Je to přísná řehole - poslouchat písně Vlastimila Třešňáka. Jako vzít bič a bít se jím do vlastních holých zad. Letošní vydání Třešňákových písní na třech CD - na desce nových nahrávek Němý suflér a ještě na dvojalbu Zeměměřič atd. se záznamy z roku 1978 - je zprávou o lidské nekompromisnosti.

O hudbu tady jde až ve druhé řadě. Spíš sledujeme pěstní zápas epického básníka, padni komu padni - Ivanu Martinu Jirousovi, komunistům a nejspíš i celé české společnosti, té tanečnici go-go, která u tyče "ztloustla, tláská svoje děti, krkla, dožere se manou". Ty trýznivé písně nemohou být krásné.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se