Příchod superhrdinů předznamenal ve třicátých letech Superman, ale opodstatnění dala maskovaným mstitelům až druhá světová válka.

Nejslavnějším bojovníkem proti nacismu je bezesporu patriotický Captain America, ukázkový produkt tehdejší propagandy. Symbol s velkým Áčkem na čele se nyní představuje českým čtenářům v moderní podobě, která leckoho překvapí - Captain America se v novém tisíciletí stal člověkem z masa a kostí, a má tak mnohem víc společného s agentem Bournem než se Supermanem.

Scenárista s velkým S

Scenáristou omnibusu - svazek obsahuje třináct sešitů - je Američan Ed Brubaker. Měsíčník s Captainem Americou začal psát v roce 2005 a zůstává u něj dodnes.

Říká se, že kolem čtyřicítky dozrávají spisovatelé k nejlepším výkonům, čtyřiačtyřicetiletý Brubaker tuhle domněnku potvrzuje. Autor získal od roku 2007 celkem tři ceny Willa Eisnera pro nejlepšího scenáristu na americkém trhu, v této obdobě komiksových Oscarů už ho počtem sošek převyšují pouze Neil Gaiman a klasik Alan Moore.

Komiks

Ed Brubaker, Steve Epting, Michael Lark

Captain America omnibus 1

BB art, Praha 2011, 312 stran, 790 Kč

Připočítejme k tomu ještě Harvey Award - další významná cena komiksového průmyslu - pro právě vydaný omnibus a je jasné, že na český trh dorazil podstatný představitel média, které si i u nás získává stále více respektu.

Brubaker má k armádě blízko, jeho otec byl vojákem z povolání. Dětství strávil stěhováním po Spojených státech a osamělost zaháněl kreslenými seriály a komiksy. Osamělí jsou často i Brubakerovi hrdinové, jelikož se našel v žánru drsných detektivek, jejichž pravidla stačil během své kariéry uplatnit i při psaní Batmana či Daredevila.

Vyšetřovatel bez klobouku

Ze zastaralého junáka s hvězdou na hrudi vymodeloval ponurou postavu, v níž se potkává agent Jason Bourne a vyšetřovatelé z knih Raymonda Chandlera. Nedotknutelný Captain America, pod jehož úborem se skrývá Steve Rogers, dostává nakládačku, chodí s monoklem, nezabrání teroristickému útoku... A když rány rozdává, většinou se tím vůbec nic nevyřeší.

Komiks je zbavený laciných superhrdinských póz. Každý úder musí mít svou funkci, akce je rychlá a efektivní. Agenti tu víc vyšetřují než bojují, většinu času vedou dialogy v potemnělých místnostech a na vážnosti jim přidávají stíny dopadající na jejich tváře. Komiks se drží nejmodernějších trendů - připomíná dramatické televizní seriály nebo filmovou produkci, čemuž napomáhá i užívání širokoúhlých panelů.

Kreslíř Steve Epting navazuje na předválečné klasiky, jako byl Alex Raymond (otec Flashe Gordona), ale když na jeho linku dosednou plastické počítačové barvy, stránky dostávají moderní výraz. Tradiční Brubakerův spolupracovník Michael Lark přispěl atmosférickými černobílými pasážemi z druhé světové války, které evokují dobové filmové zpravodajství.

Captain America ve své historii postupně bojoval s nacisty či komunisty, v sedmdesátých letech po aféře Watergate dokonce odložil kostým, protože ho zhnusilo pletichaření v politice. Brubaker se ve svém příspěvku do kapitánovy kroniky opírá o reálné události, ale víc než na komentář současného dění se soustředí na spletité osudy postav a na to, co se jim odehrává v hlavách.

Superhrdinská politika

Dokázal ve svůj prospěch obrátit i jedno obrovské klišé, které dodnes připomíná brakové kořeny hrdinských komiksů - mrtvé postavy se neustále vracejí. Oživeným nebožtíkem je Rogersův nejlepší přítel a parťák z druhé světové války, kterého padouši ze společnosti Kronas převychovali a poslali proti klaďasům.

V Brubakerově podání i taková situace vyzní uvěřitelně. Je to ostatně ten typ autora, který s policisty vyráží k  zásahům, aby pak mohl proces vyšetřování popsat co nejreálněji.

Nepřátelé "Kapitána Ameriky" ve 21. století se nedají identifikovat podle pestrobarevných uniforem, už to nejsou šílení vědci nebo afektovaní diktátoři. Zlo se naopak maskuje za uhlazenou vizáž a dobře padnoucí oblek. Když se k jedné misi chce přidat hostující Iron Man, v civilu bohatý továrník, zabrání mu v tom politika: "Minulý měsíc jsem sotva dokázal odolat fúzi s Kronasem. Představenstvo by v tom mohlo vidět válku společností a dát mi to sežrat."

Brubaker je zároveň vykutáleným a sofistikovaným vypravěčem, mezi jehož oblíbené romány patří Kunderův Žert. Plynule přepíná mezi současností, retrospektivami a tajemnými halucinacemi, které straší hlavního hrdinu. Jednotlivé linie příběhu nakonec svede do strhujícího finále, v němž zaklapnou všechny dílky skládačky do jednoho propracovaného celku.

Zásadní komiks

Aby Brubaker událostem dodal hloubku a ukázal, jak má fikční svět promyšlený, vystoupí klidně z hlavního příběhu a celý sešit věnuje jedné z vedlejších postav.

Se stejným postupem jsme se setkali například v Daredevilovi od Briana Michaela Bendise (letos taktéž vyšel u BB/artu), kde se úvodní story obešla bez titulního mstitele.

Soubory s Captainem Americou a Daredevilem patří mezi nejdůležitější komiksové publikace letošního roku.

Obě série ukazují, jak v současnosti vypadají chytří zástupci superhrdinského žánru. A že umějí napínat stejně dobře jako knihy Roberta Ludluma nebo Johna Grishama.

Škoda, že je tuzemské publikum poznává hlavně prostřednictvím filmových adaptací. Ta s Captainem Americou mohla z předlohy vymáčknout mnohem víc.

Související