Světová přehlídka divadelního umění zavede návštěvníky do labyrintu intimity

Divadlo, design, architekturu a také módu ve svých progresivních i extrémních podobách představí mezinárodní přehlídka Prague Quadriennale, která začíná dnes na mnoha místech Prahy.

Festival původně zaměřený výhradně na divadelní scénografii se od roku 1967, kdy se konal poprvé, hojně rozrostl. Co do velikosti, ale především však po stránce žánrové.

"Nejhojněji samozřejmě zůstává zastoupeno divadlo. Troufáme si dokonce říct, že nabízíme to nejzajímavější z aktuální divadelní produkce, byť by byla na Quadriennale zastoupena jen fragmentem," říká Sodja Lotker, umělecká ředitelka Pražského Quadriennale.

Ačkoli festival začíná v den stávky, pořadatelé neočekávají žádné komplikace.

"Expozice jsou připravené už od včerejška, všichni účastníci již také přijeli, možná jen první den přijde méně návštěvníků," říká mluvčí Quadriennale Silvie Marková.

Intimita a spektákl

Jedenáctidenní přehlídka, která se koná jednou za čtyři roky, má letos pět tematických sekcí. Vedle soutěžní přehlídky národních expozic, tedy sekce Země a regiony, je to sekce Architektonická, Studentská, sekce Extrémní kostým a oddíl nazvaný Intimita a spektákl. Quadriennale obývá prostor o rozloze 35 tisíc metrů čtverečních.

Nejvíc metrů "zabírá" ve Veletržním paláci, kam se centrum přehlídky přestěhovalo z tradičního holešovického Výstaviště. Druhým centrem se stal kostel sv. Anny - Pražská křižovatka, kde je umístěna expozice o architektuře. Třetím důležitým místem přehlídky je piazzeta Národního divadla. Tam vyrostl výstavně-divadelní labyrint.

Divadelníci, hudebníci, performeři, výtvarníci a umělci dalších žánrů chystají uvnitř obřích krabic originální program. Téma je Intimita a spektákl. Návštěvníci se v jedné z buněk mohou naučit tančit, v další se stanou svědky zvukové performance, ve třetí vstoupí dovnitř videoinstalace.

Z českých autorů na labyrintu pracoval například výtvarník Josef Bolf, fotograf Bohdan Holomíček nebo performerka a tanečnice Ioana Mona Popovici.

Stalinovy slzy

Veletržní palác je dočasnou adresou všech šedesáti národních expozic, páté patro patří studentským prezentacím a sklepní prostory mezinárodnímu projektu Extrémní kostým.

Většina národních prezentací bude podle organizátorů vystupovat z vymezeného prostoru, jejich podoba bude těkavá a proměnlivá, řada projektů bude vznikat v součinnosti s diváky.

Například Nový Zéland plánuje devítimetrové "provaziště", jež se bude měnit každou hodinu zásahy zúčastněných umělců a designérů, Kanada udiví elektronickým divadélkem s čtyřiadvaceti plošinami, šedesáti motory a robotizovanými předměty, které sestavil vědecký tým, Korejská republika představí modelové obrazy založené na konceptu jin-jang, šamanismu, konfuciánství, buddhismu a zenu.

Českou republiku bude reprezentovat expozice nazvaná Divadlo jako zážitek. Expozice bude simulovat zážitek ze skutečné návštěvy divadelního představení, avšak nejen z pohledu diváka, ale také z pozice herce.

Přehlídka bude hojně expandovat také do veřejného prostoru. Rozhodně nejlidnatější ze zhruba stovky performancí bude akce nazvaná Stalinovy slzy. Příští týden v úterý se okolí Pařížské ulice promění ve velké jeviště. Městem nejprve zazní "skladba" složená z nahrávek osmnácti sirén.

Poté několik stovek performerů vytvoří "atmosféru ticha". Akce vídeňské režisérky Claudie Bosse má oživit vzpomínky na komunistickou totalitu z pohledu mlčícího davu. Příhodným místem je ulice a nábřeží, na které v padesátých letech shlížela největší socha Stalina.