Zemřel respektovaný textař Pavel Vrba. Jeho písně zpíval skoro každý, kdo zasvítil na scéně

Podle statistik napsal Pavel Vrba přes 2000 písňových textů; sám prý nikdy ani nespočítal, s kolika interprety vlastně spolupracoval. Před oslavou svých sedmdesátin označil za svůj největší úspěch, že po více než 40 letech strávených ve světě české pop-music zůstal sám sebou.

Na dráhu profesionálního textaře ve svobodném povolání se Vrba vydal už v polovině 60. let minulého století, kdy opustil původní zaměstnání konstruktéra ve výzkumném ústavu. Jednou z jeho prvních písní vydaných na desce byl hit tehdy začínající Heleny Vondráčkové nazvaný Mám ráda cestu lesní (video si můžete pustit níže).

"Šel jsem absolutně napříč scénou. Zpěváci se rodili a odcházeli, ale já jsem zůstával. De facto můžu říct, že tady neexistuje nikdo, kdo v české populární hudbě jakkoli zasvítil, že bych s ním někdy něco neudělal," řekl tehdy.

Na seznamu zpěváků zpívajících písně s jeho texty nechybějí ani Lucie Bílá a Karel Gott. S tím se znal od svých zhruba šestnácti let ještě z kavárny Vltava, kde tento interpret začínal. Podle své manželky Marie spolupracoval Pavel Vrba často asi s třiceti až pětatřiceti interprety, s ostatními méně, nebo pro ně napsal pouze jeden dva texty.

Na seznamu interpretů Vrbových textů, který Marie Vrbová sestavila, je téměř padesát jmen zpěváků a skupin různých žánrů i generací. Pavel Vrba napsal texty pro Karla Gotta i Katapult, Petra Muka i Motor band, Václava Neckáře i Evu Olmerovou, Věru Špinarovou i Jana Spáleného. Pro Martu Kubišovou napsal například v šedesátých letech text k chytlavé písni Lampa.

Pavel Vrba patřil k nejznámějším textařům české populární hudby, hity jako V stínu kapradiny, Říkej mi nebo Jasná zpráva znají snad všechny generace. Stejně tak byl Vrba i úspěšným básníkem a libretistou. 
Mezi hity s Vrbovým textem patří i Ave Maria Lucie Bílé, Říkej mi v podání Petry Janů, V stínu kapradiny v interpretaci Jany Kratochvílové a mnoho dalších.

Vrbovy texty se vyznačují zpěvnými a zapamatovatelnými slogany, uměl ale také doplnit jak zdánlivě prosté, tak komplikovanější melodie neotřelými rýmy. Ze dvou tisíc textů, které za více než 40 let napsal, jich jen na gramodeskách vyšlo přes 1300. "Rád prohrávám, a ještě radši vyhrávám," říkal známý autor. Jako textař zastával názor, že nejlepší je, když text vzniká na hotovou hudbu.

Vrba opatřil slovy i několik českých muzikálů, například Dospěláci můžou všecko (1969), Cikáni jdou do nebe (1986) či 451° Fahrenheita – Zapalovač (1992). Podílel se také na divadelních inscenacích Slaměný klobouk, Můj hříšný muž, Zahraj to znovu, Same či Povečeříme v posteli. Ve Vrbou přebásněném britském muzikálu Líp se loučí v neděli se před časem zaskvěla Marta Kubišová, jež za něj získala v roce 2002 Cenu Thálie.

Pavel Vrba se narodil 16. dubna 1938 v Brně. Absolvoval vyšší průmyslovou školu v Praze a později studoval na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, nějaký čas se věnoval i studiu na FAMU a pražské technice. Do roku 1966 se živil jako projektant, poté se rozhodl pro svobodné povolání. Pevné zaměstnání si vyzkoušel nakrátko ještě na počátku 90. let jako dramaturg pražského Hudebního divadla v Karlíně.

Už jako dítě se učil hrát na housle, později ale dal přednost kytaře či klarinetu. Na počátku 60. let vystupoval s amatérskou rockovou skupinou Sputnici a začal psát texty.

Jeho prvním autorským albem bylo Zrnko písku vydané v roce 1978 skupinou Bohemia s Leškem Semelkou. Vedle textu k Semelkově písni Šaty z šátků, oceněné v roce 1979 prvním místem na festivalu Bratislavská lyra, pro téhož skladatele a skupinu Blue Effect vytvořil autorská alba Svět hledačů a 33.

Spolupracoval i s brněnskou skupinou Synkopy, z jeho dílny pocházejí texty písní na albu Olympiku Kanagom z roku 1985. Pro kapelu Olympic zpěváka a kytaristy Petra Jandy Vrba napsal asi pět desítek textů. Například jejich skladba Jasná zpráva patřila podle údajů Ochranného svazu autorského k nejčastěji živě hraným písničkám. Samotný textař kromě mnoha ocenění na hudebních festivalech získal v roce 1991 také výroční cenu Českého hudebního fondu.

Vrba však nebyl jen tvůrcem písňových textů. Už v roce 1976 uvedla pražská poetická vinárna Viola jeho veršovanou poemu Můj Ahasver. Na téže scéně se objevila i další pod názvem Mizející Praha (1986). Poetickými texty doprovodil několik fotografických publikací, v roce 1996 mu vyšla kniha Yvetta Simonová a její osudoví muži, o dva roky později vydal vzpomínkovou prózu … A prošlo tu 60 + 6 Andělů.