Glosa: Sloučení oper v Praze je dobrý tah

O spojení Národního divadla a Státní opery je, zdá se, rozhodnuto. Odvoláním pověřeného ředitele Státní opery Dolanského a pověřením ředitele Národního divadla Ondřeje Černého vedením Státní opery dal ministr kultury jasně najevo, že záměr na radikální reorganizaci velkých pražských divadelních domů hodlá v klidu dotáhnout do konce. Je to dobře.

Kdo něco ví o situaci, v níž se soubory Národního divadla už léta přetahují o hrací prostor i zkušebny, kdo sleduje, jak se roky nikdo nechce přihlásit k financování druhé pražské opery, ten ví, že zachování současného stavu skutečně odporuje zdravému rozumu.

Na nedávné tiskové konferenci ND odstupující šéf opery Jiří Heřman připustil, že situace, kdy opera ND a její orchestr nemají své vyhovující zkušebny, se nutně podepisuje na výsledcích práce. Dokonce řekl, že samotný záměr vzniku jediného pražského operního souboru je v pořádku, jen on osobně prý preferoval jiný průběh změny než ten, o němž se - dosud jen v kuloárech - hovoří.

V podobně schizofrenní situaci jako opera je i balet ND. Po oddělení samostatné Státní opery, které paradoxně provedl otec nynějšího ředitele ND, divadelní historik Jindřich Černý, měl balet ND po celá devadesátá léta smluvně zajištěných asi třicet hracích termínů ročně v budově Státní opery. Poté, co byl odtamtud vypovězen, byl hrací plán v historické budově ND neúnosně přeplněný. Ve Státní opeře navíc vznikl samostatný baletní "soubor", který si ad hoc najímá sbor a v ND vypůjčuje sólisty.

Ti, kdo se za samostatnou Státní operu perou, moc pádných argumentů nemají. Všeobecně straší tím, že spojení bude drahé, varují, že není připravené. Pro svá tvrzení ale nemají dost informací. O podrobnostech budoucího fungování a časovém harmonogramu se totiž teprve jedná. A dle slov ministra Bessera nejde ani tolik o jednorázové náklady, jako o budoucí racionální fungování a uměleckou úroveň produkce velkých pražských divadelních domů.

Samotnému záměru mnoho vytknout nelze. Pro soubory Národního divadla by se otevřela možnost dlouhodobě vyřešit problémy se zázemím i přetížením historické scény. Pokud by ministr "sehnal" peníze na rekonstrukci Nové scény, byl by stav téměř ideální.