Ruská policie už má procedury vůči nepohodlným, protirežimním umělcům dobře zvládnuté. Nejčastěji se odkazuje na paragrafy 282 a 213 trestního zákona, které umělce stíhají pod záminkou chuligánství a podněcování občanských nepokojů. Současnou podobu zákona proti extremismu doladil ruský parlament v roce 2002.

Jeho kritici upozorňují na nezvykle vágní formulace, které policii umožňují, aby umělce mohla postihovat stejně tvrdě jako islámské teroristy či příznivce neonacistických hnutí. Dodatečnou "munici" úřadům dává paragraf 319, který zakazuje urážení státních představitelů.

Ani v Čechách není bezpečno

Způsoby, které ruské úřady vůči umělcům používají, jsou optikou českého diváka extrémní, ale bohužel ne výjimečné. Například galerie ve veřejném prostoru Artwall, která skupinu Vojna nechala vystavovat na zdech v pražských Letenských sadech, se znovuotevřela po třech letech. V roce 2008 pražský magistrát odstoupil od smlouvy o výpůjčce galerijních prostor v reakci na výstavu skupiny Guma Guar, jež parafrázovala magistrátní kampaň za uspořádání olympijských her v Praze.

O pronásledování ví leccos také skupina Ztohoven, která čelila trestnímu oznámení po zinscenovaném "atomovém výbuchu" v ranním vysílání ČT. Dnes členům Ztohoven hrozí až dva roky vězení za expozici, pro jejíž účely skupina zfalšovala své občanské průkazy. Další činnost Ztohoven během návštěvy v Praze podpořila také skupina Vojna.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se