Na venkovských pohřbech bývalo zvykem, že když šla kapela za rakví, hrála smutně. Když se vracela ze hřbitova, hrávala naopak veselé písničky. To aby si všichni uvědomili, že život jde dál. Ne že by se na pátečním vzpomínkovém koncertě Pocta Václavu Havlovi hrálo jen vesele, ale ve všech sálech pražské Lucerny převládala pohodová nálada.
Byl to od Ivana Havla a jeho ženy skvělý nápad. Uctít prvního českého prezidenta právě v prostředí Lucerny hudbou, kterou ač sám nejhorší zpěvák v širokém dalekém okolí, tolik miloval. Přesně to Havlovi přátelé a obdivovatelé na závěr po strašném nákladu vážných řečí a obřadů potřebovali. Václav Havel by to určitě uvítal. Vždyť to byl právě velký sál Lucerny, o němž snily všechny kapely sedmdesátých a osmdesátých let.
Jednou si tak zahrát v Lucerně a pak už se můžeme třeba rozpadnout. Řadě z nich se to povedlo až po tom, co se Václav Havel stal prezidentem.
Ještě na vás čeká 80 % článku. S předplatným HN můžete začít číst bez omezení a získáte plno dalších výhod!
Máte již předplatné? Přihlaste se.
Nebo si kupte jen tento článek za 19 Kč.
Nákup jednoho článku
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.
Přihlaste se
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.
Nemáte ještě účet? Zpět na zadání e-mailu »
Jste přihlášen jako
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.