Takoví byli Češi za posledních dvacet let. Dox vystavuje časopisy, které překračují konvence

Alternativní časopisy, které se nikdy neprodávaly v novinových stáncích, a pokud ano, tak nikdy neobsadily police ve výši očí, jsou nyní objektem výstavy v pražské galerii Dox.

Vynalézavý design a typografie, pečlivá, často provokativní práce s obrazem, neobvyklá témata. Společné rysy zhruba šedesáti periodik, nejstarší z roku 1989, vytvářejí svérázné, nadšením a kreativitou nabité prostředí.

A také nostalgií, neboť řada časopisů už dávno nevychází. Výstava nazvaná BigMag potrvá do 25. dubna.

Autory výstavy jsou dva grafici a publicista, kteří stáli u zrodu několika alternativních časopisů: grafici Bohumil Vašák a Aleš Najbrt ze Studia Najbrt, které vypravilo do světa dnes již zaniklý časopis Raut, a Michal Nanoru, zakladatel Živlu.

Sedni si a začti se

Koncept výstavy vychází ze stejnojmenné internetové databáze bigmag.cz, která od roku 2007 shromažďuje informace o alternativních časopisech. Je tak místem, kde mohou "tvůrci 'jiných' časopisů dát o své práci vědět svým potenciálním fanouškům, konkurentům, ale také sběratelům".

Dva z autorů výstavy: Bohumil Vašák (vlevo) a Aleš Najbrt

Výstava BigMag je asi první v galerii Dox, ve které jsou důležité stoly, židle, a dokonce pohovky: diváci jsou zváni k tomu, aby si z přehršle časopisů vybrali, prolistovali a začetli se. Možná bude pro některé překvapením, že takzvané alternativní čtivo se často zabývá zcela popovými, mainstreamovými věcmi.

Hip hop vedle surrealismu

Výpravný, na lesklém papíře vytištěný magazín BBaRáK, který se zaměřuje na hiphopovou scénu, taneční kluby či graffiti, píše například i o basketballu nebo řeší, jak se dostat na koncerty do VIP zóny bez příslušné akreditace.

Jako z jiného světa působí vedle časopisů orientovaných na elektronickou hudbu staré vydání Analogonu, almanachu českých surrealistů, ve kterém jsou texty definující základní umělecké pojmy, nebo Bassline, českomoravské taneční noviny.

Sami autoři výstavy označení "alterantivní" problematizují. "Termíny alternativní, nezávislé nebo nekomerční jsou v době 'coolhuntingu' tak problematické, že kurátorský výběr charakterizuje spíš snaha podchytit vzácný pocit vzrušení z překročení konvencí žánru," uvádějí kurátoři.

Je po Rautu

BigMag je také originálním pohledem na dvacetiletý vývoj české společnosti: Polovina devadesátých let přinesla smrt všem samizdatům, avšak máničky se prý ukryly před "kapitalistickým středoproudem" a návratem normalizačních hvězd do literárních ghett. Skončil Raut i POST.

Pozdní devadesátá léta byla podle kurátorů ve znamení horečnaté činnosti a očekávání. Začal vycházet Dotyk, Živel, Think či Umělec, dobu charakterizuje "víra v elektroniku, plyš, design a městský život".

Nové tisíciletí přineslo "zájmové drobení", vycházejí komunitní časopisy Aargh!, Blok, Hype, Fotograf. Elektronika se prý vyčerpává, je návrat kytarovek. Poslední roky jsou ve znamení technologií, které umožňují malé náklady časopisů. Vítr z plachet magazínovým tvůrcům bere všudypřítomný internet, na kterém lze najít cokoli. Dobrá zpráva ale je, že navzdory internetu alternativní časopisy stále vznikají.