Zvolte český film dvacetiletí. Díl první: To nejlepší z let 1990 až 1994

Za pár dní začíná v Karlových Varech Mezinárodní filmový festival. Který film je podle vás nejlepším reprezentantem svobodného českého filmového dvacetiletí? Jsou to kultovní Samotáři, Želary, Je třeba zabít Sekala, nebo snad oscarový Kolja?

Je filmem vašeho srdce loutkový Kuky, Hřebejkovy Pelíšky, muzikálová Šakalí léta nebo snad Obecná škola s legendárním Igorem Hnízdem v podání Jana Třísky? 

Vzhledem k tomu, že se v Česku každý rok natočí dvacet až třicet celovečerních filmů, první předvýběr nejlepších jsme pro vás sestavili sami. Každý den bude iHNed.cz přinášet redakční "nominační" výběr českých filmů, které se v kinech objevovaly od roku 1990 do loňska. 

Dnes nabízíme první část: anketu o nejlepším filmu "první pětiletky", tedy snímku, který vstoupil do kin do roku 1994. Reprezentativní výběr sestavili filmoví kritici Hospodářských novin.

V anketním sloupku vpravo hlasujte kliknutím na název filmu. V levém sloupci si můžete přečíst krátké anotace vybraných filmů, které vám mohou pomoci lépe si jednotlivá filmová díla připomenout.

V nadcházejících dnech můžete podobně rozhodnout o nejlepších filmech dalších tří "pětiletek". Následně pak mezi dvanácti filmy z celého dvacetiletí, o jejichž výběru sami v anketách v tomto týdnu rozhodnete. 

Hrad z písku

Ve starém, zanedbaném domě kdesi na samotě žije matka se svou dcerou celkem spokojený život. Z jejich romantické idyly je vyruší až nečekaná návštěva – cizinec, doprovázený mondénní překladatelkou. Matka získává k cizinci vztah, což se nezamlouvá dceři, která vše komentuje vnitřním hlasem, ani překladatelce, která si na cizince osobuje právo. Film režisérky Zuzany Zemanové, jež je partem pro čtyři herce – Janu Brejchovou, Karla Rodena, Chantal Poullain a tehdy dvanáctiletou Lucii Vondráčkovou – rozehrává podobenství o náročnosti a nejednoznačnosti lidské komunikace i o vyprázdněnosti slov.

Řád

Vynikající drama režiséra Petra Hvíždě se odehrává na konci 18. století v prostředí ženského kláštera, do něhož prchne zběhlý voják (Saša Rašilov). Je za ním vyslána hlídka, aby jej dopravila zpět k útvaru - tam však dezerci trestají smrtí. Ve stísněných prostorách kláštera začíná hra o lidský život. Postava uprchlíka se přitom stává pouhým katalyzátorem probíhajícího dění. Vyjednávání se odehrává mezi velitelem hlídky (vynikající Martin Vašut v jedné ze svých nejlepších charakterních filmových rolí), matkou představenou (Jana Preissová) a tamním zpovědníkem (Jan Tříska). Jeden z nejlepších historických filmů porevoluční éry.

Amerika

Výtečně stylizovaná prvotina Vladimíra Michálka vznikla na motivy nedokončeného díla Franze Kafky s názvem Nezvěstný. Mladík Karel Rossman (Martin Dejdar) si vynutí souhlas rodičů a opouští Prahu, aby odcestoval přes oceán za strýcem Jakobem (Jiří Lábus). Jakob je multimilionář, který se vypracoval díky čerpání a prodeji vody. Karel se nechá zasvětit do tajů strýcova impéria a stává se jeho součástí. Michálek se svým debutem zařadil mezi nejuznávanější režiséry své generace.

Lucie - Amerika

Žiletky

Filmový scénář Zdeňka Tyce dozrával od roku 1990. Prošel četnými proměnami a posléze se stal podkladem česko-francouzského filmu Žiletky. Jeho poetikou Tyc navázal na svůj režijní debut - vynikající, leč stále nedoceněný film Vojtěch, řečený sirotek. V hlavních rolích Filip Topol, Barbora Lukešová, Iva Janžurová a Markéta Hrubešová.

film Žiletky

Díky za každé nové ráno

Hořká komedie na motivy knižního bestselleru Haliny Pawlowské stojí na režii Milana Šteindlera a hereckých výkonech Ivany Chýlkové, Aleny Vránové, Tomáše Hanáka, Terezy Brodské a Poláka Franciszka Pieczky v roli hrdinčina rusínského otce. Film získal v roce 1994 čtyři České lvy.

Jsem trapná - Díky za každé nové ráno

Akumulátor 1

Jan Svěrák diváky ve fantastické, žánrově těžko definovatelné podívané zve do světa za televizní obrazovkou, kde se to hemží lidskými obrazy žijícími z naší energie. Nesmělý outsider Olda je jednou z obětí. Celková ztráta energie se nedá léčit aspirinem, a tak Oldovi posílenému energií ze stromů a nečekanou první láskou nezbývá jiné východisko než tasit ovladač zavěšený proklatě nízko u boku. Po vzoru amerických Terminátorů, Likvidátorů a Predátorů se pouští do boje s neporazitelnou televizní hydrou. V hlavních rolích Petr Forman a Zdeněk Svěrák.

Akumulator 1994 petr forman,edita brychta,zdenek sverak

Jízda

Výtečná první česká porevoluční road movie Jana Svěráka patří k filmům, které se ve své době staly kultem. Vypovídající je už jeho podtitul: Svobodný film o dvou chlapcích, jedné dívce, zeleném kabrioletu a horkých letních hrách. Radek (Radek Pastrňák) a Franta (Jakub Špalek) si na začátku zakoupí zmíněný automobil, trochu svérázným způsobem ho upraví a rozjedou se vstříc volání dálek a dobrodružství. Cestou přiberou provokativní dívku Annu (Anna Geislerová), kterou zpovzdálí sleduje její žárlivý přítel v černém opelu. A pak už jen jedou, užívají si bezstarostné pohody, aniž by tušili, že v souladu s pravidly žánru bude mít jejich uvolněná jízda dramatický konec.

Jízda

Lekce Faust

Jedna z perel tvorby Jana Švankmajera. Po snímku Něco z Alenky a dalších pěti krátkých filmech je Lekce Faust teprve druhým Švankmajerovým celovečerním filmem, jejž navíc s debutem pojí inspirace literární, přesněji narativní klasikou. Lekce Faust je zároveň poslední filmovou rolí tehdy už těžce nemocného Petra Čepka.

Jan Svankmajer - Lekce Faust (1994)

Helimadoe

Lyrický příběh Jaromila Jireše se odehrává na počátku dvacátého století v jihočeském městečku, v němž vnímavý dospívající chlapec prožije první citové okouzlení i hlubokou krizi - obojí mu způsobí tajemné poetické jméno Helimadoe, počáteční slabiky jmen pěti osobitých dcer drsného venkovského lékaře Hanzelína, který nejen že léčí těžce nemocného chlapce, ale svou moudrostí mu pomáhá bolestný citový zásah překonat.

Šakalí léta 

Vynikající debut Jana Hřebejka. Úspěšná muzikálové komedie o svobodě, nezávislosti, rudé hvězdě a rokenrolu se odehrává v Praze roku 1959 v okolí dejvického hotelu Internacional. Do poklidného, vlastně maloměstského života nečekaně zasáhne "muž odnikud" mladý chuligán Bejby (Martin  Dejdar), který svým výstředním oblečením, kytarou a vášní pro rokenrol rozbouří stojaté vody nejen klukovského světa, ale také světa dospělých, snažících se nemyslet na nelehkou dobu, v níž musejí žít. Film stojí a padá s texty a hudbou Ivana Hlase.

Ivan Hlas - Jednou mi fotr povida

Černí baroni 

Komedie o tom, že i na chmurné stránky naší historie je možné se dívat s nadhledem a humorem. Čo bolo, to bolo... Major Terazky vede svůj šik pétépáků od průšvihu k průšvihu vstříc světlým zítřkům. Česká filmová komedie Zdeňka Sirového podle románu Miloslava Švandrlíka stojí na výtečném obsazení v čele s Pavlem Landovským.

cerni baroni - komunisticky manifest

Requiem pro panenku

Administrativním omylem se čtrnáctiletá Marika (Anna Geislerová) dostane místo do dětského domova do ústavu pro mentálně choré, odkud není úniku. Panuje v něm nelidská mašinérie a sadistické vychovatelky používají tak drastické "výchovné" metody, že se dívka rozhodne bezvýchodnou situaci řešit zoufalým činem. Odvážný, vynikající a na svou dobu zcela nekonvenční snímek podle skutečných událostí je dodnes nejlepším počinem režiséra Filipa Renče.

Requiem pro panenku kousek 2.avi

Dědictví aneb Kurvahošigutntag 

Hořká komedie klasičky Věry Chytilové se ve své době stala hitem a dodnes připomínaným koncertním partem Bolka Polívky v hlavní roli. Bohuš je rázovitý vesnický chlapík, který žije sám v rozpadající se chalupě. Pracuje jako dřevař, většinu času však se svými kumpány tráví popíjením slivovice a zahálčivým povalováním v trávě. Jeho poklidný a vcelku spokojený život se změní v okamžiku, kdy se objeví elegantní advokát Ulrich, který překvapenému Bohušovi oznámí, že zdědil obrovský majetek.

Dědictví aneb Kurvahošigutntág - Kája a hňup

Žebrácká opera 

Vynikající Havlova adaptace Žebrácké opery Johna Gaye neunikla pozornosti Jiřího Menzela, který natočil hvězdně obsazenou férii. Podsvětí ovládají dvě konkurenční zlodějské organizace - jedna vedená Peachumem (Marián Labuda) a druhá vedená Mackeathem (Josef Abrhám). Peachum vybídne svou dceru Polly, aby navázala důvěrnější kontakt s Mackeathem, doufá, že by mu pak mohla donášet potřebné informace o dění v protivníkově táboře. Režisér Jiří Menzel inscenoval Havlovu hru i na divadelních prknech.

Tankový prapor 

Hrdinou neradostného i když převážně humorného pohledu na vojenský život v roce 1953 ve filmovém pojetí Víta Olmera je rotný Dany Smiřický (Lukáš Vaculík - s autobiografickými rysy Josefa Škvoreckého), potýkající se společně se svými kamarády s tupostí a buzerací důstojnického sboru. Popisuje Danyho milostnou avantýru s manželkou jednoho z důstojníků, Janinkou Pinkasovou, jeho vzpomínky na nepřístupnou pražskou dívku Lizetku, a především to, jak s přehledem vzdoruje důstojnické blbosti, útočící ze všech stran.

Tankový prapor

Obecná škola 

Je krátce po válce a do chlapecké třídy jedné ze škol na předměststí Prahy chodí také desetiletý Eda Souček se svým kamarádem Tondou. Stejně jako ostatní spolužáci, také Eda s Tondou zcela ignorují pokusy rezignované učitelky Maxové o výuku a spíš než o učivo se zajímají o barvu jejích kalhotek. Není divu, že se učitelka jednoho dne zblázní a na její místo nastoupí nový učitel. Jmenuje se Igor Hnízdo (Jan Tříska) a vymyká se všem učitelům, které kluci do té doby poznali. Jeden z nejlepších filmů Jana Svěráka získal oprávněně první porevoluční nominaci na Oscara.  

Neolizujte namrzlé zábradlí! - Obecná škola

Pějme píseň dohola 

K prvním citovým i sexuálním zážitkům lze přijít různě, docela spolehlivé bývaly zejména pionýrské tábory, hojně pořádané za minulého režimu. Zjišťuje to i poněkud vykulený praktikant, jenž se jedné takové akce účastní. Vznikla nahořklá komedie, zajisté přesná v jednotlivých detailech a postihující obvyklé táborové stereotypy, avšak v celkovém vyznění tvůrci - scénář napsali Jan Hřebejk a Petr Jarchovský - zápolí s určitým výrazovým zmatněním. Snímek režiséra (a později hlavně producenta) Ondřeje Trojana provázel až nespravedlivě přehlíživý postoj publika.

Čas sluhů 

Zvěčnělý pomník všehoschopné  mrchy, který v nadšené porevoluční éře po zásluze uchvátil diváky a leckoho naprosto fascinuje dodnes. Na režijní prvotinu tehdy ani ne třicetileté Ireny Pavláskové pozoruhodně zvládnutý počin, u kterého se sešla řada dnešních osobností českého filmu v čele s Ivanou Chýlovou a Karlem Rodenem.

Čas sluhů

Vrať se do hrobu

Víťa Jakoubek už překročil třicítku, pracuje jako špatně placený sociolog a žije jako spořádaný manžel a každodenními povinnostmi unavený otec dvou dětí. V sociologickém ústavu se podílí na výzkumu postojů středoškolské mládeže. Aby cílovou skupinu lépe pochopil, vydává se za studenta a denně usedá do gymnaziálních lavic. Snímek Milana Šteindlera s Milanem Šteindlerem v hlavní roli.  

Vrat se do hrobu MHD