Nejlepší orchestr na světě – takovou pověst mají Berlínští filharmonikové, kteří v dnes zakončí festival Pražské jaro. Znít bude pod taktovkou Simona Rattlea jediná skladba – Mahlerova Šestá symfonie.
Má to plnou logiku, od skladatelova úmrtí uplynulo v květnu sto let a jeho hudba, barvitá a provokující, ironická i tragická, je v tomto roce červenou nití koncertního dění v Evropě i v Americe.
Filharmonici čtvrtou třídou nejezdí
Proslulý orchestr, který byl v jedné anketě zařazen mezi dvacet nejlepších světových symfonických těles, a to na druhé místo, ale mnozí ho ve svém hodnocení dávají přímo na první pozici, vznikl v Berlíně na jaře roku 1882. Po léta slaví narozeniny 1. května při evropském koncertě, pokaždé v jiné hudební metropoli.
Od roku 1990 se takový program konal už dvakrát v Praze, ale těleso je v české metropoli spíš vzácným hostem. Čeká se od něj dokonalá hra i vše to, co povyšuje znějící noty na hluboce oslovující umění.
Soubor založili v 19. století hudebníci, kteří opustili orchestr nepříliš příjemně vládnoucího Benjamina Bilseho, když se je snažil dopravit na koncert do Varšavy čtvrtou vlakovou třídou.
Čtyřiadvacet národností v jednom orchestru
Současní hráči prvořadého světového orchestru, Němci a hudebníci dalších třiadvaceti národností, jsou špičkově motivovaní, existenčně zajištěni, svá místa, když už je získají, mají nastálo a jsou to místa prestižní. „Nemyslím si, že by jiný světový orchestr měl hráče na tak excelentní úrovni," prohlašuje o 128 členech své filharmonie Simon Rattle.
Zločin na Pražském jaru: Malkovich hrál sériového vraha a pak byl okraden - čtěte ZDE
Dagmar Pecková se vrátila na Pražské jaro se svým oblíbeným Mahlerem - čtěte ZDE
Umělecký profil tělesa v období kolem druhé světové války výrazně ovlivnil dirigent Wilhelm Furtwängler a před současným šéfem Claudio Abbado. Ale mezitím nejvíc Herbert von Karajan, který se během třiceti let zasloužil nejen o kultovní pověst a dokonalou diskografii orchestru, ale také o moderní, akusticky příhodný, ve své době až vizionářský sál Philharmonie, postavený v 60. letech v Západním Berlíně na vybombardovaném místě téměř na dohled od právě dokončené zdi. Po jejím pádu a berlínském stavebním boomu stojí teď sál přímo v moderním centru velkoměsta.
Orchestr se dokáže ze třiašedesáti procent financovat sám, síň vykazuje průměrně 97 až 98 procent obsazenosti. Koncem sezóny bude i letos 2. červenec koncert na Waldbühne s živě vysílaným televizním přenosem. Bývá tam každoročně kolem 22 tisíc posluchačů.
Nástupce von Karajana
Brit Simon Rattle přišel do Berlína z Birminghamu. Tam se stalo jeho dlouholeté působení celou érou, během níž právem proslavil tamní orchestr, město i sebe. Už v 90. letech byl označován za „nástupce legendárního Herberta von Karajana“. Z té doby se také datuje jeho dosud jediné české vystoupení – v roce 1994 dirigoval v Rudolfinu své britské těleso a byl už tehdy hvězdou Pražského jara.
„Orchestry, a takovéto obzvláště, se proměňují velmi pomalu. Myslím, že jsme už ale nějaký způsob našli. Udělali jsme spoustu pěkné hudby a mnohé už se změnilo a pohnulo,“ říká šestapadesátiletý Sir Simon Rattle. Ve funkci šéfdirigenta Berlínských filharmoniků je od roku 2002 a kontrakt má do roku 2018. „Ještě stále se mi naštěstí, díkybohu, nepodařilo zničit ten jejich nádherný zvuk,“ dodává s britským humorem.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist