Na place byl i plukovník pražské kriminálky, říká Hřebejk o natáčení Nevinnosti

Jan Hřebejk s Petrem Jarchovským dokázali i po letech spolupráce diváky i kritiku překvapit.

Film Nevinnost, který vstoupil do kin v lednu, překvapí sugestivní, rafinovaně budovanou neurotickou atmosférou, civilním herectvím i nečekanou pointou.

"Nejednoznačné vyznění bylo naším záměrem," říká v rozhovoru pro HN režisér Jan Hřebejk.

HN: Nevinnost je asi nejtemnější snímek, který jste kdy natočil, i žánrově z vaší obvyklé produkce výrazně vybočuje. Vzešel námět od Petra Jarchovského, nebo byl kriminální thriller váš nápad?

Prvotní impulz vzešel od Petra Jarchovského. Měli jsme základní příběh, kriminální kauzu, ale pořád nám chybělo téma, jeho společenské vyznění. Nejde jen o tu kauzu samotnou, ale i to, co ono obvinění udělá s celou rodinou.

Rozhodli jsme se, že se nebudeme temné noty bát a zaměřili jsme se výrazněji na psychologii a rozklad jednotlivých postav. Právě tím, že jde do značné míry o tragický příběh a pokusili jsme se o výraznou sondu do mysli hrdinů, působí celek filmu tak pochmurně.

HN: Jakým způsobem jste vybíral představitele jednotlivých hrdinů? Pro film jste objevil divadelního herce Hynka Čermáka, který výtečně ztvárnil postavu kriminalisty, překvapivé je také angažmá Ondřeje Vetchého v hlavní roli.

Dodnes sázím na castingy. V případě postavy Hynka Čermáka šlo o to, aby byl herec schopen zahrát policajta, který má být inteligentní, trochu tvrďák, a zároveň i trochu citlivka, ale aby to nevypadalo blbě, aby ta postava vyzněla přirozeně. U Ondřeje Vetchého šlo zase o to, že jeho postava obviněného lékaře je dvojlomná, nejednoznačná. Nechtěl jsem, aby si diváci okamžitě řekli - jasně, ten je vinný, nebo naopak - ten to neudělal. Potřeboval jsem, aby dokázal zahrát obojí, držel publikum v napětí. Proto jsem Ondřeje občas prosil, aby některou konkrétní scénu zahrál dvěma způsoby - nejprve jako viník, pak zase jako oběť. Dokázal mezi těmi polohami lavírovat výborně.

HN: Nevinnost působí velmi autenticky i díky tomu, že jste měli poradce z řad skutečných kriminalistů. Do jaké míry jejich konzultace ovlivňovaly vývoj scénáře?

Plukovník Mareš z pražské kriminálky se přímo podílel na realizaci. Byl na place s námi, konzultovali jsme s ním podrobnosti, například v problematice výslechů nezletilých, nebo v jakém vyšetřování je možné obviněného zatknout. Díky němu jsme ve scénáři udělali i pár změn. Zároveň i jednotliví herci, jako právě Hynek Čermák, měli i na place během natáčení možnost s Marešem probrat některé detaily skutečné práce vyšetřovatelů. Chtěli jsme, aby film i z kriminalistického hlediska působil realisticky, autenticky, pro celkové vyznění je to podle mě velmi podstatné.

HN: Loni jste s vaším předchozím filmem Kawasakiho růže uspěli na festivalu Berlinale v sekci Panorama. Letos jste v Berlíně přihlásili Nevinnost do hlavní soutěže, tam se ale film nakonec neprosadil. Přesto - čím si myslíte, že může Nevinnost zahraniční publikum oslovit?

Myslím, že v případě Nevinnosti není žádná překážka, která by zahraničnímu publiku bránila ten příběh pochopit, jde o velmi komorní drama s vážným, přitom nadčasovým tématem. Kawasakiho růže uspěla možná i díky politickému rozměru nedořešené komunistické minulosti ústředního hrdiny. V případě hlavní soutěže, o kterou jsme letos s Nevinností usilovali, je však situace o poznání složitější. Jde přece jen o nejprestižnější sekci a má o ni logicky zájem tisíce filmařů z celého světa.