Do vesmíru poletí český Krteček. Může tam potkat Dvořákovu Novosvětskou symfonii

Česká republika sice nemůže konkurovat velmocím, které mají rozsáhlé vesmírné programy, přesto je její stopa v historii dobývání kosmu nezanedbatelná.

Kromě Vladimíra Remka, který se stal prvním člověkem ve vesmíru z jiné země než z USA nebo SSSR, několika amerických astronautů hlásícím se k českým předkům a řady vědeckých programů, experimentů, přístrojů a objevů se z Česka do vesmíru dostalo i několik zástupců uměleckého světa.

V pátek se do vesmíru na palubě raketoplánu Endeavour chystá legendární postava dětských televizních seriálů Krteček.

Kmotrem Krtečkova vesmírného dobrodružství je americký astronaut Andrew Feustel, kterého s Českem pojí příbuzenské vztahy a jenž již jednoho zástupce českého umění do vesmíru vzal. Na misi k Hubbleovu vesmírnému teleskopu vezl v květnu 2009 kromě české vlajky i sbírku básní Jana Nerudy Písně kosmické a dokonce z nich předčítal svým kolegům.

Po návratu s nimi přijel do Prahy, věnoval je Astronomickému ústavu Akademie věd a podnikl úspěšné přednáškové turné po českých městech.

Krtka čeká přednáškové turné

Rovněž Krteček, postava od animátora a ilustrátora Zdeňka Milera, by se měl do Česka vrátit. Asi dvaceticentimetrový maňásek, kterého podle pokynů astronauta vyrobila Moravská ústředna Brno z lehkého a nehořlavého materiálu, by měl po návratu z mise podniknout s kolegou Feustelem přednáškové turné po Česku.

Ve vesmírných dálavách mimo jiné zazněla i česká hudba, a to hned při jedné z nejslavnějších cest historie. Americký astronaut Neil Armstrong, který v roce 1969 jako první pozemšťan vystoupil na povrch Měsíce, si do skafandru pouštěl Novosvětskou symfonii Antonína Dvořáka.

Largo z Novosvětské má na sobě zakódovaná i deska, která letí vesmírem jako informace pro případné mimozemské civilizace.

Měsíční krajina se nevrátila

Tragickou dohru měla v roce 2003 cesta prvního izraelského astronauta Ilana Ramona, který Čechy potěšil tím, že v příručním zavazadle vezl obrázek Měsíční krajina od Petra Ginze z Prahy. Čtrnáctiletý Ginz obrázek, který představoval pohled na Zemi z Měsíce, nakreslil během druhé světové války v terezínském židovském ghettu. Ginz zemřel na podzim 1944 ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi.

Raketoplán Columbia se krátce před přistáním na Zemi v důsledku poškození tepelného štítu rozpadl a celá posádka, kromě Ramona další čtyři muži a dvě ženy, zahynula – paradoxně 1. února, v den Ginzových narozenin.

České symboly, respektive vlajku tehdejšího Československa, měl na sobě ve vesmíru pochopitelně první a doposud jediný český kosmonaut Vladimír Remek při svém letu v sovětské kosmické lodi Sojuz 28 v roce 1978. Československá vlajka se v dostala také na Měsíc, kam ji v roce 1972 vzal s sebou americký astronaut Eugene Cernan, jehož předkové pocházejí z jižních Čech a ze Slovenska