Čeští vězni se kochají uměním. V DOXu vystaví i vlastní práce

Netradiční umělecké turné po tuzemských věznicích začalo v Praze na Pankráci a v Ruzyni. Ve spolupráci s vězeňskou službou během tříměsíční korespondenční hry získávalo 35 odsouzených informace o předních českých umělcích 20. století.

Nyní jim autoři projektu představují originály sedmi děl například od Toyen nebo Otty Gutfreunda přímo ve věznicích.

Dohromady si autoři projektu s vězni vyměnili stovky dopisů a odsouzení nyní mají možnost vidět na vlastní oči obrazy umělců, o kterých se postupně dozvídali nejrůznější informace.

Odborný výklad kurátorů čeká ještě odsouzené ženy v pražské věznici Řepy, dále pak obrazy poputují do věznice ve Vinařicích, Příbrami, Drahonicích a v Pardubicích.

Výtvarka ve vězení

"Jedná se o díla Aléna Diviše, Antonína Slavíčka, Toyen, Otty Gutfreunda, Zdeňka Rykra, Vladimíra Boudníka a Evy Kmentové, které nám zapůjčila především Moravská galerie v Brně," upřesnil spoluautor projektu Ondřej Horák.

Významní umělci 20. století nebyli vybráni náhodně. Někteří z nich měli přímou zkušenost s pobytem ve věznicích, nejčastěji byli vězněni nacistickým nebo komunistickým režimem. Odsouzení také dostanou řadu uměleckých publikací od Moravské galerie nebo Centra současného umění DOX, které budou zařazeny i do vězeňských knihoven.

"Byli jsme mile překvapeni tím, že někteří odsouzení došli ke správným odpovědím už v průběhu korespondence, většina přišla na správnou odpověď, několik z nich hru nedokončilo, ale to i z důvodu propuštění na svobodu," sdělil Horák.

Do konce srpna ještě vězni ve druhé části projektu pokračují ve spolupráci s Michalem Pěchoučkem, Evou Koťátkovou, Davidem Böhmem, Jiřím Frantou, Pavlem Sterecem i dalšími laureáty či finalisty Ceny Jindřicha Chalupeckého a jinými umělci.

Náprava uměním

Projekt se podle organizátorů soustředí na propojení dvou vzdálených světů, v nichž podle autorů vždy na jedné straně stojí lidé, kteří z nejrůznějších důvodů nemají možnost volby.

Na druhé straně jsou v tomto případě obrazy, které jsou uzavřené často v depozitářích a čekají, až je někdo vystaví.

"Věříme, že aktivní zapojení těch, kteří jsou ve výkonu trestu, může vést k sebepoznání a změně náhledu na životní normy, zároveň může lámat některá společenská tabu," dodala spoluautorka projektu Martina Reková.