Mafiánský thriller 22 výstřelů stojí na výkonu Jeana Rena

Mafiánské podsvětí jihofrancouzské Marseille v jeho nejautentičtější podobě, zkorumpovaná policie plná traumatizovaných alkoholiků, někdejší zabiják, který se rozhodl žít nový život v poklidném kruhu rodiny.

A jeho někdejší pomstychtiví soukmenovci, kteří se s jeho "dezercí" ze šikmé plochy nehodlají jen tak smířit.

Základní dějová linie francouzského kriminálního thrilleru 22 výstřelů, který dnes vstupuje do českých kin, lze zkrátka shrnout do několika málo vět přesně vystihujících obvyklou synopsi - a bohužel i klišé - žánrově podobných snímků.

Přesto je 22 výstřelů pozoruhodným filmem, který by v podzimních kinech neměl zůstat opomenut.

Nejen proto, že hlavní roli ztvárnil asi nejtalentovanější francouzský herec své generace, charizmatický Jean Reno, který tu opět potvrzuje svou reputaci - i schopnost zahrát celou škálu emocí třeba jen očima.

Režisér Richard Berry svou dvouhodinovou kriminální novinku natočil podle francouzského bestselleru L'Immortel, čímž jí dodává na autenticitě - popisuje totiž skutečný kriminální případ.

Mafie s atmosférou

Úspěšný román Franze-Oliviera Giesberga, který i přes nutnou dávku autorské licence poměrně přesně popsal život a obvyklé zločinecké praktiky jednoho z nejznámějších představitelů jihofrancouzského podsvětí Jacquese Imberta, vzbudil před několika lety značnou mediální pozornost.

Režisér Richard Berry sice využil pro svůj scénář jen několik kapitol z Giesbergrova románu, a přejmenoval i hlavního hrdinu, sugestivní atmosféra knihy se však z jeho filmové adaptace nevytratila.

Jean Reno ztělesnil Imbertem volně inspirovanou figuru bývalého mafiána Charlyho Matteïe, který se před lety rozhodl "odejít na odpočinek" - jinými slovy žít spořádaný život obyčejného otce rodiny.

Jednoho dne jej však v podzemním parkovišti přepadnou jeho někdejší nejbližší "spolupracovníci" - Charly Matteïe totiž porušil nepsaná mafiánská pravidla, a krvavá odplata na sebe nenechá dlouho čekat.

Po náhlém brutálním útoku zůstane Matteïe ležet s dvaadvaceti kulkami v těle. Vražedný útok však jako zázrakem přežije - a podobně jako legendární Nevěsta v Tarantinově spektáklu Kill Bill se svým neúspěšným vrahům začne systematicky mstít. "Prolitá krev totiž nikdy nezaschne," jak zní jedna z jeho filmových replik i další ze známých pravidel podsvětí.

Ztracen v odbočkách a klišé

Richard Berry se rozhodl případ Charlyho Matteïe vyprávět pomocí časových smyček, retrospektiv a chronologických odboček, které mají ve střípcích evokovat hrdinovy vzpomínky.

Prostředek, který často gangsterskému žánru spíše prospívá, případně dodává potřebné napětí, však i přes nepochybně dobrý původní záměr 22 výstřelům na plátně vysloveně škodí.

Jean Reno, legendární Leon či kriminalista Pierre Niemans z vynikajících Purpurových řek, přitom odvádí tradičně mistrovský herecký výkon, a jeho "mafiánský anděl pomsty" se zkušeně vyhýbá zbytečnému patosu i přes problematický motiv napraveného hříšníka, jehož "největší slabinou je jeho vlastní rodina a touha dožít v poklidu".

Celkový efekt Berryho režijního snažení se však zejména v druhé polovině filmu příliš ztrácí v nepřehledných dějových odbočkách a klišé, které tu a tam příliš naznačují inspiraci jinými kriminálními filmy a zbytečně zatěžují výslednou pointu.

Díky slušnému hereckému obsazení však i přesto 22 výstřelů zůstává zejména ve srovnání se současnou hollywoodskou produkcí v daném žánru vysoko nad obvyklým průměrem.

 Jean Reno ztělesnil v novém filmu bývalého mafiána, který se rozhodl pro spořádaný život v kruhu rodiny. S tím se ovšem nesmíří jeho někdejší "kolegové" - a pokusí se jej odstranit 22 výstřely. Neúspěšně. Stejnojmenný film režiséra Richarda Berryho vznikl podle francouzského knižního bestselleru.