Počítačové hry zajímají Hollywood stále víc. Nejnovější adaptace hry ze série Resident Evil, která je v 3D verzi nyní k vidění i v českých kinech, ukazuje, že o filmy podle her mají díky důmyslným a stále propracovanějším vizuálním trikům zájem i konzervativnější filmoví diváci.
Čtvrtý Resident Evil s podtitulem Afterlife se za dva týdny od premiéry stal nejúspěšnější epizodou série: na kontě má podle údajů z uplynulého víkendu celosvětově už téměř čtvrt miliardy dolarů.
Svižný skok Milly ve 3D
Resident Evil: Afterlife láká nejen na obsazení svůdné Milly Jovovich v hlavní roli, ale též na jméno režiséra: k úspěšné sérii se po několika letech vrátil tvůrce první epizody Paul W. S. Anderson.
Resident Evil však nově těží i z efektivního využití 3D obrazu, který byl vytvářen stejnou technologií, jíž používali i tvůrci filmu Avatar.
Dalším důvodem globálního oživení zájmu o videoherní filmy je ambiciózní a komerčně úspěšná adaptace proslulé herní série Princ z Persie.
Oba snímky se přitom po svém vyrovnávají s obtížemi, jež pronásledují tvůrce filmů podle videoher už od nejstarších zástupců celého trendu.
Adaptace videoher měly totiž vždy ztíženou situaci: oproti předlohám musely posílit dějovou složku, aby uspokojily diváka, který k příběhu přistupuje úplně jinak než hráč hry. Technologie 3D využitá v Resident Evil: Afterlife umožnila snímku překonat tuto obtíž ladným skokem.
Filmová technologie 3D stupňuje přesně stejný dojem realističnosti, o jaký usilují počítačové hry, tedy okouzlení z pohybu prostorem. Brilantní tah tvůrců Afterlife tedy měl šanci vytvořit filmovou adaptaci počítačové hry, která by ve své atraktivitě vycházela nikoli z filmových, ale z herních prostředků.
Superhrdinové vs. realita
Jak ukázal Avatar, dobře udělané 3D je v současné době pro filmové diváky natolik silným zdrojem čistě vizuálního opojení, že dokáží filmu odpustit i stupidní děj.
Tvůrci nového Resident Evil se navíc rozhodli pro tah, který děj do značné míry sráží zpátky k zemi.
Hned v úvodu totiž hrdinku připraví o všechny superschopnosti, jichž nabyla v předchozích dílech, a udělají z ní sice šikovného, ale přeci jen obyčejného člověka.
Akční scény se díky tomu musí držet v lidských měřítkách.
Ukázka z PC hry Princ z Persie (text pokračuje pod videem)
Naproti tomu vysokorozpočtový Princ z Persie spadl do stejné pasti, v jaké uvízla většina dosavadních videoherních filmů. Těm bylo už od roku 1993, kdy vznikla první herní adaptace Super Mario Bros. vytýkáno odchylování od předlohy, infantilní vizuální ztvárnění a roztříštěnost vyprávění.
Právě poslední uvedená výtka dopadla na Prince z Persie, který sice využívá herní motivy v jejich původním duchu, ale skládá je k sobě povrchním a překombinovaným způsobem.
Snímek se přesto stal komerčně nejúspěšnější herní adaptací.
Ukázka z filmu Princ z Persie (text pokračuje pod videem)
Těžko říct, zda kriticky rozporuplné přijetí Prince z Persie bude motivovat k natáčení dalších nákladných adaptací PC her.
Videoherní snímky se totiž po krátkém období vysokorozpočtových adaptací v devadesátých letech postupně stáhly do sféry méně nákladných titulů.
Teď se ukáže, nakolik může jejich pozici změnit využití 3D technologie. Resident Evil teď dokazuje, že se to tvůrcům vyplácí.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
