Lidé mají rádi hudbu ze stejného důvodu jako jídlo nebo sex. Oblíbené melodie totiž mozek podněcují k vyplavování dopaminu, chemické látky vyvolávající dobrou náladu, do mozku. Potvrzuje to podle agentury AP nová studie kanadských vědců.

Dopamin se podílí na schopnosti mozku natěšit se na obzvlášť vzrušující hudebními momenty a pak se jimi opájet. Je odpovědný za to, že z nich člověk pociťuje euforii.

Napříč žánry

Už předchozí studie ukázaly, že dopamin podporující komunikaci mozkových buněk mezi sebou nějakou roli při poslechu hudby hraje. Nový výzkum, při němž vědci skenovali mozky lidí poslouchajících hudbu, ukázal, že se do mozku puzen hudbou vyplavuje dodatečný dopamin stejně jako při sexu, jídle nebo také požívání drog.

To také vysvětluje, proč je hudba tak široce populární napříč kulturami, napsali vědci Robert Zatorre a Valorie Salimpoorová z Gillovy univerzity v Montrealu v článku, který na internetu uveřejnil vědecký časopis Nature Neuroscience.

Vědci při výzkumu pokusným osobám pouštěli výhradně instrumentální hudbu. Chtěli tak ukázat, že zpěv není pro vytvoření dopaminové reakce nezbytný. Podle Salimpoorové však bude v dalším výzkumu třeba prozkoumat, jak k libým pocitům přispívají lidské hlasy v hudbě.

Při dosavadních pokusech byla použita hudba nejrůznějších žánrů od klasiky a jazzu až po punk a dudání. Mezi nejznámější použité kusy patřily i melancholické skladby jako Adagio pro smyčce Samuela Barbera nebo Měsíční svit Clauda Debussyho.

Chemie oblíbených skladeb

Vědci si ke skenování mozkové aktivity vybrali osm lidí, o nichž věděli, že mají rádi určitá hudební díla. To expertům umožnilo zkoumat, jak se v mozku projevuje jednak očekávání oblíbeného motivu, jednak jeho příchod. Ukázalo se, že při poslechu oblíbených skladeb se lidem vyplavovalo do oblasti mozku zvané striatum (pruhované tělísko v šedé hmotě) více dopaminu než při poslechu jiné hudby.

Výsledky výzkumu dále ukázaly, že během 15 sekund před příchodem "mrazení" se dopamin vyplavoval do jiné části pruhovaného tělíska než od momentu, kdy se dostavilo vyvrcholení hudebního požitku. Oblast mozku odpovědná za očekávání vrcholu je totiž propojena s těmi částmi, v nichž se vytváří predikce. Oblast reagující na samotný příchod hudebního vrcholu je zase propojená s limbickým systémem mozku, v němž se rodí emoce, vysvětluje Zatorre.

Související
Newsletter

Týden s technologiemi Otakara Schöna

Události posledního týdne ve světě technologií podle Otakara Schöna

Editor rubriky Tech Otakar Schön pro Vás vybírá nejzajímavější nebo nejzásadnější události ze světa moderních technologií, které se odehrály v uplynulém týdnu. Každý pátek v podvečer najdete ve své mailové schránce.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru