Na albu Charm School jsou Roxette nadstyloví jako Beatles

Když před několika roky koncertoval v Praze se svým projektem zpěvák Per Gessle, stačila mu k tomu Lucerna. A vůbec to přitom nebylo špatné vystoupení. Zato plánovaný červnový koncert Roxette, jehož polovinu Gessle tvoři, v pražské O2 areně je už dávno vyprodaný. Je to zásluhou druhé půlky dvojice, zpěvačky Marie Fredriksson, nebo silou značky?

Roxette patří k nejvýznamnějším souborům devadesátých let. Na jejich kontě jsou nejméně dvě desítky nezapomenutelných hitů. Navíc odešli se slávou, když Marie Fredriksson musela v roce 2002 přerušit kariéru kvůli složité operaci nádoru na mozku. Dobře se tím zakryly první signály, že dvojice dočasně vycházela z módy.

Právě přicházející comeback Roxette předpokládá, že se znovu dostává do módy hudba devadesátých let. Obecně se mluví i o tom, že roste hlad střední a starší generace po klasických písních, v nichž hrají muzikanti na tradiční "rockové" nástroje. Už rok předem očekávané turné je spojeno s vydáním alba Charm School, jež poprvé po osmi letech obsahuje dvanáct úplně nových skladeb. Per Gessle, který byl odjakživa hlavním autorem Roxette, má talent psát písně, jimž se říká radio-friendly, střižené pro vkus a potřeby rozhlasového posluchače. Není jednoduché vytvořit hit bez prázdných míst, který jde rychle k tématu, chytí od prvního tónu stručné předehry a do minuty dostane posluchače k snadno zapamatovatelnému refrénu. Takových písní ale v posledních letech valem ubývá. Na album Charm School se proto čekalo jako na spasení, které přichází ze zlatých časů, kdy byla melodická invence skladatelů a nápaditost produkce v harmonickém poměru.

Přesně taková očekávání nová deska švédské dvojice splňuje. Roxette se nesnažili násilně modernizovat svůj rukopis a znovu vsadili na melodické nápady. Kdo jiný na dnešní scéně by dokázal napsat tak silné melodie jako Dream On nebo jako gospelově laděné No One Makes It On Her Own? Ukazuje se na nich, jak velkou stopu zanechal v Gesslových písních přímý vliv Beatles a následná hudba generace sedmdesátých let včetně skupiny ABBA, ke které se rockově založení Roxette dříve moc nehlásili.

První singl She's Got Nothing On (But The Radio) má v sobě něco z raného disco soundu, lehkého funku, kombinovaného s bohatým aranžmá ženských a mužských hlasů, s nímž ABBA ke konci své kariéry občas experimentovala. Roxette se dostali do situace, kterou lze nazvat dvojitým retrem. Ve svém návratu jsou sami o sobě retrem 90. let, ale oni sami ve svých písních využívají retro prvky z let šedesátých a sedmdesátých.

Těžko říct, zda comeback Roxette bude dlouhodoběji fungovat. Mladá generace je sycena úplně jiným druhem popu než představovali umělci z generace Beatles a Abby. Navíc nelze vstoupit do téže řeky. Marii Fredriksson pauza ve společném vystupování neublížila, ale Gesslův hlas je dnes svým zabarvením o dost nepříjemnější než dřív.

Silnou stránkou Roxette byly odjakživa balady. To platí i o Charm School, kde najdeme tři zdařilé kousky. Žádná z nich samozřejmě nedosahuje úrovně legendárního hitu It Must Have Been Love. Takové písně píší smrtelníci maximálně jednou za život. Nejvíc se jí přibližuje píseň In My Own Way, ale nás spíš zaujme závěrečná cukrovinka Sitting On The Top Of The World, jež využívá některých aranžérských prvků z osmdesátých let, takže zní jako kdyby byla napsaná pro Kotvalda s Hložkem nebo pro Stanislava Procházku mladšího. Podstatnější na ní ale je, že demonstruje metodu Gesselova komponování. Podobně jako Beatles je nadstylový. Tak jako oni má svůj vlastní autorský rukopis, který dokáže vložit do každé formy, již si osvojí, ať je to disko, bílý soul, pop rock nebo už zapomínaný sunshine pop jako v After All, které připomene lepší časy Paula McCartneyho.

Kdyby Charm School vyšla na začátku devadesátých let, kritika by tipovala, že z desky se dá vytěžit pět, možná šest hitů. Bude to platit i po dvaceti letech? Podstatou úspěchu hitu není jen dobrá píseň, ale i to, že se objeví ve správnou dobu. Jestli si Roxette vybrali pro svůj comeback po osmi letech správnou dobu, to uvidíme v příštích měsících na světových žebříčcích. Návrat v žádném případě nebude snadný. Vývoj populární hudby žene dopředu mladé publikum a pro to jsou obě padesátileté hvězdy nejspíš už out.