Zemřel barytonista Jiří Joran, který byl přes 40 let členem opery Národního divadla

Pěvec Jiří Joran patřil mezi stálice poválečné české opery, svou kariéru spojil zejména s pražským Národním divadlem. Ve Zlaté kapličce sbíral už jako mladík první zkušenosti, později Joran vystupoval i v Německu, Polsku, Maďarsku nebo Sovětském svazu. Umělec, který dnes ve věku 91 let zemřel, měl na kontě zejména řadu epizodních úloh, i v nich ale majitel podmanivého barytonu dokázal zaujmout publikum, které jej znalo i z koncertních vystoupení.

"Má mohutný, obsáhlý hlasový fond, jejž dovede krotit v komorní míru bez ztráty osobitého témbru," napsala například o Joranovi, který interpretoval i méně známá díla včetně černošských spirituálů, dobová kritika. "V úlohách barytonových i basbarytonových uplatňuje smysl pro charakteristickou kresbu a komiku," charakterizuje pěvce Čs. hudební slovník. Jiří Joran byl v operním světě známý tím, že se na své role připravoval i po herecké stránce, hrál ostatně v několika filmech.

Pražský rodák, který přišel na svět jako Jiří Vokurka 20. června 1920, se zpěvu začal naplno věnovat po maturitě na gymnáziu. Jeho studia na konzervatoři ale přerušila druhá světová válka, během které byl Joran v roce 1943 nuceně nasazen do Německa. Díky svému hudebnímu nadání neskončil u fyzické práce, ale získal příležitost v městském divadle ve Zhořelci, kde zpíval v opeře i operetě. Po uzavření divadla v roce 1944 pak působil v estrádním souboru.

Nasazení v Německu ale nebylo Joranovým prvním veřejným vystoupením, premiéru před publikem si odbyl v září 1942 v Daliborovi, se kterým tehdy ve východočeské Litomyšli, rodišti Bedřicha Smetany, hostoval soubor Národního divadla. Koncertně přitom debutoval už o rok dříve v Praze, když v Městské knihovně zpíval Dvořákovy Biblické písně. Po konci války Joran mohl oficiálně absolvovat konzervatoř, na které patřil k žákům Hilberta Vávry, pěvce ovlivněného italskou školou.

Patřil také k předním interpretům nově ustavené Opery 5. května, jež sídlila v dnešní Státní opeře a se kterou v roce 1948 přešel do Národního divadla, kde vydržel až do roku 1989. Během čtyř dekád, kdy patřil k oporám zdejšího operního souboru, ztvárnil Jiří Joran více než stovku rolí. Z těch větších stojí za zmínku například Adolf z Dvořákova Jakobína, Harašta z Janáčkových Příhod lišky Bystroušky nebo Basilio z Rossiniho Lazebníka sevillského.

Celkem Joran během své bohaté kariéry absolvoval přes 4500 představení a na 1300 koncertů. Také jako koncertní umělec byl Jiří Joran velmi ceněn, dokázal totiž svůj rozsáhlý hlasový fond podrobit požadavkům komorního projevu. Hudbě se ale Joran věnoval nejen jako zpěvák, na kontě měl i řadu překladů operních libret, podepsán byl pod českými převody Wagnerových děl Zlato Rýna a Valkýra, Stravinského Života prostopášníka, Orffovy Chytračky nebo Verdiho Falstaffa.

"Nebudeme organizovat veřejný pohřeb, rozloučíme se jen v kruhu rodinném. Ale na září, až se přátelé a známí vrátí z dovolených, uvažujeme o vzpomínkové akci v pražském Divadle Kolowrat," uvedla pěvcova dcera Eva Joranová.