. Mají to být "přístroje, které jsou užívány výlučně pro jiné účely, než pro individuálně volitelnou reprodukci rozhlasového nebo televizního vysílání".