Letos osmdesátiletá Wiklandová, která žije ve Švédsku už od konce druhé světové války, také výstavu v Praze osobně zahájila a vede tu i kreslířské tvůrčí dílny pro děti.

Českým čtenářům totiž nejsou její kresby příliš známé, knihy Lindgrenové vycházejí v češtině tradičně s ilustracemi českých výtvarníků.

Asi nejslavnější kniha Lindgrenové, Děti z Bullerbynu, je například pro české čtenáře neodmyslitelně spjata s ilustracemi Heleny Zmatlíkové.

To si Wiklandová dobře uvědomuje. "Když jsem výstavu připravovala, myslela jsem především na děti. Je hezké, že i v Česku znají Pipi, Lisu nebo Ronju, dceru loupežníka," řekla Wiklandová. Setkání s Lindgrenovou považuje za největší štěstí, které ji v životě potkalo. Ilustrovala téměř všechny její knihy.

"První kniha, kterou jsem ilustrovala, byl její román Mio, můj mio. Tehdy jsem měla malé dítě, byl začátek padesátých let. Časem se z nás staly nejlepší přítelkyně," vzpomínala dvorní ilustrátorka Lindgrenové.

Kreslířka Ilon Wiklandová se narodila 5. února 1930 v estonském univerzitním městě Tartu. V roce 1944 utekla před nacistickou okupací s rodinou do Švédska, kde vystudovala uměleckou školu a založila rodinu.