Knižní tipy HN: Tracyho tygr se rozpovídal

Tygře, tygře planoucí, lesem lidí za noci...

Copak člověk může přežít bez tygra, který v něm žhavě žhne jako vtělená energie? Nejslavnějšího kalifornského Arména a bujaré dítě americké prózy Williama Saroyana nadchlo zjevení z básně Williama Blakea natolik, že mu před šedesáti lety věnoval novelu. Trvalé české nadšení z této knížky, podpořené i funky kapelou Laura a její tygři, potvrzuje audiokniha, v níž vypravěči asistují hlasy předních herců jako v rozhlasové hře. V závěru se přidává i Martin Hilský s původním doslovem z roku 1980, osvětlujícím symboliku hořkosladké klauniády o nosiči kávy a dívce ve žlutých pletených šatech, které srážka se světem dospělých přivedla až do největšího newyorského blázince.

Svět se kvůli velkoleposti nezarazí

Vlámský zakladatel žánrové malby nebyl jen dalším Hieronymem Boschem nebo ilustrátorem šprýmů od Rabelaise - je pro nás mágem "věcí, jež nelze namalovat", výmluvným volnomyšlenkářem 16. století. Ve srovnání s Neumannovou odeon-skou studií z roku 1979 je práce Itala Bianka poloviční, projevuje však týž zájem o ikonografii. Zajímá ho, odkud si Pieter Bruegel starší dovezl vášeň pro hory a čím tolik nadchl moderní umělce: nemá sklon nadržovat velkolepostem a vnímá je jako detaily. Co na tom, že se Ikaros zřítil do moře, Šavel se obrátil na víru nebo že se Svatá rodina plouží betlémskou chumelenicí? Nechme "pravdu" vítězi. Svět se stejně točí dál po svém.

Šinkansenem proti zubu času

Sága o relikvii děděné z generace na generaci líčí největší mraveniště Západu od roku 1664, kdy bylo ještě Novým Amsterdamem, až po rané 21. století, kdy se stalo trnem v oku islamistů. Pohled na New York se nevymyká z linie děl, v nichž se rodák ze Salisbury věnoval dějinám svého města, Dublinu či Londýna: historií sviští jako šinkansen a výsledek plný frází budí dojem zhltnutého hamburgeru. Duch kosmopolitního místa vyznačujícího se svobodomyslností i zpupným naplňováním šancí se tu přesto prosadí, ale oč je lepší půltucet Doctorowových newyorských románů, které jsou v součtu ještě delší, zato sdělí mnohem víc na plátně rozvinutého okamžiku.

Nech moji babočku na pokoji, fracku!

Obrázková kniha přibližuje dětem superčeleď motýlků majících za úkol bránit prázdniny. Babočky jsou totiž ve skutečnosti duše prarodičů, i po smrti střežící blaho vnoučat - protože si jich dnes málokdy dostatečně užijí. Pokud je však v příběhu přece jen znát úsilí sdružení Elpida plus, které na frackovitý protiseniorský spot Mádla a Issové zareagovalo kampaní "Nech moji babičku na pokoji!", je zabaleno do úžasného pábení. Tak jako ve výletech motorkáře dr. Racka, jenž tandemu Milada Rezková a Lukáš Urbánek vy-nesl cenu Zlatá stuha za nejlepší knihu pro nečtenáře, uplatnili autoři metody dada a punk a nic z fantazírování předškoláků jim není cizí.