Dělník poezie Jan Vladislav toho české kultuře hodně dal, zůstává však nedoceněn

My jsme čekali jen na jednu věc – na smrt toho diktátora. To znamená na smrt Hitlerovu. Víte, je to podivuhodné, protože to byla naše mravní výchova. Že jsme museli čekat na smrt diktátora. A později, za komunismu, jsme znovu čekali na smrt diktátora, to znamená na smrt Stalinovu...

Tak popisuje základní obrysy svého života básník a překladatel Jan Vladislav (1923–2009).

Je tak dalším čítankovým příkladem člověka, jehož život silně ovlivňovaly totalitní režimy – ale také příkladným člověkem, neboť si s nimi nijak nezadal.

A v roce 2001 dostal sice Státní cenu za překladatelské dílo díky převodům knih Michelangela Buonarrotiho a Michela Butora – je dobré si povšimnout toho časového i jazykového rozpětí –, nicméně přesto zůstává silný pocit, že Jan Vladislav toho české kultuře tolik dal a že dosud nebyl dostatečně doceněn.