Ve Varech se vám občas stane, že na film zabrousíte víceméně omylem, jen na základě kratičké anotace ve festivalovém katalogu - a jste nadšeni. Jedním z takových případů je včerejší zkušenost autorky těchto řádků. Komedie Habemus papam italského režiséra Nanniho Morettiho je skvostnou společenskou satirou vysmívající se reálnému fungování Vatikánu v jednadvacátém století.
Fiktivní příběh papeže, kterého konkláve zvolí proti jeho vůli, neboť on to "nechce dělat", stejně jako zbytek jeho kolegů karidnálů, načež ho přepadné panický atak zodpovědnosti, je brilantní črtou vysmívající se nejen jednotlivým církevním představitelům, ale i samotnému působení katolické církve v Itálii.
Nejde však o satiru zlou, naopak. Nanni Moretti, který film nejen režíroval a produkoval, ale vytvořil v něm i jednu z hlavních rolí, nekonvenčního psychoanalytika, který je přivolán jako rychlá pomoc pro zhrouceného papeže, se svým osobitým humorem spíše karikuje, než kritizuje.
Kardinálové v jeho pojetí mají své libůstky. Jeden s vášní sobě vlastní skládá puzzle, druhý bere neuvěřitelné množství tlumících léků, další miluje starobylé mapy, jiný je proslulý poťouchlými vtípky na úkor ostatních, další co chvíli zakopne a upadne, protože "se špatně orientuje v prostoru".
Kardinálové se v očích psychologa (navíc - považte - nevěřícího) chovají jako školáci - navzájem se pošťuchují, pomlouvají, dělají si ze sebe legraci, ale občas se berou i smrtelně vážně: třeba když pro ně psychoanalytik, zoufalý z faktu, že musí být v papežském paláci uvězněn, dokud se nově zvolený papež neumoudří a nepožehná městu i světu, zorganizuje výpravný volejbalový turnaj.
A v papežských pokojích si mezitím zoufá kardinál Melville (vynikající Michel Piccoli), nově zvolený za nejvyššího pontifika. Přijde nakonec k rozumu?
Habemus papam nadchlo letošní publikum v Cannes, a stejný potenciál má chytrá italská komedie bezesporu i ve Varech. Jde o film, který uspokojí jak ty nejnáročnější, tak i úplné filmové laiky, kteří se hlavně zasmějí vtipnému karikování nejvyšších církevních představitelů a výbornému pojetí režiséra a scénáristy Morettiho.
Je proto s podivem, že italský film dosud nemá české distribuční zastoupení. Habemus papam je totiž titulem, který by zaručeně uspěl jak v artovém kině, tak v mainstreamovém multiplexu. Snad si ho tu někdo všimne.
