Vídeň se stává hlavním městem středoevropského tance

Festival  ImPulsTanz představuje bohatý rejstřík soudobé taneční tvorby od mezinárodních hvězd, jejichž nejnovější díla jsou tu uváděna ještě horká po premiéře, až po taneční experimentátory, provokatéry a „queers“.

Vyvinul se z kapitoly tradičního vídeňského divadelního festivalu Wiener Festwochen. Jeho osamostatněním Vídeň zareagovala na obrovskou dynamiku současného tance.

Letošní ročník začne dnešním vystoupením Ultimma Vez na nádvoří MuseumsQuartieru.

Přítomnost festivalu je patrná v celém městě – velkoplošné plakáty, transparenty, barevná kola s logem festivalu, kterými se po Vídni pohybují stovky mladých účastníků doprovodných tanečních workshopů. Program probíhá na známých divadelních scénách i v site-specific prostředích s jejich typickou vídeňskou imperiální monumentalitou, od níž se odráží neformální barevný půvab mladých diváků i mondénní elegance  těch starších.

Letošní program zahrnuje více než čtyřicet představení, čtyři prezentace knih o tanci a tři večírky. Zahájí ho divoká a bezplatná Open Air Show zbožňovaného Wima Vandekeybuse a jeho skupiny Ultima Vez.

Tanec, který "zpochybňuje" tanec

Další hvězdou programu je Kanaďanka Marie Chouinard; přijede s erotickým, ironickým kusem The Golden Mean (Zlatá střední cesta), pohrávajícím si s motivy science fiction. Belgičan Alain Platel zde uvede jiné dílo než jsme viděli nedávno v Praze, a to Gardenii - s tanečníky kolem šedesátky a většinou bývalými travestity – jde o tančenou a zpívanou úvahu o identitě.

Anne Teresa de Keersmaeker, také z Belgie, se s Kreací 2010 noří do roku 1340 – doby vypuknutí stoleté války, moru a vzniku nového hudebního cítění. V Praze dosud vůbec neznáme choreografku Mathilde Monnier (na snímku), důležitou osobnost francouzského tance, taneční intelektuálku; představí „zpochybnění“ tance s odkazy na slavnou Umírající labuť Pavlova 3´23´´ a invazi výtvarného umění na taneční scénu pod názvem Soapéra.

Proslulý Balet Monte-Carlo se vrací ke kultovním titulům z éry Ďagileva - Dafnis a Chloé v choreografii J.-Chr. Maillota a Svěcení jara. Druhou choreografii vytvořil Chris Haring, mladý rakouský choreograf, kterého si Rakušané díky velkorysé podpoře současného tance a léčbou mezinárodními příklady vypiplali k evropskému ohlasu. Promyšlená kulturní politika začíná Rakušanům nést plody. Proto je Vídeň v našem regionu hlavním městem tance.