Takoví normální zabijáci: vyšla kniha líčící sedm let teroru RAF

Při čtení běhá mráz po zádech, a přesto - nebo právě proto - člověk knížku odloží nejspíš až poté, co zhltl i poslední stránku. Vražda spolkového generálního prokurátora Siegfrieda Bubacka, zastřelení šéfa Dresdner Bank Jürgena Ponta, únos a chladnokrevná exekuce prezidenta Svazu zaměstnavatelů Hannse Martina Schleyera. To je jen výčet brutalit, kterých se ve jménu boje městské guerilly proti "systému" dopustila německá Frakce Rudé armády, tedy RAF.

Baader Meinhof Komplex, předloha stejnojmenného filmu, je strhujícím a plastickým líčením prvních sedmi let činnosti této nechvalně proslulé teroristické skupiny, která má na svědomí několik desítek lidských životů.

Se zbraní v ruce

Novinář Stefan Aust se od konce šedesátých let pohyboval v západoněmeckých studentských a levicových kruzích, z nichž RAF vyšla, osobně znal některé budoucí teroristické vůdce a jejich rodinné příslušníky. Události let 1970 až 1977, tedy od vzniku Frakce Rudé armády po eskalaci násilí během takzvaného německého podzimu, proto podává takřka z první ruky.

Detailně a velmi poutavě rekonstruuje okolnosti a pohnutky, jež skupinku radikálních levicových aktivistů přivedly z řad studentského hnutí až k terorismu. Protesty proti válce ve Vietnamu, odmítání autorit, kritika nedostatečného vyrovnání se s nacistickou minulostí - demonstrace a happeningy začaly lidem okolo Andrease Baadera, Ulrike Meinhofové a Gudrun Ensslinové připadat nedostatečné. Proti nenáviděnému systému bylo podle nich potřeba bojovat se zbraní v ruce.

Popis bombových atentátů RAF a přestřelek mezi teroristy a policisty může místy připomínat napínavý thriller - je ovšem nutno mít na paměti, že jde o skutečné události, které tragicky ovlivnily životy řady lidí. Ze stránek Baader Meinhof Komplexu jasně vyplývá, že západoněmecký stát nebyl na teror ultralevicové RAF vůbec připraven.

Urychleně vznikala zvláštní policejní oddělení, často ve spěchu byly přijímány kontroverzní zákony, které měly posílit pravomoci kriminalistů. Stejně tak ale na svůj proklamovaný boj proti kapitalismu, imperialismu a pozůstatkům nacismu nebyli připraveni ani lidé okolo Baadera a Meinhofové. Arogancí a brutalitou často maskovali vlastní bezradnost a naivitu.

Procesy stále probíhají

Názorná je v tomto smyslu "jordánská" epizoda, kdy členové RAF krátce po vstupu do ilegality v roce 1970 odletěli do výcvikového tábora palestinských bojovníků v jordánské poušti, aby se naučili zacházet se zbraněmi. Pobyt skončil fiaskem, spartánské podmínky a tvrdá disciplína výcviku, to nebylo nic pro zhýčkané začínající teroristy, kteří se údajně ve vší vážnosti domáhali, aby byl v poušti nainstalován automat na kokakolu...

Každý Němec, který se chce něco dovědět o RAF, sáhne ze všeho nejdřív po Austově Baader Meinhof Komplexu. K českým čtenářům se tato klasika ve svém oboru dostává až čtvrt století poté, co se poprvé objevila na pultech knihkupectví u našich západních sousedů. Vzhledem k tomu, že český překlad - nutno říci, že velmi zdařilý - byl pořízen z aktualizovaného vydání, to vůbec nevadí.

Ukázka z filmu Baader Meinhof Komplex (text pokračuje za videem)

Škoda naopak je, že knížka ani v německém vydání neobsahuje poznámkový aparát. Autor v předmluvě tvrdí, že prostudoval řadu archivních materiálů a mluvil s pamětníky. Bohužel ale necituje své prameny, nelze tak ověřit jím uváděná fakta, stejně jako se od něj zájemce nedozví, jaké další práce k tématu existují. Nejedná se tedy o odbornou historickou práci v pravém slova smyslu. Publicistická, místy až románová forma ale na druhé straně zvyšuje čtivost.

Téma Frakce Rudé armády je v Německu stále živé. Řada atentátů dosud nebyla zcela objasněna, opakovaně probíhají soudní procesy s bývalými teroristy. Doufejme tedy, že po Baader Meinhof Komplexu se na český trh dostanou další zajímavé tituly zabývající se touto temnou kapitolou německých dějin.

Snímky z filmu Baader Meinhof Komplex