V pohádkovém Zeyerovi v Brně se Radúz a Mahulena sbližují jako hravá mláďata

S Radúzem a Mahulenou se v Národním divadle Brno ocitáme v lese mezi fialovými muchomůrkami a černými myslivci, ve světě psychedelické pohádky. Úzkostný sen milenců se v ní potkává s otevřenou, ale vnitřně cudnou erotickou fantazií.

Alternativní režisérské duo SKUTR, Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský, vstoupilo poprvé na velké jeviště kamenného divadla nekompromisně po svém, ale také s pokorou k textu a autorovi.

Motivy a mýty

Klíč, který si Skutři zvolili, kupodivu odemyká zámky mytického příběhu bez skřípotu, s milou nadsázkou a srozumitelně, aniž by jej připravil o svébytnou poezii.

Sukova hudba, s níž je Zeyerova hra neodmyslitelně spojena, se v inscenaci stala jen jednou z utkvělých vzpomínek, které do mytického děje prosakují z kolektivního podvědomí. Stejně, jako pod kůží uvízlé střepy každodenní zkušenosti v podobě bájného jednorožce v barvách krávy Milky, motivu paroží, vulgárně laciné parády královny Runy nebo útržků z notoricky známých hitů, které běží hlavou zamilované Mahuleny.